ECLI:CZ:NSS:2019:8.AZS.416.2018:44
sp. zn. 8 Azs 416/2018-44
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného
a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D., v právní
věci žalobkyně: V. M., zast. Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Opletalova 25, Praha
1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 15. 8. 2018, čj. MV-28487-13/OAM-2018, v řízení o kasační stížnosti
žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. 11. 2018, čj. 34 A 34/2018-50,
takto:
Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím ze dne 16. 1. 2018, čj. CPR-1573-16/ČJ-2018-931200-SV, Policie České
republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, Přijímací středisko cizinců Zastávka, uložila
žalobkyni správní vyhoštění podle §119 odst. 1 písm. c) bod 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu
cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů; doba, po kterou nebylo žalobkyni
umožněno vstoupit na území členských států Evropské unie, byla stanovena na 6 měsíců.
V záhlaví citovaným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a rozhodnutí správního
orgánu prvního stupně potvrdil.
[2] Krajský soud žalobu proti napadenému rozhodnutí žalovaného zamítl.
[3] Proti rozsudku krajského soudu podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) kasační
stížnost, s níž spojila i návrh na přiznání odkladného účinku: Stěžovatelka argumentovala tím,
že žije ve společné domácnosti se svým přítelem, který disponuje povolením k pobytu. Českou
republiku považuje za svůj domov a má zde vytvořeny silné sociální, kulturní a ekonomické
vazby. Nepřiznání odkladného účinku by mělo velmi závažné dopady do jejího života, neboť
nemá na území domovského státu funkční zázemí, žádný majetek a byla by nucena do doby
vyřízení nové žádosti o pobyt či skončení řízení o kasační stížnosti vést velmi obtížný život.
Stěžovatelka by musela v případě nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti opustit území
České republiky a nemohla by uplatňovat svá legitimní práva spojená se soudním řízením ve věci
kasační stížnosti. Stěžovatelka k tomu odkázala na judikaturu Nejvyššího správního soudu.
[4] Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedl, že se nedomnívá,
že by nepřiznáním odkladného účinku kasační stížnosti byla stěžovatelce způsobena újma, kterou
stěžovatelka tvrdila. Z průběhu řízení před krajským soudem vyplynulo, že stěžovatelka
se soudního jednání nezúčastnila a její nepřítomnost nebyla překážkou pro nařízení soudního
jednání. Stěžovatelka je také před Nejvyšším správním soudem hájena právním zástupcem.
Uvedl, že respektuje judikaturu zdejšího soudu a ponechává rozhodnutí o návrhu na přiznání
odkladného účinku na úvaze Nejvyššího správního soudu.
[5] Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však
může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně §73 odst. 2 až 4 s. ř. s. Podle §73
odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, „jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.“
[6] Nejvyšší správní soud po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelkou dospěl k závěru,
že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle §73 odst. 2 s. ř. s.
ve spojení s §107 s. ř. s. jsou naplněny.
[7] Nejvyšší správní soud vycházel zejména z předpokladu, že nedojde-li k odkladu právních
účinků žalobou napadeného rozhodnutí do doby rozhodnutí Nejvyššího správního soudu
o kasační stížnosti, bude stěžovatelka v důsledku právních účinků pravomocných a vykonatelných
rozhodnutí správních orgánů nucena opustit území České republiky, a to ještě před rozhodnutím
o kasační stížnosti.
[8] Nejvyšší správní soud souhlasí se stěžovatelkou, že vzhledem k jejím stávajícím osobním
a rodinným poměrům, jak je stěžovatelka vylíčila v návrhu na přiznání odkladného účinku,
by nucené opuštění České republiky pro ni mohlo znamenat značnou újmu. Nejvyšší správní
soud přihlížel také k délce pobytu stěžovatelky v České republice.
[9] Pro výkon stěžovatelčina ústavního práva na spravedlivý proces je nadto podle názoru
Nejvyššího správního soudu vhodné, aby stěžovatelka mohla zůstat na území České republiky
do skončení řízení o její kasační stížnosti. Byť je stěžovatelka v tomto řízení, jak požaduje soudní
řád správní, zastoupena advokátem, nelze přehlédnout, že k právu na spravedlivý proces náleží
i právo účastníka být v kontaktu se svým zástupcem.
[10] Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že v daném případě shledal příčinnou souvislost
mezi právními účinky žalobou napadeného rozhodnutí, resp. rozhodnutí správního orgánu
prvního stupně, a možným vznikem nepoměrně větší újmy stěžovatelky, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Dotčení práv třetích osob nebylo
tvrzeno a tato možnost z povahy projednávané věci nepřichází v úvahu. Nejvyšší správní
soud neshledal ani rozpor s důležitým veřejným zájmem, neboť důvody neprodloužení
dlouhodobého pobytu nezakládají žádná bezpečnostní či jiná rizika pro Českou republiku,
jež by v řízení byla žalovaným tvrzena. Setrvání stěžovatelky na zdejším území do ukončení řízení
o kasační stížnosti není ani z tohoto hlediska v rozporu s veřejným zájmem.
[11] Nejvyšší správní soud připomíná, že odkladný účinek podle §107 s. ř. s. může být v řízení
o kasační stížnosti přiznán a působit nejen ve vztahu k přezkoumávanému rozhodnutí krajského
soudu, ale i přímo ve vztahu ke správnímu rozhodnutí (či jeho části), k jehož přezkumu
se dotyčné řízení před krajským soudem vedlo (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
6. 12. 2005, čj. 2 Afs 77/2005-96, publ. pod č. 786/2006 Sb. NSS). Přiznáním odkladného účinku
kasační stížnosti v této věci se tedy až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem
pozastavují účinky žalobou napadeného rozhodnutí.
[12] Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud žádným způsobem
nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 14. března 2019
JUDr. Miloslav Výborný
předseda senátu