ECLI:CZ:NSS:2019:6.AS.72.2019:22
sp. zn. 6 As 72/2019 - 22
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy
a soudců JUDr. Tomáše Langáška a Mgr. Veroniky Baroňové v právní věci: Ing. M. Š., proti
žalované: Česká advokátní komora, sídlem Národní 118/16, Praha 1, proti rozhodnutím
žalované ze dne 8. 8. 2018, č. j. 10.01 000914/18-002 a č. j. 10.01-000915/18-002 a
ze dne 20. 8. 2018, č. j. 10.01-000983/18-002 a č. j. 10.01-000984/18-002, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 3. 2019, č. j. 3 A 233/2018 -
80,
takto:
I. Řízení se zas t av u j e.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 11. 4. 2019 kasační stížnost žalobce („stěžovatel“)
proti shora označenému usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“),
kterým bylo podle §47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“),
ve spojení s §9 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, (dále jen „zákon o soudních
poplatcích“), zastaveno řízení o stěžovatelově žalobě proti rozhodnutím žalované ze dne
8. 8. 2018, č. j. 10.01 000914/18-002 a č. j. 10.01-000915/18-002 a ze dne 20. 8. 2018, č. j. 10.01-
000983/18-002 a č. j. 10.01-000984/18-002, a to pro nezaplacení soudního poplatku.
[2] Stěžovatel podáním ze dne 13. 5. 2019 požádal o osvobození od soudních poplatků
a ustanovení zástupce z řad advokátů. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 23. 5. 2018,
č. j. 6 As 72/2019 - 16, zamítl stěžovatelovu žádost o osvobození od soudních poplatků a návrh
na ustanovení zástupce z řad advokátů, neboť vyhodnotil stěžovatelův návrh jako zjevně
neúspěšný (srov. §35 odst. 10 a §36 odst. 3 s. ř. s. a rozsudek Nejvyššího správního soudu
ze dne 19. 12. 2007, č. j. 7 Afs 102/2007 – 72; rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou
dostupná na www.nssoud.cz). Současně Nejvyšší správní soud stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě
15 dnů splnil poplatkovou povinnost a doložil své právní zastoupení; stěžovatele také poučil
o následcích nesplnění uvedených povinností. Usnesení bylo stěžovateli doručeno dne
31. 5. 2019; stěžovatel ve stanovené lhůtě (tedy do pondělí 17. 6. 2019, srov. §40 odst. 3 s. ř. s.)
soudní poplatek neuhradil, ani nedoložil, že je ve smyslu §105 odst. 2 s. ř. s. zastoupen
advokátem.
[3] V podání, které bylo zdejšímu soudu doručeno dne 10. 6. 2019, stěžovatel sdělil, že nemá
dostatek prostředků na zaplacení soudního poplatku popřípadě na úkony zástupce z řad advokátů
a nemá doklad o právnickém vzdělání. Není uvedeno, z čeho by měl být schopen soudní
poplatek zaplatit. Tvrdit neúspěšnost a přitom vyzývat k zaplacení soudního poplatku a k zvolení
zástupce dává dost podivný smysl. Stěžovateli není známo, že by nereagoval, nebo že by odmítl
provést nějaké doplnění. Je možné, že když má Městský soud v Praze více adres (Spálená,
Slezská), že podání bylo doručeno jinam a že nedošlo ke komunikaci mezi adresami
a k přeposlání. Číslo 102 nelze jednoznačně považovat za zneužívání práva. Okresní soud
v Jihlavě vydal usnesení ze dne 18. ledna 2019, č. j. 2 EXE4570/2012-301 (102 Ex 33135/12)
o ustanovení zástupce a o přiznání osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu.
[4] Nejvyšší správní soud konstatuje, že stěžovatel v uvedeném podání neuvedl žádné
nové skutečnosti, které by mohly změnit závěr zdejšího soudu o tom, že stěžovatelův návrh
je zjevně neúspěšný (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 6. 2008,
č. j. 4 Ans 5/2008 – 65, v němž soud dospěl k závěru, že o opakované žádosti o osvobození
od soudního poplatku v rámci jednoho řízení je soud povinen rozhodnout jen v případě,
že tato žádost obsahuje nové, dříve neuplatněné skutečnosti, zejména došlo-li ke změně poměrů
účastníka řízení.).
[5] Podle ustanovení §47 písm. c) s. ř. s. soud usnesením řízení zastaví, stanoví-li
tak tento nebo zvláštní zákon. Z ustanovení §4 odst. 1 písm. d) zákona o soudních poplatcích
vyplývá, že poplatková povinnost vzniká podáním kasační stížnosti. Podle ustanovení §9 odst. 1
zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti
zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů;
po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí
lhůty se nepřihlíží.
[6] Stěžovatel ve lhůtě stanovené soudem ani následně soudní poplatek nezaplatil,
přičemž o jeho žádosti o osvobození od soudních poplatků již bylo pravomocně rozhodnuto.
Nejvyššímu správnímu soudu proto nezbylo než řízení podle §47 písm. c) s. ř. s. ve spojení
s §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích zastavit.
[7] S ohledem na skutečnost, že Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti stěžovatele
zastavil, je již nerozhodné, že stěžovatel rovněž nedoložil splnění podmínky podle §105 odst. 2
s. ř. s.
[8] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ustanovením
§60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. července 2019
JUDr. Petr Průcha
předseda senátu