ECLI:CZ:NSS:2019:8.AZS.241.2019:46
sp. zn. 8 Azs 241/2019-46
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného
a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D., v právní věci žalobce:
H. N. B. Ch., zast. JUDr. Ing. Jakubem Backou, advokátem se sídlem Šlejnická 1547/13, Praha
6, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 22. 11. 2018, čj. OAM-178/LE-LE05-BA04-2018, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 7. 2019, čj. 60 Az 76/2018-61,
takto:
I. Kasační stížnost se o dmít á pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovenému zástupci žalobce JUDr. Ing. Jakubu Backovi, advokátovi
se p ři zn áv á odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 4 114 Kč,
která mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci
tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
[1] V záhlaví označeným rozhodnutím žalovaný žalobci neudělil mezinárodní ochranu podle
§12, §13, §14, §14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen „zákon o azylu“). Žalobu proti napadenému rozhodnutí Krajský soud v Plzni shora
uvedeným rozsudkem zamítl, neboť ji neshledal důvodnou.
[2] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) považoval kasační stížnost za přijatelnou, neboť se podle
něj krajský soud dopustil zásadního pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního
postavení stěžovatele. Stěžovatel již v žalobě namítl, že žalovaný nesprávně vyhodnotil hrozbu
vážné újmy ze strany soukromoprávních subjektů. Krajský soud podle něj tuto otázku
nevypořádal řádně. V jeho případě je dle něj dána natolik systematická neschopnost příslušných
bezpečnostních složek státu původu, že obecná možnost využití ochrany před svévolnou
hrozbou vážné újmy ze strany soukromých subjektů se stává zcela iluzorní. Právě stav policie
a dalších bezpečnostních složek ve Vietnamu je v tomto ohledu nedostatečný. Soud se nadto
podle stěžovatele ani s jeho konkrétními výhradami nevypořádal. Podle stěžovatele mu nejsou
vietnamské bezpečnostní složky schopny poskytnout účinnou právní pomoc. Stěžovateli by tak
hrozila vážná újma, neboť by byl vystaven nebezpečí svévolného a nikoliv nestranného přístupu
ze strany zkorumpovaných bezpečnostních složek. Po stěžovateli tak nebylo možno požadovat,
aby se se svou obavou obrátil na vietnamskou policii.
[3] Žalovaný ve vyjádření popřel oprávněnost podané kasační stížnosti. Napadené
rozhodnutí a taktéž naříkaný rozsudek byly vydány v souladu s právními předpisy. Žalovaný
považoval podanou žádost stěžovatele za účelovou, podanou s cílem legalizovat
si prostřednictvím azylového řízení svůj pobyt na území České republiky.
[4] Po posouzení přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve věcech
mezinárodní ochrany v souladu s ustanovením §104a s. ř. s. nejprve zabývá otázkou, zda podaná
kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele. Není-li tomu tak,
Nejvyšší správní soud takovou kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou. Nejvyšší správní soud
v této souvislosti předně poznamenává, že usnesení, jímž Nejvyšší správní soud kasační stížnost
pro nepřijatelnost odmítá, nemusí být dle §104a odst. 3 s. ř. s. odůvodněno.
[5] Institut nepřijatelnosti a jeho dopady do soudního řízení správního Nejvyšší správní soud
podrobně vyložil v usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39, č. 933/2006 Sb. NSS,
v němž interpretoval neurčitý právní pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“. O přijatelnou
kasační stížnost se dle výše citovaného rozhodnutí může jednat v následujících typových
případech: (1) kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či nebyly
plně řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu; (2) kasační stížnost se týká právních otázek,
které jsou dosavadní judikaturou řešeny rozdílně; (3) kasační stížnost je přijatelná pro potřebu
učinit judikaturní odklon; (4) v napadeném rozhodnutí krajského soudu je shledáno zásadní
pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele.
[6] Nejvyšší správní soud neshledal, že by v nyní projednávané věci byl dán některý z důvodů
pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání, neboť kasační stížnost svým významem
podstatně vlastní zájmy stěžovatele nepřesahuje. Posuzovaná věc se netýká právních otázek, které
dosud nebyly řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu, ani těch, které jsou judikaturou
řešeny rozdílně, přičemž nebyl shledán důvod pro přistoupení k judikatornímu odklonu. Ačkoliv
stěžovatel tvrdil opak, neshledal v jeho věci Nejvyšší správní soud ani zásadní pochybení
krajského soudu, ať už v podobě nerespektování ustálené a jasné soudní judikatury, či ve formě
hrubého pochybení při výkladu hmotného nebo procesního práva.
[7] Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 větu první s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li
kasační stížnost odmítnuta.
[8] Zástupcem žalobce byl usnesením krajského soudu ze dne 18. 12. 2018 ustanoven
JUDr. Ing. Jakub Backa, advokát, jehož odměnu a hotové výdaje podle §35 odst. 10 s. ř. s.
ve spojení s §120 s. ř. s. hradí stát. Nejvyšší správní soud přiznal odměnu za jeden úkon právní
služby, kterým je sepsání kasační stížnosti a jejího doplnění [§11 odst. 1 písm. d) vyhlášky
č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb
(advokátní tarif)]. Za provedený jeden úkon právní služby náleží mimosmluvní odměna ve výši
3 100 Kč [§9 odst. 4 písm. d) ve spojení s §7 bodem 5 advokátního tarifu], která se zvyšuje
o paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč (§13 odst. 4 advokátního tarifu). Za úkony
právní služby tedy advokátovi náleží 3 400 Kč a dále částka odpovídající DPH ve výši 21 %
(tzn. 714 Kč), celkem tedy 4 114 Kč. Tuto částku Nejvyšší správní soud vyplatí do 30 dnů
ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně 5. prosinec 2019
JUDr. Miloslav Výborný
předseda senátu