ECLI:CZ:NSS:2019:7.AFS.322.2018:49
sp. zn. 7 Afs 322/2018 - 49
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců
JUDr. Tomáše Foltase a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: Autometal, spol. s r. o.,
se sídlem Zalužany 99, zastoupený Mgr. Jiřím Kokešem, advokátem se sídlem Na Flusárně 168,
Příbram, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem Budějovická 7, Praha 4, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 8. 2018,
č. j. 3 Af 58/2016 - 59,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I.
[1] Rozhodnutím ze dne 29. 6. 2016, č. j. 23611-4/2016-900000-304.1, žalovaný zamítl
odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Celního úřadu pro hlavní město Prahu (dále jen „celní
úřad“) ze dne 8. 10. 2015, č. j. 96706-13/2015-510000-11 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“).
Celní úřad v prvostupňovém rozhodnutí doměřil žalobci clo ve výši 2 910 Kč a uložil mu
povinnost uhradit penále ve výši 582 Kč, a to z toho důvodu, že žalobce navrhl propuštění zboží
(položka č. 1 svodové potrubí výfukových plynů automobilů – lisovaný kužel – LEAD IN FD 80 a CONE
FOR A806M, položka č. 2 pružná příruba pro automobilový průmysl – svařenec nerezové trubky – FLEX
FLANGE a položky č. 3 sběrné potrubí z litiny využívané v automobilovém průmyslu – MANIFOLD
HALF SHEL 017 a MANIFOLD HALF SHEL 018) do režimu volný oběh, přitom celní úřad
na základě provedené kontroly zboží určil, že dané zboží patří do jiných podpoložek, nikoliv
do podpoložek deklarovaných žalobcem. Konkrétně položku č. 1 rozhodl zařadit do podpoložky
87089299 TARIC kód 00 (Části, součásti a příslušenství motorových vozidel čísel 8701 až 8705, - Ostatní
části, součásti a příslušenství, - - Tlumiče výfuků a výfuková potrubí; jejich části a součásti, - - - Ostatní, - - - -
Části a součásti, - - - - - Ostatní), položku č. 2 rozhodl zařadit do podpoložky 87089299 TARIC
kód 00 (Části, součásti a příslušenství motorových vozidel čísel 8701 až 8705, - Ostatní části, součásti
a příslušenství, - - Tlumiče výfuků a výfuková potrubí; jejich části a součásti, - - - Ostatní, - - - - Části a součásti,
- - - - - Ostatní), položku č. 3 rozhodl zařadit do podpoložky 87089299 TARIC kód 00 (Části,
součásti a příslušenství motorových vozidel čísel 8701 až 8705, - Ostatní části, součásti a příslušenství, - -
Tlumiče výfuků a výfuková potrubí; jejich části a součásti, - - - Ostatní, - - - - Části a součásti, - - - - - Ostatní).
II.
[2] Žalobce podal proti výše uvedenému rozhodnutí žalobu k Městskému soudu v Praze,
který ji zamítl rozsudkem ze dne 2. 8. 2018, č. j. 3 Af 58/2016 - 59.
[3] Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) v zákonné lhůtě kasační
stížnost z důvodu uvedeného v §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
[4] V podané kasační stížnosti stěžovatel namítal, že městský soud nesprávně posoudil právní
otázku, zda zboží, které dováží, patří mezi části, součásti a příslušenství motorových vozidel,
nebo mezi ostatní výrobky ze železa nebo oceli, čímž nesprávně posoudil otázku zařazení
předmětného zboží do podpoložky celního sazebníku. Stěžovatel je i nadále přesvědčen, že z úkonů
provedených v rámci zjišťování, popisu, vlastností a účelu použití dovezeného zboží vyplynulo,
že předmětné zboží nelze zařadit do podpoložek uváděných celním úřadem, nýbrž
do podpoložek původně deklarovaných stěžovatelem. V tomto poukazoval zejména na protokoly
Celně technické laboratoře o zkoušce ze dne 3. 6. 2015, č. j. 20583/2015-900000-020,
č. j. 20584/2015-900000-020, č. j. 20585/2015-900000-020, č. j. 20586/2015-900000-020
a č. j. 20587/2015-900000-020, z nichž je zcela zřejmé, že předmětné zboží je vyrobeno
z nerezové oceli, přičemž majoritními prvky z hlediska složení je železo, chrom a nikl,
což jen potvrzuje správnost závěru tvrzení stěžovatele, že se v daném případě jedná o výrobky
ze železa nebo oceli.
[5] Jedná se přitom o zboží, které je nutné dále zpracovat, kdy před zpracováním zboží nemá
jasně daný účel použití. Toto následné zpracování spočívá ve svařování poměrně složitým
způsobem, v montování a další úpravě. U dovezeného zboží je nutné, aby mohlo být použito
do motorového vozidla, takovéto zboží sloučit s ještě další komponentou. Stěžovatelův výrobní
postup není založen na jednoduché montáži dané komponenty, ale potřebný komponent je třeba
svařit do hotového výrobku, kdy na proces svařování je nutná homologace, zkoušky a dodržení
zákonem předepsaných parametrů. Nejedná se tedy o pouhé zabudování komponentu
do motorového vozidla.
[6] Městský soud dále pochybil, pokud nenechal provést důkaz znaleckým posudkem
a nepoložil znalci dotazy, jaké vlastnosti má dovážené zboží a zda může samo o sobě plnit
jakýkoliv účel v motorovém vozidle, případně jaké úkony je třeba vykonat, aby se z dovezeného
zboží stal dokončený výrobek schopný plnit plnohodnotnou funkci v osobním automobilu.
Městský soud se přitom nevypořádal ani s argumentací stěžovatele ve správní žalobě,
kde stěžovatel poukázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve věci sp. zn. 2 As 59/2003,
podle kterého soud ve správním soudnictví v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů
přihlédne ke znaleckým posudkům, pokud se zabývají vlastnostmi, funkcí a využitím zboží,
tj. otázkami skutkovými.
[7] Městský soud postupoval podle stěžovatele i v rozporu s rozsudkem Nejvyššího
správního soudu ze dne 29. 11. 2012, č. j. 5 Afs 27/2012 - 37, z něhož vyplývá, že při zařazování
zboží do celního sazebníku je nutné vycházet prvotně ze znění čísel a poznámek tak,
jak to vyplývá ze znění prvního výkladového pravidla. Při posouzení, do kterého čísla podle práva
náleží předmětné zboží, které by při zdůraznění jedné ze dvou funkcí či účelu náleželo do více
různých čísel, je přitom nutno zohlednit zejména funkci, jež je převažující či prvotní,
a to obzvláště tehdy, je-li převažující či prvotní funkce dobře identifikovatelná. Kdyby městský
soud respektoval závěry uvedené ve výše citovaném rozhodnutí, nemohl by dospět k závěru,
že předmětné zboží mělo být zařazeno do podpoložky kombinované nomenklatury KN 8708 92
99 s podpoložkou Taricu 00.
[8] Z uvedených důvodů stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud zrušil napadený
rozsudek městského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
III.
[9] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že stěžovatel pouze opakuje argumenty
ze své žaloby. Staví věc tak, že dováží kovové výrobky, jež nemají žádnou specifickou funkci,
a teprve zpracováním se z nich stávají součásti automobilu. Žalovaný zastává názor, že dané
výrobky mají již v okamžiku dovozu jasně daný a úzce vymezený účel použití, kterému jsou
na první pohled zcela uzpůsobeny svým tvarem, rozměry, použitým materiálem i způsobem
opracování. Z podkladů získaných od stěžovatele dokonce vyplývá, že se jedná o součásti
výfukového potrubí specificky určené pro konkrétní typy osobních automobilů. Nelze je využít
k ničemu jinému a nelze je, bez vynaložení nepřiměřených nákladů, ani přepracovat na výrobky
jiné, určené k plnění jiných funkcí. Přibrání znalce by bylo nadbytečné, neboť znalec může
zodpovídat pouze otázky skutkové, přičemž skutkový stav dostatečně jasně vyplývá z podkladů
poskytnutých stěžovatelem, sporné je pouze jeho právní posouzení. Z těchto důvodů žalovaný
navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.
IV.
[10] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných
důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout
z úřední povinnosti (§109 odst. 3, 4 s. ř. s.).
[11] Kasační stížnost není důvodná.
[12] Nejvyšší správní soud předesílá, že jádro kasačních námitek směřuje do skutkových
závěrů městského soudu, na jejichž základě posoudil správnost zařazení dovážených výrobků
pod příslušnou podpoložku kombinované nomenklatury. Nejvyšší správní soud zdůrazňuje,
že je to především městský soud, který je oproti kasačnímu Nejvyššímu správnímu soudu soudem
nalézacím a je povolán zhodnotit napadené správní rozhodnutí v tzv. plné jurisdikci, včetně
otázek skutkových, o nichž si sám učiní úsudek. Intervence ze strany kasačního soudu je v tomto
ohledu výjimečná a omezuje se na vady řízení a dokazování ve smyslu §103 odst. 1 písm. d)
s. ř. s. (srov. např. rozsudek ze dne 1. 3. 2017, č. j. 6 As 256/2016 - 79, bod 21). Žádné takové
vady Nejvyšší správní soud nezjistil.
[13] Stěžovatel nepředkládá žádné nové argumenty, s nimiž by se nevypořádal již městský
soud. Ten ve svém rozsudku přehledně shrnul relevantní evropskou právní úpravu (zejména
nařízení Rady č. 2658/87, o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku)
a judikaturu (viz body 42 a 48 napadeného rozsudku), přičemž provedená interpretace,
mj. i za pomoci vzájemné kombinace vysvětlivek ke kombinované nomenklatuře a vysvětlivek
k harmonizovanému systému, je zcela v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu
(srov. rozsudek ze dne 19. 11. 2013, č. j. 2 Afs 85/2012 - 40). Městský soud vyšel z toho, že účel
použití výrobku je společně s jeho objektivními charakteristikami a vlastnostmi kritériem pro jeho
sazební zařazení. Ztotožnil se s žalovaným v tom, že ze shromážděných podkladů jasně vyplývá,
že zboží, které stěžovatel dováží, nelze použít k ničemu jinému než ke smontování s ostatními
díly a následnému namontování do konkrétních typů osobních automobilů. Jde o části většího
celku, pro jehož funkci jsou nepostradatelné, a tyto části jsou jednoznačně rozpoznatelné jako
vhodné pro použití výhradně nebo hlavně pro motorová vozidla. Zpracování, které stěžovatel
provádí, nemá podstatný vliv na takto vymezený charakter zboží, neboť je-li výrobek předkládán
v nesmontovaném nebo rozloženém stavu, pak se části budoucího výrobku zařazují stejně jako
kompletní výrobek, k jehož výrobě slouží.
[14] Stěžovatel tuto myšlenkovou konstrukci nijak nevyvrací. Netvrdí například,
že by rozhodujícím kritériem pro zařazení výrobku mělo být ve skutečnosti jeho materiálové
složení bez ohledu na jeho účel. Pokud snad stěžovatel naznačuje, že by účel zboží měl být určen
bez přihlédnutí k tomu, k výrobě jakého finálního produktu toto zboží slouží, pak takováto úvaha
nemá naprosto žádnou právní oporu – stěžovatel nepoukazuje na žádný konkrétní právní předpis
či soudní rozhodnutí, které by svědčilo ve prospěch takového náhledu nebo v jehož výkladu by
se městský soud podle něj mýlil. Takovým rozhodnutím není ani stěžovatelem odkazovaný
rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 11. 2012, č. j. 5 Afs 27/2012 - 37, publ.
pod č. 2772/2013 Sb. NSS. Zde se totiž spor týkal zařazení kompletního výrobku, který plnil dvě
různé funkce (kapesní počítač vybavený GPS navigací), přičemž zdejší soud dospěl k závěru,
že při jeho zařazení je třeba zohlednit zejména funkci, jež je převažující či prvotní. Stěžovatel
ovšem netvrdí, že by finální výrobek, který ze zboží, jež stěžovatel dováží, má vzniknout,
měl snad plnit více funkcí, z nichž by bylo třeba zvolit tu, která je prvotní či převažující. Zůstává
tak neotřesen náhled městského soudu, že části sloužící k montáži celku je třeba zařadit jako
finální výrobek, jestliže jsou jednoznačně rozpoznatelné jako vhodné pro použití výhradně
nebo hlavně pro tento finální výrobek.
[15] Ani z hlediska skutkového stěžovatel ničeho podstatného nenamítá, zejména neuvádí,
jaký jiný účel by mohlo plnit jím dodávané zboží nazvané „svodové potrubí výfukových plynů automobilů
– lisovaný kužel“, „pružná příruba pro automobilový průmysl – svařenec nerezové trubky“ a „sběrné potrubí
z litiny využívané v automobilovém průmyslu“. Stěžovatel neuvádí, že by snad toto zboží bylo možno
použít k montáži jiného typu potrubí než výfukového potrubí osobních automobilů, nebo
že by dokonce bylo schopné samostatného použití k nějakému konkrétnímu účelu (stěžovatel
dokonce výslovně potvrzuje, že bez zapracování do finálního výrobku nemá zboží žádný jasně
daný účel použití). Z tohoto pohledu by pak skutečně bylo zbytečné provádět znalecký posudek,
neboť zde nevzniká žádná relevantní pochybnost o skutkovém stavu, který je rozhodný
pro aplikaci příslušných právních norem. Závěr městského soudu o neprovedení tohoto důkazu
je tedy správný a řádně odůvodněný a o tzv. opomenutý důkaz se nejedná.
[16] Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že ke shodným závěrům dospěl i ve skutkově
a právně obdobných věcech téhož stěžovatele, a to v rozsudcích ze dne 20. 12. 2018,
č. j. 6 Afs 293/2018 - 39, č. j. 6 Afs 294/2018 - 38, č. j. 6 Afs 295/2018 - 39
a č. j. 5 Afs 277/2018 - 39.
[17] S poukazem na shora uvedené důvody Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost jako
nedůvodnou (§110 odst. 1 s. ř. s.).
[18] Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle §60 odst. 1 věty první
s. ř. s. za použití §120 s. ř. s. Stěžovatel nebyl v řízení o kasační stížnosti úspěšný, proto nemá
právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, jemuž by jinak právo na náhradu nákladů řízení
o kasační stížnosti příslušelo, soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, protože mu v řízení
o kasační stížnosti nevznikly žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. ledna 2019
Mgr. David Hipšr
předseda senátu