ECLI:CZ:NSS:2019:8.AFS.306.2019:20
sp. zn. 8 Afs 306/2019-20
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Mikeše, Ph.D.,
a soudců JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D., a JUDr. Miloslava Výborného v právní věci žalobce:
M. Z., zastoupený JUDr. Milanem Jelínkem, advokátem se sídlem Malé náměstí 124, Hradec
Králové, proti žalovanému: Ministerstvo financí, se sídlem Letenská 525/15, Praha 1, proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 7. 2018, čj. MF-15299/2018/3902-4, o kasační stížnosti žalobce
proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 10. 2019, čj. 6 Af 25/2018-40,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se zas t av u je .
II. Žádný z účastníků ne má právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále „stěžovatel“) domáhal zrušení shora
označeného rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým městský soud
zamítl žalobu proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí žalovaného. Žalovaný tímto rozhodnutím
zamítl odvolání a potvrdil rozhodnutí Generálního ředitelství cel (dále „správce daně“) ze dne
31. 3. 2018, čj. 3531-2/2018-900000-317, jímž bylo rozhodnuto o zrušení rozhodnutí správce
daně ze dne 10. 6. 2016, čj. 18041-4/2016-900000-304,4, kterým byla v odvolacím řízení
prohlášena nicotnost rozhodnutí Celního úřadu pro Královéhradecký kraj ze dne 22. 2. 2016,
čj. 11625/2016-550000-3.
[2] Po zahájení řízení o kasační stížnosti zaslal stěžovatel Nejvyššímu správnímu soudu
podání ze dne 3. 12. 2019 označené jako „zpětvzetí kasační stížnosti“. V něm výslovně uvedl,
že podanou kasační stížnost bere zpět. V tomto podání označil nyní projednávanou věc spisovou
značkou Nejvyššího správního soudu, uvedením napadeného rozsudku městského soudu i údaji
o žalovaném, proti němuž žaloba u městského soudu směřovala.
[3] V souladu s dispoziční zásadou, jíž je správní soudnictví ovládáno, navrhovatel
(zde stěžovatel) disponuje řízením nebo jeho předmětem, a tedy může vzít svůj návrh zcela nebo
zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl [srov. §37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní (dále „s. ř. s.“)]. Podle §47 písm. a) s. ř. s., vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět, soud
usnesením řízení zastaví.
[4] Stěžovatel uvedl, že bere kasační stížnost zpět, z kontextu podání je zároveň zjevné,
že ji bere zpět v celém rozsahu. Ve vztahu k pochybnostem ohledně plné moci, které v řízení
vyvstaly, Nejvyšší správní soud podotýká, že zpětvzetí kasační stížnosti podala tatáž osoba jako
kasační stížnost samotnou, shoduje se označení stěžovatele, jeho zástupce i jím zmocněného
advokáta. Vzhledem k tomu, že projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti,
je jednoznačný a nevzbuzuje žádné pochybnosti, Nejvyšší správní soud v souladu s §47
písm. a) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. řízení o kasační stížnosti zastavil.
[5] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže bylo řízení
zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně 4. prosince 2019
JUDr. Petr Mikeš, Ph.D.
předseda senátu