ECLI:CZ:NSS:2019:9.ADS.384.2018:32
sp. zn. 9 Ads 384/2018 - 32
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců
JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: Z. P., zast. Mgr. Sylvou
Šiškeovou, advokátkou se sídlem Jakubské náměstí 580/4, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo
práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 24. 10. 2017, č. j. MPSV-2017/218806-917, v řízení o kasační stížnosti žalobce
proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 16. 8. 2018,
č. j. 60 Ad 3/2018 – 33,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm í t á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Ustanovené zástupkyni žalobce Mgr. Sylvě Šiškeové, advokátce se sídlem Jakubské nám.
580/4, Brno, se n ep ři zn áv á odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podanou kasační stížností napadá výrok I. a II. v záhlaví
označeného rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci (dále jen „krajský
soud“). Výrokem I. bylo zrušeno rozhodnutí žalovaného i rozhodnutí Úřadu práce České
republiky – krajské pobočky v Liberci (dále „správní orgán I. stupně“) ze dne 28. 8. 2017,
č. j. 93857/2017/LIB. Výrokem II. rozsudku krajského soudu bylo rozhodnuto o náhradě
nákladů řízení. Žalovaný svým rozhodnutím změnil, resp. doplnil výrok rozhodnutí o zákonná
ustanovení, a ve zbytku potvrdil rozhodnutí správního orgánu I. stupně, kterým byla snížena
stěžovateli dávka v hmotné nouzi - příspěvek na živobytí z 3 410 Kč na 2 200 Kč měsíčně ode
dne 1. 8. 2017.
[2] Krajský soud shledal, že žalovaný pochybil, aproboval-li rozhodnutí správního orgánu
I. stupně, který svým postupem zkrátil stěžovatele na jeho právu vyjádřit se před vydáním
rozhodnutí k podkladům ve věci shromážděným ve smyslu §36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb.,
správního řádu. Vyhověl tak stěžovatelově žalobě a obě rozhodnutí správních orgánů zrušil.
O náhradě nákladů rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů,
tedy ani úspěšný stěžovatel, neboť ze spisu prokazatelně nevyplývalo, že by stěžovatel v rámci
řízení vynaložil jakékoli hotové výdaje dle §57 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
[3] Přes věcný úspěch a poučení stěžovatele jeho právní zástupkyní stěžovatel trval na podání
kasační stížnosti. V ní namítá, že jeho úspěch je jen částečný. Namítá, že krajský soud pochybil,
když mu neustanovil právního zástupce pro podání správní žaloby. Dále pochybil rovněž v tom,
nechává-li ho po zrušení rozhodnutí správních orgánů nadále bez právního zastoupení,
které v rámci správního řízení žádal. Stěžovatel má za to, že správní řízení i následující soudní
řízení jsou řízeními, k jejichž vedení nemá odpovídající vzdělání, a proto má právo na právní
pomoc.
[4] Dále stěžovatel v kasační stížnosti brojí proti výroku o nepřiznání náhrady nákladů řízení
před krajským soudem a požaduje náhradu v paušální výši poskytované právním zástupcům.
Poukazuje na to, že je nutno brát zřetel na to, že i účastník, tím spíše v sociálně tíživé situaci, má
právo na úhradu nákladů spojených s podáním žaloby, které jsou jen těžce vyčíslitelné (elektřina,
náklad na tisk, internet). Takové náklady pak pokrývá právě paušální náhrada. Stěžovatel tak
podává kasační stížnost z důvodů podle §103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s. a navrhuje rozhodnutí
krajského soudu zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení.
[5] Vzhledem k tomu, že kasační stížnost podal účastník, který byl v předcházejícím řízení
o žalobě před krajským soudem procesně úspěšný, Nejvyšší správní soud se zabýval nejprve
otázkou přípustnosti kasační stížnosti.
[6] Podle §102 s. ř. s. kasační stížnost je opravným prostředkem proti pravomocnému
rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto
rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení domáhá zrušení soudního rozhodnutí.
Kasační stížnost je přípustná proti každému takovému rozhodnutí, není-li stanoveno jinak. Podle
§104 odst. 2 s. ř. s. kasační stížnost, která směřuje jen proti výroku o nákladech řízení nebo proti
důvodům rozhodnutí soudu, je nepřípustná.
[7] Nejvyšší správní soud zjistil, že stěžovatel se předmětnou kasační stížností domáhá,
aby Nejvyšší správní soud zrušil rozsudek krajského soudu, kterým však krajský soud zrušil jak
rozhodnutí žalovaného, tak správního orgánu I. stupně a věc vrátil k dalšímu řízení. Znamená to
tedy, že krajský soud rozhodl ve prospěch stěžovatele a umožnil tak, aby věc byla správním
orgánem I. stupně znovu projednána. Stěžovatel byl tedy v řízení před krajským soudem
procesně plně úspěšný a v kasační stížnosti nenamítá, že krajský soud měl výrokem ve věci
rozhodnout jinak.
[8] Přesto uplatňuje námitku, že krajský soud pochybil v otázce ustanovení právního
zástupce pro řízení o správní žalobě a chybného závěru o nepotřebnosti právního zastoupení
stěžovatele před správními orgány. Nejvyšší správní soud se zabýval napadeným rozsudkem
v intencích námitky a zjistil, že o těchto otázkách krajský soud vůbec v předmětném řízení
nerozhodoval a ani se k těmto otázkám ve svém rozsudku nevyjadřoval. Tyto námitky se tak
zcela míjí s obsahem odůvodnění rozsudku krajského soudu a rozhodovacími důvody zrušujícího
rozsudku, a je nutno je považovat za nepřípustné. Vedle toho pak uplatnil námitku směřující
proti výroku o nákladech řízení, která je s ohledem na výše uvedené rovněž námitkou
nepřípustnou.
[9] Za daného stavu věci nelze než dospět k závěru, že se jedná o kasační stížnost
nepřípustnou (k tomu usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne
1. 7. 2015, č. j. 5 Afs 91/2012 – 41, č. 3321/2016 Sb. NSS), kterou je nutno podle
§46 odst. 1 písm. d) ve spojení s §120 s. ř. s. odmítnout.
[10] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanoveními §60 odst. 3 a §120
s. ř. s., podle nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační
stížnost odmítnuta.
[11] Stěžovateli byla k jeho zastupování v řízení o předmětné kasační stížnosti usnesením
zdejšího soudu ze dne 24. 10. 2018, č. j. Na 195/2018-13, ustanovena zástupkyně Mgr. Sylva
Šiškeová, advokátka se sídlem Jakubské nám. 580/4, Brno, jejíž odměnu a hotové výdaje podle
§35 odst. 10 s. ř. s. platí stát. Zástupkyně prokazatelně učinila jeden úkon právní služby,
tj. podala doplnění kasační stížnosti, tj. právní podání ve smyslu §11 odst. 1 písm. d) vyhlášky
č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb
(advokátní tarif). Toto podání však nelze považovat za účelný úkon právní služby,
neboť se jednalo o nepřípustnou kasační stížnost. V takovém případě právní zástupkyni odměna
za právní úkon právní služby podle §9 odst. 2 ve spojení s §7 bod 3. advokátního tarifu
ani paušální náhrada hotových výdajů podle §13 odst. 4 advokátního tarifu nenáleží.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. prosince 2019
JUDr. Radan Malík
předseda senátu