ECLI:CZ:NSS:2019:7.AS.457.2018:22
sp. zn. 7 As 457/2018 - 22
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců
JUDr. Tomáše Foltase a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: O. P., zastoupený
Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému:
Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo náměstí 3, Brno, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 9. 2018,
č. j. 29 A 137/2016 – 106,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, který bude vyplacen
z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám jeho zástupce Mgr. Jaroslava Topola,
advokáta, do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Rozsudkem ze dne 26. 9. 2018, č. j. 29 A 137/2016 – 106, Krajský soud v Brně zamítl
žalobu, kterou se žalobce domáhal přezkumu a zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne
15. 6. 2016, č. j. JMK 90752/2016. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce
a potvrdil rozhodnutí ze dne 4. 2. 2016, č. j. MR-S 16026/14-ODO KOC/12, jímž Městský úřad
Rosice, odbor dopravy shledal, že žalobce porušil §10 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu
na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu),
a dopustil se tak správního deliktu provozovatele vozidla podle §125f odst. 1 téhož zákona.
[2] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu blanketní kasační
stížnost, ve které navrhl zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci krajskému soudu k dalšímu
řízení. V kasační stížnosti také uvedl, že ji doplní na výzvu soudu ve lhůtě soudem stanovené.
[3] Takto formulovaná kasační stížnost nebyla věcně projednatelná, neboť neobsahovala
žádný konkrétně vymezený důvod, pro který stěžovatel napadl rozhodnutí krajského soudu.
Usnesením ze dne 22. 11. 2018, č. j. 7 As 457/2018 - 20, Nejvyšší správní soud vyzval stěžovatele
k odstranění této vady ve lhůtě 1 měsíce od doručení tohoto usnesení a poučil jej, že pokud vady
kasační stížnosti neodstraní a v řízení nebude možné pro tyto nedostatky pokračovat, soud
kasační stížnost odmítne. Usnesení bylo zástupci stěžovatele doručeno dne 26. 11. 2018. Lhůta
ke splnění povinnosti tak uplynula ve čtvrtek 27. 12. 2018, aniž by stěžovatel na výzvu soudu
reagoval.
[4] Stěžovatel tedy nevymezil konkrétní a věcně projednatelné důvody, pro které napadl
rozsudek krajského soudu. Protože nebylo možné pro tento nedostatek pokračovat v řízení,
Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost za použití §37 odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s.
[5] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle
kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta.
[6] Podle §10 odst. 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí
z účtu soudu zaplacený poplatek. Protože kasační stížnost byla odmítnuta, aniž by bylo nařízeno
jednání, Nejvyšší správní soud rozhodl o vrácení soudního poplatku.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 10. ledna 2019
Mgr. David Hipšr
předseda senátu