ECLI:CZ:NSS:2019:8.AZS.205.2019:22
sp. zn. 8 Azs 205/2019-22
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného
a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D., v právní věci žalobce:
Z. N., zast. Mgr. Ladislavem Bártou, advokátem se sídlem Purkyňova 6, Ostrava, proti žalované:
Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje, se sídlem U
Výstaviště 18, Přerov, proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 5. 2019, čj. KRPM-52322-47/ČJ-
2019-140022, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě –
pobočka v Olomouci ze dne 27. 6. 2019, čj. 72 A 23/2019-19,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 27. 6. 2019,
čj. 72 A 23/2019-19, se ruší a věc se v rací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I.
Vymezení věci
[1] V záhlaví citovaným rozhodnutím žalovaná podle §129 odst. 6 zákona č. 326/1999 Sb.,
o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon
o pobytu cizinců“) prodloužila zajištění žalobce o 22 dnů (do 14. 6. 2019).
[2] Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci se žalobce
domáhal přezkoumání citovaného rozhodnutí žalované. Krajský soud podanou žalobu odmítl
podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., neboť podle něj neobsahovala žádný žalobní bod a žalobce ani
přes výzvu soudu k jejímu doplnění vady neodstranil. Podle krajského soudu se jednalo
o neodstranitelný nedostatek podmínek řízení.
II.
Argumenty kasační stížnosti
[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost co do obsahu opřel o důvod uvedený
v §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.
[4] Stěžovatel namítl, že krajský soud neměl žalobu odmítnout podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.,
neboť v případě, že žaloba neobsahovala žádný žalobní bod, nejednalo se o nedostatek
podmínek řízení, ale o absenci zvláštních náležitostí žaloby. Napadené usnesení o ustanovení
zástupce bylo stěžovateli doručováno prostřednictvím vyvěšení na úřední desce, kde bylo
vyvěšeno dne 19. 6. 2019; v souladu s ustanovením §50 odst. 2 o. s. ř. tedy mohlo být usnesení
stěžovateli doručeno nejdříve desátým dnem po vyvěšení; od tohoto dne mohla běžet lhůta
k doplnění žaloby. Před nabytím právní moci usnesení o ustanovení zástupce tak nebylo možné
žalobu odmítnout pro neuplatnění alespoň jednoho projednatelného bodu již s ohledem na to,
že neskončila doba pro doplnění samotné žaloby.
III.
Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[5] Nejvyšší správní soud nenalezl žádné formální vady či překážky projednatelnosti kasační
stížnosti, a proto přezkoumal jí napadené usnesení krajského soudu v rozsahu a v rámci kasační
stížností uplatněných důvodů, zkoumaje přitom, zda napadené rozhodnutí či jemu předcházející
řízení netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).
[6] Kasační stížnost je důvodná.
[7] Stěžovatel v kasační stížnosti namítal, že mu nebylo řádně doručeno usnesení ze dne
18. 6. 2019, čj. 72 A 23/2019-15, a nebyla mu tedy dána možnost odstranit vady podání. Nejvyšší
správní soud ze soudního spisu zjistil, že stěžovatel podal dne 14. 6. 2019 (poslední den lhůty)
k poštovní přepravě žalobu, která neobsahovala žádný žalobní bod; současně s podáním žaloby
požádal o ustanovení právního zástupce. Usnesením ze dne 18. 6. 2019 krajský soud přiznal
stěžovateli úplné osvobození od soudních poplatků a ustanovil mu zástupcem Mgr. Ladislava
Bártu. Zároveň stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě jednoho dne od doručení usnesení doplnil
a upřesnil své podání. Krajský soud zaslal usnesení o ustanovení advokáta a vyzývající žalobce
k doplnění žaloby do datové schránky ustanoveného zástupce Mgr. Ladislava Bárty dne
19. 6. 2019. Datová zpráva byla téhož dne doručena. Krajský soud současně zaslal citované
usnesení také prostřednictvím poštovní přepravy žalobci. Protože žalobce nebyl zastižen a nebylo
možné mu zanechat výzvu k vyzvednutí zásilky, byla zásilka doručena zpět krajskému soudu.
Krajský soud usnesením ze dne 27. 6. 2019, čj. 72 A 23/2019-19, rozhodl, že se žaloba odmítá
pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení.
[8] Ze soudního spisu je tedy zjevné, že krajský soud nevyčkal doručení usnesení ze dne
18. 6. 2019 stěžovateli, ale vycházel pouze z toho, že citované usnesení bylo doručeno zástupci
stěžovatele.
[9] Podle §40 odst. 1 s. ř. s. počíná běžet lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo
rozhodnutím soudu „počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek.
To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin.“ Počátkem lhůty pro doplnění žaloby byl dle výroku
usnesení krajského soudu čj. 72 A 23/2019-15, okamžik doručení tohoto usnesení, tedy okamžik
jeho doručení stěžovateli a ustanovenému zástupci (§55 odst. 5 ve spojení s §54 odst. 5 s. ř. s.),
neboť jak stěžovatel, tak jemu ustanovený zástupce, byli v této části řízení jeho účastníky. Jelikož
krajský soud nevyčkal doručení posledně citovaného usnesení stěžovateli, upřel mu možnost
na podané usnesení ve zbylém čase pro doplnění žaloby reagovat. Z konstantní judikatury
zdejšího soudu plyne, že žádostí o ustanovení zástupce staví běh lhůty k podání žaloby. Je pravda,
že usnesení o ustanovení zástupce s výzvou k odstranění vad žaloby je zpravidla doručeno
do datové schránky zástupce dříve, než je doručeno žalobci; ustanovenému zástupci tak dává
prostor před nabytím právní moci usnesení v této „prodloužené“ lhůtě žalobu doplnit. To sice
může vést ke zneužívání, avšak nelze akceptovat výklad, podle kterého by se lhůta pro doplnění
odvíjela již a jen od doručení usnesení o ustanovení zástupce obsahující výzvu k doplnění žaloby
toliko ustanovenému zástupci, aniž by se měl možnost ten, komu byl zástupce ustanoven, s tímto
usnesením seznámit. To již proto, že před doručením takového usnesení není jisté, zda vůbec
bude požadovaný zástupce ustanoven.
[10] Rozhodnutí o ustanovení právního zástupce nabývá právní moci dnem, kdy bylo
doručeno jak zástupci, tak zastoupenému.
[11] Nejvyšší správní soud přisvědčil také námitce stěžovatele, podle níž postupoval krajský
soud vadně, pokud žalobu odmítl podle ustanovení §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Nejvyšší správní
soud v této otázce poukazuje zejména na rozsudek rozšířeného senátu ze dne 20. 3. 2018,
čj. 3 Azs 66/2017-31, a také na něj navazující judikaturu, z níž je patrné, že na absenci žalobních
bodů v žalobě proti rozhodnutí správního orgánu nelze pohlížet jako na nedostatek podmínky
řízení ve smyslu §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Absence žalobních bodů dle §71 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
je vadou podání a její neodstranění má za důsledek odmítnutí žaloby podle §37 odst. 5 s. ř. s.
IV.
Závěr a náklady řízení
[12] Pro uvedené shledal Nejvyšší správní soud kasační stížnost důvodnou, a proto
jí napadené rozhodnutí podle §110 odst. 1 s. ř. s. zrušil. O věci přitom rozhodl bez jednání
postupem podle §109 odst. 2 s. ř. s.
[13] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí
(§110 odst. 3 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně 29. srpna 2019
JUDr. Miloslav Výborný
předseda senátu