Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 13.11.2019, sp. zn. 9 As 373/2018 - 31 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2019:9.AS.373.2018:31

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2019:9.AS.373.2018:31
sp. zn. 9 As 373/2018 - 31 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobkyně: BONVER WIN, a.s., se sídlem Cholevova 1530/1, Ostrava, zast. JUDr. Stanislavem Dvořákem Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem Pobřežní 394/12, Praha 8, proti žalovanému: Ministerstvo financí, se sídlem Letenská 525/15, Praha 1, proti rozhodnutí ministra financí ze dne 22. 7. 2015, č. j. MF-58493/2014/34-5/2901-RK, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 9. 2018, č. j. 3 Af 42/2015 - 102, takto: I. Kasační stížnost se o dm ít á . II. Žádný z účastníků nemá práv o na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [1] Podanou kasační stížností se žalovaný (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byla výrokem I. podle §78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jens. ř. s.“), zamítnuta žaloba žalobkyně proti shora uvedenému rozhodnutí ministra financí ze dne 22. 7. 2015, č. j. MF-58493/2014/34-5/2901-RK, a výrokem II. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. [2] Nejvyšší správní soud nejprve posoudil naplnění formálních náležitostí kasační stížnosti. Shledal, že kasační stížnost byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost přípustná, a za stěžovatele jedná jeho zaměstnankyně, která má vysokoškolské právnické vzdělání vyžadované podle zvláštních zákonů pro výkon advokacie ve smyslu §105 odst. 2 s. ř. s. Dospěl však k závěru, že kasační stížnost je nepřípustná podle §104 odst. 2 s. ř. s., protože směřuje jen proti důvodům rozsudku městského soudu. [3] Podle §104 odst. 2 s. ř. s. kasační stížnost, která směřuje jen proti výroku o nákladech řízení nebo proti důvodům rozhodnutí soudu, je nepřípustná. [4] V souladu s judikaturou NSS je kasační stížnost podaná účastníkem, který byl v řízení před krajským (městským) soudem procesně úspěšný a který nenamítá, že krajský (městský) soud měl výrokem ve věci rozhodnout jinak, podle §104 odst. 2 s. ř. s. nepřípustná (viz usnesení rozšířeného senátu ze dne 1. 7. 2015, č. j. 5 Afs 91/2012 - 41, č. 3321/2016 Sb. NSS). Právě o takový případ se jedná i v projednávané věci. Městský soud stěžovateli plně vyhověl, jelikož žalobu žalobkyně v celém rozsahu zamítl. Stěžovatel se zároveň nedomáhá toho, aby městský soud rozhodl jinak, nýbrž pouze polemizuje s právním závěrem, podle něhož byla správní praxe spočívající ve vydávání povolení k provozování interaktivních videoloterních terminálů na dobu přesahující 1 rok nezákonná. [5] Správní soud je soudem kasačním, pokud byla žaloba proti správnímu rozhodnutí zamítnuta, správní orgán, kterému se věc k dalšímu řízení nevrací, není právním názorem soudu kasačně vázán (§78 odst. 4 a 5 s. ř. s. a contrario ). Pro úplnost soud uvádí, že napadený rozsudek městského soudu bez dalšího nevylučuje, že by v jiných (obdobných) případech nemohl obstát právní názor odlišný. [6] Argumenty stěžovatele, že by odmítnutí kasační stížnosti pro nepřípustnost bylo přílišným formalismem, vedlo k odepření práva na spravedlivý proces a mohlo negativně zasáhnout do jeho právního postavení, s ohledem na shora uvedené neobstojí. Pro úplnost k tomu soud uvádí, že stát v pozici subjektu veřejného práva z povahy věci není a ani nemůže být nositelem základních práv a svobod (viz stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 9. 11. 1999, sp. zn. Pl. ÚS-st. 9/99). Nadto stěžovatel k (potenciálnímu) zásahu do jeho právního postavení nic bližšího neuvedl. [7] Vzhledem k tomu, že kasační stížnost stěžovatele je nepřípustná ve smyslu §104 odst. 2 s. ř. s., Nejvyšší správní soud ji odmítl podle §46 odst. 1 písm. d) ve spojení s §120 s. ř. s. [8] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle §60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s., tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť kasační stížnost byla odmítnuta. Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 13. listopadu 2019 JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:13.11.2019
Číslo jednací:9 As 373/2018 - 31
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
odmítnuto
Účastníci řízení:Česká republika - Ministerstvo financí
BONVER WIN, a.s.
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2019:9.AS.373.2018:31
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024