ECLI:CZ:NSS:2019:9.AS.438.2018:14
sp. zn. 9 As 438/2018 - 14
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce: Z. M., proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 14. 8. 2018, č. j. OAM-595/ZA-ZA11-VL13-2018, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 12. 2018, č. j. 4 Az 55/2018 - 27,
takto:
I. Návrh žalobce na ustanovení zástupce se zamítá .
II. Kasační stížnost se zamítá .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
I. Řízení před městským soudem
[1] Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) rozhodl napadeným usnesením tak,
že zamítl návrh žalobce na ustanovení zástupce, a to v řízení o žalobě proti rozhodnutí
žalovaného, kterým žalovaný neudělil žalobci mezinárodní ochranu podle §12, §13, §14, §14a
a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů.
[2] Městský soud dospěl k závěru, že žalobce nedostatečně doložil své příjmy,
a to přestože jej po obdržení Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech
pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce (dále jen „prohlášení“) vyzval k jeho
dodatečnému doplnění. Žalobce neuvedl žádné informace k nákladům na hrazení stravování a
dalších nezbytných životních potřeb, jakož i k výživě svých dětí a nepracující manželky, a proto
městský soud jeho návrh zamítl.
II. Kasační stížnost
[3] Proti usnesení o zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce podal žalobce (dále jen
„stěžovatel“) kasační stížnost.
[4] Argumentaci soudu, podle nějž dostatečně nedoložil, že splňuje podmínky
pro osvobození od soudních poplatků, označil za naprosto nepřiléhavou. Součástí práva
na spravedlivý proces podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod je i právo na obhajobu
a tlumočníka, přičemž o zástupce požádal, neboť špatně mluví česky a nezná české právní
předpisy. Bez jeho pomoci nemá možnost doplnit svou žalobu.
[5] Stěžovatel zároveň požádal o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[6] Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) předně podotýká, že v řízení o kasační stížnosti
netrval na povinném zastoupení advokátem, jelikož tuto povinnost má stěžovatel
dle §105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „s. ř. s.“), jen tehdy, směřuje-li kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu
o návrhu podaném ve věci samé či o jiném návrhu, jenž je spojen s poplatkovou povinností
(srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 9. 6. 2015, č. j 1 As 196/2014 - 19,
publ. pod č. 3271/2015 Sb. NSS).
[7] Přestože zastoupení není v této věci obligatorní, stěžovatel o ustanovení zástupce
požádal. Pokud by splňoval zákonné podmínky, NSS by mu zástupce ustanovil. Proto o tomto
návrhu rozhodl. Podle §35 odst. 9 s. ř. s. se pro rozhodnutí o ustanovení zástupce vyžaduje
kumulativní splnění dvou podmínek, a to jednak splnění předpokladů pro osvobození
od soudních poplatků, jednak též nezbytná potřeba takového zastoupení k ochraně práv
účastníka řízení. NSS neshledal především splnění druhé nutné podmínky pro ustanovení
zástupce, tedy jeho nezbytnost k ochraně práv stěžovatele. Kasační stížnost má požadované
základní náležitosti, je zřejmé, čeho se jí stěžovatel domáhá; a nejedná se o posouzení
komplikované otázky, o které soud může rozhodnout na základě podané kasační stížnosti
a podkladů obsažených ve spisu, aniž by bylo třeba za tímto účelem stěžovateli ustanovovat
zástupce. Za této situace tedy NSS návrh na ustanovení zástupce výrokem I. zamítl (srov.
rozsudek NSS ze dne 31. 5. 2018, č. j. 5 As 79/2018 - 11).
[8] Soud následně přezkoumal usnesení městského soudu v mezích uplatněných důvodů
a vad, ke kterým je povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Dospěl k závěru, že kasační stížnost
není důvodná.
[9] Dle §35 odst. 9 s. ř. s. může předseda senátu navrhovateli, u něhož jsou předpoklady,
aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, na návrh
ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát; hotové výdaje zástupce a odměnu
za zastupování osoby uvedené v odstavci 2 platí v takovém případě stát.
[10] Dle §36 odst. 3 s. ř. s. účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být
na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat
účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť
závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospěje-li však soud k závěru,
že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne.
[11] Jak již bylo výše uvedeno, z §35 odst. 9 s. ř. s. vyplývá, že účastníku řízení lze ustanovit
zástupce tehdy, jestliže jsou kumulativně splněny dvě podmínky: 1) jde o účastníka,
u něhož jsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a 2) jestliže je to nezbytně
třeba k ochraně jeho práv.
[12] V projednávané věci dospěl městský soud k závěru, že u stěžovatele nejsou dány
předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, neboť dostatečně nedoložil svoje výdaje
a svou majetkovou situaci. S tímto názorem se ztotožňuje i NSS.
[13] Městský soud vyšel správně z informací obsažených ve stěžovatelově prohlášení ze dne
29. 10. 2018, ve kterém uvedl, že je ženatý, manželka je na mateřské dovolené, má tři nezletilé
děti, všichni žijí v Uzbekistánu. Společnou domácnost sdílí s dalšími dvěma osobami. Nemá
žádné příjmy. Jeho výdaje představuje nájemné v měsíční výši 6 000 Kč, s úhradou nájmu
mu pomáhají krajané. Uvedl, že nemá práci. Ke dluhům a půjčkám neuvedl žádný údaj.
[14] Vzhledem k tomu, že stěžovatel neuvedl všechny podstatné okolnosti, vyžádal
si od něj městský soud přípisem ze dne 31. 10. 2018, č. j. 4 Az 55/2018 - 24, doplnění informací,
a to ve čtyřech oblastech. Vyzval ho, aby vysvětlil, z jakých zdrojů platí výživu svých dětí
a nepracující manželky, dále, aby uvedl přesné vyčíslení svých příjmů a výdajů, aby doložil, jak
vysokou částku na nájem mu hradí krajané a z jakých zdrojů hradí zbývající náklady na bydlení.
[15] V podání ze dne 16. 11. 2018 stěžovatel uvedl, že mu jeho kamarád poslal v červenci
a srpnu 2018 celkovou částku ve výši 900 USD, přičemž tuto částku slíbil vrátit do března 2019.
Zároveň uvedl, že od 8. 1. 2019 nastoupí do zaměstnání.
[16] Jak je z výše uvedeného zřejmé, stěžovatel reagoval na přípis městského soudu
k rozvedení informací pouze částečně. Nevysvětlil, k čemu sloužila částka, kterou mu zaslal jeho
kamarád, zda ji použil k placení nájmu či k úhradě výživného svých dětí, a nesdělil vůbec nic
ke svým dalším výdajům. NSS nepřehlédl ani skutečnost, že stěžovatel v přípisu přiznal dluh
ve výši 900 USD, přestože v prohlášení kolonky s dluhy a půjčkami proškrtl a žádný dluh
nepřiznal. Je tedy zřejmé, že nereagoval na všechny otázky kladené mu městským soudem a svou
majetkovou situaci blíže neosvětlil.
[17] S ohledem na to, že stěžovatel nedostatečně konkretizoval své majetkové poměry
a i přes výzvu soudu s jednoznačnými dotazy na tyto dotazy zčásti neodpověděl a zčásti
odpověděl v rozporu s tím, jak původně uvedl v prohlášení, nepochybil městský soud,
když stěžovatelovu žádost o ustanovení zástupce zamítl.
IV. Závěr a náklady řízení
[18] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná,
a proto ji na základě §110 odst. 1 in fine s. ř. s. zamítl.
[19] O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60 s. ř. s.,
ve spojení s §120 s. ř. s. Stěžovatel neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů
řízení o kasační stížnosti ze zákona (§60 odst. 1 s. ř. s.). Žalovaný sice ve věci úspěch měl, podle
spisu mu však nevznikly žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti, ani žádné v průběhu
řízení neuplatnil.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. ledna 2019
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu