ECLI:CZ:NSS:2019:8.AS.118.2019:19
sp. zn. 8 As 118/2019-19
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného
a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D., v právní věci
žalobkyně: M. H., zast. S. S., proti žalovanému: Úřad městské části Praha 3, se sídlem
Seifertova 51, Praha 3, proti rozhodnutí správního orgánu a na ochranu před nezákonným
zásahem správního orgánu, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského
soudu v Praze ze dne 10. 10. 2018, čj. 3 Na 106/2018-20,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm í t á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností brojila žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) proti v záhlaví uvedenému
usnesení Městského soudu v Praze, jímž soud odmítl žalobu stěžovatelky.
[2] Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda byla kasační stížnost podána v zákonné lhůtě,
protože pouze v takovém případě může být meritorně projednána; přitom shledal, že kasační
stížnost byla podána opožděně.
[3] Podle §106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (s. ř. s.), musí být
kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Kasační stížnost se podle §106
odst. 4 s. ř. s. podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost
podána u soudu, který napadené rozhodnutí vydal.
[4] Z §40 odst. 2 s. ř. s. plyne, že lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí
uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li
takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.
[5] Z doručenky založené na č. l. 22 spisu krajského soudu je zřejmé, že napadené usnesení
bylo zástupci stěžovatelky doručeno dne 30. 10. 2018 (úterý). Dvoutýdenní lhůta k podání kasační
stížnosti uplynula dne 13. 11. 2018 (úterý). Stěžovatelka podala kasační stížnost k poštovní
přepravě dne 16. 4. 2019, tedy po uplynutí zákonné lhůty pro její podání. Zmeškání lhůty
k podání kasační stížnosti přitom nelze prominout (§106 odst. 2 poslední věta s. ř. s.).
[6] Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl pro opožděnost [§46 odst. 1 písm. b)
za použití §120 s. ř. s.].
[7] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s §60 odst. 3
ve spojení s §120 s. ř. s, podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně 26. června 2019
JUDr. Miloslav Výborný
předseda senátu