ECLI:CZ:NSS:2019:8.AS.37.2019:15
sp. zn. 8 As 37/2019-15
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného
a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D., v právní věci žalobce:
V. P., zast. Organizací pro pomoc uprchlíkům, z.s., se sídlem Kovářská 939/4, Praha 9, proti
žalované: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy, odbor cizinecké
policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort, se sídlem Kaplanova 2055/4, Praha 4, proti
rozhodnutí žalované ze dne 25. 12. 2018, čj. KRPA-482097-15/ČJ-2018-000022, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2019,
čj. 13 A 2/2019-24,
takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2019, čj. 13 A 2/2019-24, se ruší a věc
se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I.
Vymezení věci
[1] Rozhodnutím ze dne 25. 12. 2018, čj. KRPA-482097-15/ČJ-2018-000022, zajistila
žalovaná podle §124 odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., žalobce za účelem správního
vyhoštění na dobu 90 dnů.
[2] Proti rozhodnutí žalované podal žalobce dne 14. 1. 2019 u Městského soudu v Praze
žalobu, ve které požádal o ustanovení zástupce JUDr. Ing Jakuba Backy. Uvedl, že se tento
advokát cizineckým a azylovým právem zabývá, podílí se na zajištění právní pomoci
v zajišťovacích zařízeních pro cizince a byl mu již ustanoven pro řízení o žalobě proti
předchozím zajištěním. Se zástupcem byl v kontaktu a vzhledem k jeho poradám v něj
měl velkou důvěru. K uvedenému žalobce doložil usnesení Městského soudu v Praze ze dne
8. 6. 2018, čj. 1 A 55/2018-17, kterým mu byl ustanoven zmiňovaný zástupce.
[3] Městský soud v záhlaví citovaným rozhodnutím ustanovil žalobci zástupkyní Organizaci
pro pomoc uprchlíkům, z.s. (dále jen „organizace“) a jeho žádost o ustanovení JUDr. Ing. Jakuba
Backy zamítl. Vzhledem k tomu, že stěžovatel splnil podmínky pro ustanovení zástupce, městský
soud mu z důvodu vhodnosti a hospodárnosti řízení zástupcem ustanovil právě organizaci.
Městský soud neshledal důvody pro ustanovení stěžovatelem navrženého advokáta, jemuž
by následně musel stát uhradit veškeré náklady za zastupování stěžovatele. Naopak byly splněny
veškeré podmínky pro ustanovení organizace, jejíž činnost je financována z veřejných prostředků.
II.
Argumenty kasační stížnosti
[4] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) v kasační stížnosti uvedl, že nebyly dány důvody
pro to, aby mu nebyl ustanoven advokát JUDr. Ing. Jakub Backa. Uvedený advokát pravidelně
dojíždí do Zařízení pro zajištění cizinců Balková, s věcí již byl seznámen a zastupoval
jej v předchozích řízeních. K tomuto advokátovi si stěžovatel již vybudoval důvěru a byly tak
dány všechny rozumné důvody k tomu, aby byl stěžovateli ustanoven také pro toto řízení.
[5] S ustanovením organizace zástupcem v předmětném řízení stěžovatel zásadně nesouhlasil.
Na rozdíl od advokáta, který je nezávislou osobou a při výkonu profese podléhá samosprávným
pravomocím České advokátní komory, naopak organizace jako nezisková právnická osoba
takovou garanci kvality zastupování neposkytuje. Stěžovatel nesouhlasil ani s ekonomickými
důvody pro ustanovení organizace namísto požadovaného advokáta.
III.
Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[6] Nejvyšší správní soud nenalezl žádné formální vady či překážky projednatelnosti kasační
stížnosti, a proto přezkoumal jí napadené usnesení městského soudu v rozsahu a v rámci kasační
stížností uplatněných námitek, zkoumaje přitom, zda napadené rozhodnutí či jemu předcházející
řízení netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti [§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.].
[7] Kasační stížnost je důvodná.
[8] Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 6. 2015,
čj. 1 As 196/2014-19, v případech, kdy kasační stížnost směřuje proti procesnímu rozhodnutí
učiněnému v řízení o žalobě, jakým je také usnesení o (ne)ustanovení advokáta, nemusí
být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem a není povinen hradit soudní
poplatek. Nejvyšší správní soud proto splnění podmínky dle §105 odst. 2 s. ř. s. nevyžadoval.
[9] Z rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 12. 2009,
čj. 7 Azs 24/2008-141, vyplývá, že vyhovět návrhu na ustanovení konkrétního zástupce bude
namístě především tehdy, bude-li takové rozhodnutí opřeno o rozumné a věcné důvody
a současně nebude v rozporu s jinými hledisky, které je nezbytné při rozhodnutí o konkrétní
osobě zástupce vzít v úvahu. Pokud totiž účastník řízení navrhne konkrétní osobu, která
by jej měla zastupovat, obvykle tak činí z důvodů, které pokládá za rozumné a věcně oprávněné.
Typicky účastník řízení navrhuje určitou konkrétní osobu tehdy, má-li k ní z určitých důvodů
vybudován vztah důvěry, z něhož vyvozuje, že právě ona bude řádně hájit jeho zájmy. Tato
důvěra přitom představuje jeden ze základních atributů vztahu mezi advokátem a jeho klientem.
Vztah důvěry často vznikne tehdy, zabývala-li se navrhovaná osoba jako zástupce věcí účastníka
řízení již dříve (např. v jiném řízení před orgány veřejné moci), zastupovala-li jej v jiné jeho věci,
je-li z jiných důvodů obeznámena více než jiné osoby s jeho věcí či s jejími významnými aspekty
nebo má-li určité specifické vlastnosti, schopnosti či dovednosti, které jsou předpokladem
pro to, že by mohla ve věci účastníka řízení, s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem,
vystupovat účinněji než jiné osoby. Takovými specifickými schopnostmi, vlastnostmi
či dovednostmi může být dle rozšířeného senátu například specializace navrhovaného zástupce
na určitá právní odvětví či schopnost komunikovat s účastníkem řízení v jeho mateřštině nebo
jiném jazyce, kterým se dorozumí.
[10] Shora uvedené však má dle rozšířeného senátu své limity. Právo účastníků řízení
na ustanovení konkrétního zástupce totiž nemůže mít podobu práva absolutního. Za rozumné
a věcně oprávněné důvody tak zpravidla nebude možno považovat návrh na ustanovení
konkrétního zástupce jen proto, že takový zástupce je všeobecně znám (například díky tomu,
že často vystupuje v médiích, nebo že se jako advokát těší vynikající pověsti). Další meze práva
na ustanovení konkrétního zástupce pak zcela jistě musí existovat pro případ možného zneužití
předmětného práva (opakované změny návrhu na konkrétního zástupce, zneužití práva
na ustanovení konkrétního zástupce jako obstrukčního prostředku pro řízení před soudem).
Rozšířený senát tak shrnul, že v situacích, kdy navrhne účastník řízení ustanovit svým zástupcem
konkrétní osobu a zjistí-li soud, že tento návrh je opřen o rozumné a věcně oprávněné důvody,
pak je namístě zpravidla takovému návrhu vyhovět. Důvodem pro nevyhovění návrhu
na ustanovení konkrétního zástupce mohou být především okolnosti, které svou povahou
či významem převažují nad respektováním rozumných a věcně oprávněných důvodů, které
účastník uvedl ve svém návrhu.
[11] V nyní posuzované věci stěžovatel navrhl ustanovení advokáta s odůvodněním,
že konkrétně jemu důvěřuje. Právě vztah důvěry (v daném případě založený tím, že navrhovaný
advokát stěžovatele zastupuje v jiném řízení) přitom rozšířený senát považuje za rozumný a věcně
oprávněný, aby mu mohlo být vyhověno. Výjimky z tohoto pravidla je třeba dle rozšířeného
senátu vykládat restriktivním způsobem, přičemž musí jít o okolnosti, které svojí povahou
či významem převažují nad respektováním rozumných a věcně oprávněných důvodů.
[12] Městský soud ustanovil zástupcem namísto navrhovaného advokáta organizaci
s poukazem na hospodárnost řízení, neboť v případě ustanovení požadovaného advokáta
by státu vznikla povinnost hradit mu odměnu, zatímco činnost organizace je financována
„z veřejných prostředků, případně jí jsou za zastupování hrazeny pouze prokázané hotové výdaje“.
[13] Nejvyšší správní soud s uvedenou argumentací městského soudu nesouhlasí. Poukaz
na hospodárnost řízení není případný. Smyslem ustanovení zástupce je umožnit účastníku řízení,
který nemá dostatečné finanční prostředky, kvalifikované právní zastoupení za účelem zvýšení
ochrany jeho práv. Takové zastoupení je pro účastníka řízení bezplatné a zákon předpokládá,
že hotové výdaje i odměnu zástupce platí v takovém případě stát. Jestliže v dané věci dospěl
městský soud k závěru, že u stěžovatele jsou dány předpoklady pro ustanovení zástupce,
je povinen zástupce ustanovit. Při úvaze o osobě zástupce pak skutečnost, že stát bude případně
muset platit odměnu resp. hotové výdaje ustanoveného zástupce, nemůže být důvodem
převažujícím nad zájmen stěžovatele na zastoupení konkrétním zástupcem, jestliže je jeho návrh
podložen rozumnými a věcnými důvody jako je tomu v projednávané věci. Nad rámec
uvedeného Nejvyšší správní soud dodává, že z odůvodnění usnesení městského soudu není
zřejmé, v čem by úspora státu spočívala, jestliže městský soud vycházel z toho, že náklady
na ustanovení advokáta jsou hrazeny z prostředků státu a činnost organizace je financována
z „veřejných prostředků“, tedy zřejmě rovněž z prostředků státu.
[14] Jak bylo shora konstatováno, stěžovatel svou žádost o ustanovení Mgr. Ing. Backy
rozumně a věcně odůvodnil tím, že ho tento advokát zastupuje v jiném současně probíhajícím
řízení, je proto s jeho případem seznámen a stěžovatel k němu má důvěru. Nejvyšší správní soud
proto uzavírá, že neshledal důvody k tomu, aby nebylo vyhověno návrhu stěžovatele
na ustanovení zástupce z řad advokátů v osobě Mgr. Ing. Jakuba Backy.
[15] Na okraj budiž poznamenáno, že toto kasační rozhodnutí i co do odůvodnění věrně
sleduje recentní judikaturu zdejšího soudu zabývající se otázkou právě v nynějším řízení řešenou
(srov. např. rozsudek ze dne 11. 1. 2018, čj. 5 As 330/2017-19).
IV.
Závěr a náklady řízení
[16] Pro uvedené dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost je důvodná,
a proto podle §110 odst. 1 s. ř. s. zrušil napadené usnesení městského soudu a věc mu vrátil
k dalšímu řízení. Právním názorem, který vyslovil Nejvyšší správní soud ve zrušujícím rozsudku,
je městský soud vázán (§110 odst. 4 s. ř. s.).
[17] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne městský soud v konečném
rozhodnutí v dané věci (§110 odst. 3 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně 13. března 2019
JUDr. Miloslav Výborný
předseda senátu