ECLI:CZ:NSS:2019:9.AS.100.2019:12
sp. zn. 9 As 100/2019 - 12
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců
JUDr. Pavla Molka a JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobce: Mgr. F. Š., proti žalované:
Vězeňská služba České republiky, Vazební věznice Praha – Ruzyně, se sídlem Staré
náměstí 3, Praha 6, ve věci ochrany před nezákonným zásahem žalované, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 12. 2018,
č. j. 10 A 153/2018 - 26,
takto:
I. Kasační stížnost se o d mí t á.
II. Žádný z účastníků n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále „stěžovatel“) se kasační stížností domáhá změny v záhlaví uvedeného
usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým městský soud odmítl jeho
návrh na vydání předběžného opatření, kterým by uložil žalované povinnost zdržet se při výkonu
své funkce všech dehonestujících a diskriminačních výroků, které snižují důstojnost žalobce,
a to počínaje dnem vyhlášení předběžného opatření.
[2] Kasační stížnost proti usnesení městského soudu, kterým byl odmítnut návrh na vydání
předběžného opatření, není přípustná. Podle §104 odst. 3 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb.,
soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), je nepřípustná kasační
stížnost, která směřuje proti rozhodnutí, které je podle své povahy dočasné. Typově se bude
jednat o rozhodnutí učiněná soudem v průběhu řízení, jejichž účelem je pouze prozatímně
upravit poměry účastníků řízení. Dle dikce §38 odst. 1 s. ř. s. je takovým procesním institutem
i předběžné opatření. Rozhodnutí o předběžném opatření slouží k zatímní (tj. přechodné) úpravě
poměrů účastníků do doby, než se tyto poměry změní nebo než bude pravomocně rozhodnuto
o věci samé. Předběžné opatření zaniká nejpozději dnem, kdy se rozhodnutí soudu, jímž se řízení
končí, stalo vykonatelným (§38 odst. 4 s. ř. s.).
[3] Z uvedených citací ustanovení soudního řádu správního je zjevné, že předběžné opatření
v žádném případě nemůže působit déle, než do nabytí právní moci meritorního rozhodnutí,
případně do okamžiku pravomocného zastavení řízení na základě usnesení soudu. Dočasná
povaha usnesení o zamítnutí, resp. odmítnutí návrhu na předběžné opatření ve věci je tedy
nepochybná. Tento právní závěr Nejvyšší správní soud zastává konzistentně ve své judikatuře
(viz blíže rozsudek ze dne 16. 5. 2018, č. j. 1 As 94/2018 - 28, ze dne 6. 3. 2014,
č. j. 10 As 4/2014 - 19, nebo ze dne 21. 12. 2007, č. j. 4 Ads 52/2007 - 145).
[4] Soud proto kasační stížnost odmítl jako nepřípustnou [§46 odst. 1 písm. d) ve spojení
s §120 s. ř. s. a §104 odst. 3 písm. c) s. ř. s].
[5] Soud nerozhodoval o návrhu stěžovatele na osvobození od soudních poplatků
a ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti, neboť je-li v době podání návrhu zcela
zjevné, že nejsou splněny podmínky řízení o podaném návrhu a že tento nedostatek podmínek
řízení je neodstranitelný, není úkolem soudu toto řízení dále vést a rozhodovat např. o žádosti
navrhovatele o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce dle §35 odst. 9 s. ř. s.,
ale naopak řízení bez dalšího ukončit tím, že bude příslušný návrh dle §46 s. ř. s. odmítnut
(srov. rozsudek NSS ze dne 30. 9. 2008, č. j. 5 Ans 6/2008 - 48, č. 1741/2009 Sb. NSS).
[6] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle
kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. dubna 2019
JUDr. Radan Malík
předseda senátu