ECLI:CZ:NSS:2019:9.AS.53.2018:31
sp. zn. 9 As 53/2018 - 31
O P R A V N É U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Barbarou Pořízkovou v právní věci
žalobce: V. B. Q., zast. Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2,
Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, se sídlem Velká Hradební 3118/48,
Ústí nad Labem, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 11. 2014, č. j. 4476/DS/2014, JID:
140357/2014/KUUK/Píš, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského
soudu v Ústí nad Labem ze dne 1. 2. 2018, č. j. 42 A 1/2015 - 32, opravným usnesením,
takto:
Ve výroku II. zkráceného znění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 5. 2019,
č. j. 9 As 53/2018 - 21, a ve výroku II. rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 5. 2019,
č. j. 9 As 53/2018 - 23, se slova „žádný z účastníků“ n a h r a z u j í slovem „žalovaný“.
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud zkráceným zněním rozsudku ze dne 16. 5. 2019,
č. j. 9 As 53/2018 - 21, který byl bez odůvodnění vyvěšen na úřední desce soudu,
resp. rozsudkem ze dne 16. 5. 2019, č. j. 9 As 53/2018 - 23, který byl zaslán účastníkům řízení,
rozhodl ve výroku II. tak, že: „Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.“
[2] V tomto případě bylo ve zkráceném znění rozsudku, resp. rozsudku Nejvyššího
správního soudu v důsledku „chyby v psaní a počtech a jiné zjevné nesprávnosti“ uvedeno
ve výroku II. „žádný z účastníků“ namísto „žalovaný“.
[3] Podle §54 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), předseda senátu opraví v rozsudku i bez návrhu chyby v psaní a počtech,
jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku, vydá o tom opravné usnesení a může odložit
vykonatelnost rozsudku do doby, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.
[4] Pojem „chyby v psaní a počtech a jiné zjevné nesprávnosti“ byl vymezen judikaturou
vztahující se k §54 odst. 4 s. ř. s. Za zjevnou nesprávnost může být považována pouze chyba,
která je každému zřejmá a k níž došlo zjevným a okamžitým selháním v duševní či mechanické
činnosti osoby, za jejíž účasti bylo rozhodnutí vyhlášeno či vyhotoveno. Zřejmost takové
nesprávnosti vyplývá především z porovnání výroku rozhodnutí s jeho odůvodněním, případně
i z jiných souvislostí (srov. rozsudek NSS ze dne 21. 2. 2007, č. j. 4 Ans 3/2006 - 123,
č. 1177/2007 Sb. NSS).
[5] Zřejmost nesprávnosti v projednávané věci vyplývá z vypracovaného odůvodnění
rozsudku ve spojení s výrokem III. Dle §54 odst. 4 s. ř. s. bylo proto rozhodnuto způsobem
uvedeným ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. května 2019
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu