ECLI:CZ:NSS:2019:8.AS.16.2019:24
sp. zn. 8 As 16/2019-24
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Mikeše, Ph.D.,
a soudců JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D., a JUDr. Miloslava Výborného v právní věci žalobce:
J. Š., proti žalovanému: Městský úřad Sokolov, se sídlem Rokycanova 1929, Sokolov, o návrhu
žalobce ze dne 23. 3. 2018, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze
dne 4. 1. 2019, čj. Na 8/2018-40,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, který mu bude
vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále „stěžovatel“) doručil dne 22. 1. 2019 Nejvyššímu správnímu soudu podání
označené jako „stížnost“, které je dle svého obsahu kasační stížností proti v záhlaví označenému
usnesení Krajského soudu v Plzni, kterým byla odmítnuta jeho žaloba proti shora označenému
rozhodnutí žalovaného.
[2] Jelikož společně s podáním kasační stížnosti stěžovatel nesplnil poplatkovou povinnost
[podle §4 odst. 1 písm. d) §7 odst. 1 ve spojení s §2 odst. 2 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb.,
o soudních poplatcích (dále „zákon o soudních poplatcích“)], vyzval ho Nejvyšší správní soud
usnesením ze dne 14. 2. 2019, čj. 8 As 16/2019-13, k zaplacení soudního poplatku ve výši
5 000 Kč, a to do 15 dnů ode dne doručení usnesení.
[3] Podle §47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), soud
řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Z §4 odst. 1 písm. d) zákona
č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 296/2017 Sb. (dále jen „zákon
o soudních poplatcích“), vyplývá, že poplatková povinnost vzniká podáním kasační stížnosti.
Podle §9 odst. 1 téhož zákona nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti
zaplacen, vyzve soud poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů;
výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí lhůty soud řízení zastaví.
K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.
[4] Výzva k zaplacení byla stěžovateli doručena 19. 2. 2019. Lhůta k zaplacení soudního
poplatku tak skončila dnem 6. 3. 2019. Stěžovatel soudní poplatek na účet Nejvyššího správního
soudu nicméně uhradil až 13. 3. 2019, tedy týden po skončení lhůty k jeho zaplacení. V průběhu
lhůty pro zaplacení soudního poplatku soud ani nepožádal o osvobození od poplatkové
povinnosti, ani o prodloužení lhůty k jeho úhradě; soudní poplatek proto nebyl zaplacen včas.
Stěžovatel byl přitom zdejším soudem řádně poučen o tom, že řízení bude zastaveno, nebude-li
soudní poplatek ve stanovené lhůtě uhrazen. K tomu lze dodat, že stěžovatel nereagoval ani
na další části výzvy Nejvyššího správního soudu, tedy nedoložil plnou moc advokátovi
k zastupování v řízení o kasační stížnosti, ani kasační stížnost nedoplnil
[5] Jelikož stěžovatel soudní poplatek zaplatil opožděně, k čemuž nelze podle §9 odst. 1
in fine zákona o soudních poplatcích přihlížet, Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti
podle §47 písm. c) ve spojení s §120 s. ř. s. zastavil s ohledem na §9 odst. 1 zákona o soudních
poplatcích.
[6] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 ve spojení
s §120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení
zastaveno.
[7] Nejvyšší správní soud rozhodl o vrácení opožděně uhrazeného soudního poplatku
za řízení o kasační stížnosti ve výši 5 000 Kč podle §10 odst. 1 zákona o soudních poplatcích,
a to ve lhůtě 30 dnů v souladu s §10a odst. 1 téhož zákona.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 27. března 2019
JUDr. Petr Mikeš, Ph.D.
předseda senátu