ECLI:CZ:NSS:2019:8.AZS.251.2019:30
sp. zn. 8 Azs 251/2019-30
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného
a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D., v právní věci žalobce:
Y. K., zast. JUDr. Petrem Novotným, advokátem se sídlem Archangelská 1, Praha 10, proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutím
žalovaného ze dne 26. 3. 2019, čj. OAM-1038/ZA-ZA11-HA12-2018, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 7. 2019, čj. 1 Az 21/2019-28,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm ít á pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] V záhlaví označeným rozhodnutím žalovaný žalobci neudělil mezinárodní ochranu podle
§12, §13, §14, §14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“). Žalobu
proti napadenému rozhodnutí městský soud shora uvedeným rozsudkem zamítl.
[2] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) brojil proti rozsudku městského soudu kasační stížností.
Namítl, že napadený rozsudek je nezákonný a nepřezkoumatelný. Městský soud důvody žádosti
o mezinárodní ochranu zčásti nemístně zlehčoval a zčásti ignoroval. Stěžovatel přitom jasně
prezentoval obavy z návratu na Ukrajinu, protože po návratu by musel nastoupit do armády a jít
válčit, což s ohledem na strach o vlastní život nechce a též je to v rozporu s jeho vyznáním. Byť
boje aktuálně probíhají převážně ve východní části země, nelze zlehčovat ani situaci v západní
části, neboť v průběhu uplynulých dvou let došlo k opakovaným násilnostem, jejichž oběťmi
se stali nevinní civilisté, a to právě v západní části Ukrajiny. Tato fakta nevzal městský soud
v potaz; přitom kdyby je ověřil, musel by dojít k závěru, že je naplněn přinejmenším důvod pro
udělení tzv. doplňkové ochrany. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek
zrušil a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení.
[3] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že trvá na správnosti jím vydaného
rozhodnutí a navrhl zamítnutí kasační stížnosti.
[4] Po posouzení přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve věcech
mezinárodní ochrany v souladu s ustanovením §104a s. ř. s. nejprve zabývá otázkou, zda podaná
kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele. Není-li tomu tak,
Nejvyšší správní soud takovou kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou. Nejvyšší správní soud
v této souvislosti předně poznamenává, že usnesení, jímž Nejvyšší správní soud kasační stížnost
pro nepřijatelnost odmítá, nemusí být podle §104a odst. 3 s. ř. s. odůvodněno. Přesto však
Nejvyšší správní soud uvádí následující.
[5] Institut nepřijatelnosti a jeho dopady do soudního řízení správního Nejvyšší správní soud
podrobně vyložil v usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39, č. 933/2006 Sb. NSS,
v němž interpretoval neurčitý právní pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“. O přijatelnou
kasační stížnost se podle výše citovaného rozhodnutí může jednat v následujících typových
případech: (1) kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či nebyly
plně řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu; (2) kasační stížnost se týká právních otázek,
které jsou dosavadní judikaturou řešeny rozdílně; (3) kasační stížnost je přijatelná pro potřebu
učinit judikaturní odklon; (4) v napadeném rozhodnutí krajského soudu je shledáno zásadní
pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele.
[6] Nejvyšší správní soud neshledal, že by v nyní projednávané věci byl dán některý z důvodů
pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání, neboť kasační stížnost svým významem
podstatně vlastní zájmy stěžovatele nepřesahuje. Posuzovaná věc se netýká právních otázek, které
dosud nebyly řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu, ani těch, které jsou judikaturou
řešeny rozdílně, přičemž nebyl shledán důvod pro přistoupení k judikatornímu odklonu. Nejvyšší
správní soud neshledal ani zásadní pochybení krajského soudu, ať už v podobě nerespektování
ustálené a jasné soudní judikatury, či ve formě hrubého pochybení při výkladu hmotného nebo
procesního práva. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle §104a s. ř. s. odmítl pro
nepřijatelnost.
[7] Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o ustanovení §60 odst. 3 větu první
s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů
řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně 16. října 2019
JUDr. Miloslav Výborný
předseda senátu