ECLI:CZ:NSS:2019:9.AZS.128.2019:40
sp. zn. 9 Azs 128/2019 - 40
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: S. T., zast. Mgr.
Zbyškem Jarošem, advokátem se sídlem Pobočná 1395/1, Praha 4, proti žalované: Komise pro
rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti
rozhodnutí žalované ze dne 22. 8. 2018, č. j. MV-80462-4/SO-2018, v řízení o kasační stížnosti
žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 4. 2019, č. j. 6 A 154/2018 - 49,
takto:
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 4. 4. 2019, č. j. 6 A 154/2018 - 49, se z r ušuj e
a věc se v rací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Podanou kasační stížností se žalovaná (dále jen „stěžovatelka“) domáhá zrušení v záhlaví
označeného rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým bylo výrokem
I. podle §76 odst. 1 písm. b) a §78 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zrušeno shora uvedené rozhodnutí stěžovatelky
i rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 16. 5. 2018, č. j. OAM-15871-22/TP-2016 (dále
jen „prvostupňové rozhodnutí“), a věc byla stěžovatelce vrácena k dalšímu řízení. Výrokem
II. byla stěžovatelce uložena povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 11 228 Kč.
[2] Prvostupňovým rozhodnutím byla podle §75 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb.,
o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění účinném
pro projednávanou věc (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), zamítnuta žádost žalobce o vydání
povolení k trvalému pobytu. K žádosti přiložil podle §70 odst. 2 písm. e) zákona o pobytu
cizinců též doklad k posouzení jeho trestní zachovalosti (série KAZ č. X), který však
byl na základě Úředního záznamu o provedeném zkoumání ze dne 21. 6. 2017,
č. j. KRPA-230420/ČJ-2017-000021 (dále jen „úřední záznam“), vydaného Krajským ředitelstvím
policie hl. m. Prahy, odborem cizinecké policie, oddělením dokladů a specializovaných činností
(dále jen „policejní orgán“), shledán celkovým padělkem.
[3] Městský soud se ztotožnil se závěry správních rozhodnutí v tom, že zamítnutí žádosti
podle §75 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců je spojeno se samotným předložením
padělaného dokladu, přičemž není relevantní, zda údaje v něm uvedené jsou pravdivé
či smyšlené. Není proto ani podstatné, pokud žadatel následně předloží originální doklad,
jenž potvrzuje jeho trestní zachovalost, neboť důvodem zamítnutí žádosti není jeho trestní
minulost. Zároveň není rozhodná ani vědomost žadatele o tom, že předkládá padělaný doklad,
ani skutečnost, že tak činí prostřednictvím svého zástupce. Dopadem rozhodnutí do soukromého
a rodinného života žalobce se stěžovatelka měla zabývat, přičemž z obsahu jejího rozhodnutí
plyne, že tak učinila.
[4] Dospěl však k závěru, že je dán důvod pro zrušení obou správních rozhodnutí pro vady
řízení, jelikož skutkový stav, který vzaly správní orgány za základ svých rozhodnutí, nemá oporu
ve správním spise. Závěr o předložení padělaného dokladu založily na úředním záznamu, v němž
je však uvedeno nesprávné datum narození žalobce (X) a jehož přílohou nebyl doklad žalobce,
ale jiné osoby (série KAZ č. X). Správní orgány nemohly z tohoto úředního záznamu vycházet,
jelikož není zřejmé, z jakých podkladů vycházel policejní orgán a zda je tedy žalobcem předložený
doklad skutečně padělkem.
II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření ke kasační stížnosti
[5] Stěžovatelka napadla rozsudek městského soudu v celém rozsahu kasační stížností,
jejíž důvody podřazuje pod §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., a navrhla jeho zrušení.
[6] Podle úředního záznamu byl doklad předložený žalobcem celkový padělek. V průběhu
správního řízení nic nenasvědčovalo tomu, že tento závěr není správný, správním orgánům proto
nepříslušelo závěr policejního orgánu zpochybňovat. Nebyl zpochybněn ani samotným žalobcem,
který naopak v této souvislosti podal trestní oznámení. Bylo tedy jednoznačně prokázáno a mezi
účastníky je nesporné, že předložený doklad je padělek.
[7] Navzdory tomu, že je v úředním záznamu uvedeno nesprávné datum narození žalobce
a jeho přílohou byl doklad jiné osoby, je z něj patrné, že se týká dokladu žalobce, a obsahuje
jednoznačný závěr, že se jedná o celkový padělek. Doklad žalobce je součástí správního spisu.
Přiložení nesprávné přílohy nemůže mít vliv na obsah a závěr úředního záznamu a šetření
policejního orgánu. Příloha je pouze podpůrným podkladem, který nemusí být součástí správního
spisu (podobně postačí, aby součástí spisu byl výpis z evidence Rejstříku trestů, nikoli trestní
rozsudky či policejní spisy, nebo doklad prokazující požadovanou znalost českého jazyka, nikoli
záznamy o průběhu zkoušky). Správním orgánům nepřísluší závěr policejního orgánu
přehodnocovat, přičemž úřední záznam je svou povahou znaleckým posudkem. Samotný úřední
záznam prokazuje stav věci jednoznačně.
[8] S ohledem na ostatní závěry napadeného rozsudku, jež svědčí zamítnutí žádosti žalobce,
je zrušení správních rozhodnutí v rozporu se zásadou procesní ekonomie a hospodárnosti řízení.
Doplnění přílohy k úřednímu záznamu povede pouze k prodloužení řízení.
[9] Žalobce se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[10] Nejvyšší správní soud posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že kasační
stížnost byla podána včas, jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost přípustná,
a za stěžovatelku jedná její zaměstnanec, který má vysokoškolské právnické vzdělání vyžadované
podle zvláštních zákonů pro výkon advokacie ve smyslu §105 odst. 2 s. ř. s. Poté přezkoumal
napadený rozsudek městského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů,
ověřil, zda netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4
s. ř. s.), a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.
[11] Z obsahu správního spisu soud ověřil, že prvostupňový správní orgán požádal, aby bylo
prošetřeno, zda doklad předložený žalobcem nevykazuje znaky padělání či pozměnění.
Na základě této žádosti vydal policejní orgán úřední záznam, podle něhož se jedná o celkový
padělek. V úředním záznamu však uvedl nesprávné datum narození žalobce (X) a jako jeho
přílohu připojil doklad týkající se jiné osoby (série KAZ č. X), resp. věci (č. j. KRPA-227534/ČJ-
2017-000021). O tento záznam opřely správní orgány po skutkové stránce své rozhodnutí o
zamítnutí žádosti žalobce podle §75 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců.
[12] Námitka, že úřední záznam jako podklad rozhodnutí obstojí navzdory připojení
nesprávné přílohy, není důvodná. Z obsahu úředního záznamu je zřejmé, že připojená příloha
je jeho nedílnou součástí, jelikož je na ni při odůvodnění závěru, že posuzovaný doklad je celkový
padělek, opakovaně odkazováno. Ostatně za součást úředního záznamu ji považovaly též správní
orgány (viz str. 3 prvostupňového rozhodnutí a str. 4 rozhodnutí stěžovatelky). Pokud tedy
policejní orgán opírá svůj závěr, že doklad žalobce je padělek, o rozbor dokladu jiné osoby, nelze
z takového záznamu pro jeho vnitřní rozpornost vycházet. S úvahou městského soudu se tedy
kasační soud v tomto směru ztotožňuje.
[13] Připodobnění úředního záznamu a jeho přílohy k výpisu z evidence Rejstříku trestů
a trestnímu rozsudku (popř. policejnímu spisu) je liché již proto, že trestní rozsudek
(popř. policejní spis) není přílohou výpisu, netvoří s ním jeden celek (obdobné platí i ohledně
dokladu prokazujícího požadovanou znalost českého jazyka). Nadto v projednávané věci nejde
o to, zda správní orgán měl či mohl kontrolovat soulad závěru policejního orgánu s jeho
přílohou, nýbrž o to, že pro svou vnitřní rozpornost je úřední záznam (a tedy i jeho závěr) vadný.
Pro úplnost soud uvádí, že není zřejmé, jak by vadu úředního záznamu mohla zhojit skutečnost,
že doklad žalobce je součástí správního spisu. S jádrem problému se rovněž zcela míjí úvaha
stěžovatelky o povaze úředního záznamu jakožto znaleckém posudku.
[14] Námitka, že zrušení správních rozhodnutí povede jen k prodloužení řízení, jelikož
policejní orgán pouze doplní úřední záznam o „správnou“ přílohu, je nepodloženou spekulací
o výsledku šetření, o nějž správní orgány samy žádaly.
[15] Navzdory výše uvedenému lze však stěžovatelce přisvědčit, že mezi účastníky je skutkový
stav, který vzaly správní orgány za základ svých rozhodnutí a který spočívá v tom, že doklad
předložený žalobcem byl padělek, nesporný. V souvislosti s žalobní námitkou, podle níž
i přes předložení padělaného dokladu neměla být žádost zamítnuta, jelikož (vedle jiného) správní
orgány odhlédly od účelu §75 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců, jímž je ochrana
před podvodným jednáním, doklad byl předložen předchozí zástupkyní, jíž byl uveden v omyl,
a následně doložil nový (originální) doklad prokazující jeho bezúhonnost, žalobce uvedl: „Žalobce
tedy správním orgánům předložil doklad, v němž údaje podstatné pro posouzení žádosti odpovídaly skutečnosti,
pouze nedodržel řádnou formu daného dokumentu“ (podtrženo v žalobě – pozn. NSS); „… není zřejmé,
z jakého důvodu by člověk úmyslně vytvářel padělek o skutečnostech, které nejsou pozměněny. Takové jednání
nedává smysl. U žalobce k takovému jednání došlo zcela bez jeho vědomí, kdy v opačném případě by svou žádost
takto nesmyslným způsobem neohrozil“; „daný padělek neuváděl žádné pozměněné skutečnosti (žalobce byl a stále
je bezúhonný)“ (viz část IV, bod 1 žaloby); „padělaný výpis z rejstříku trestů byl pro žalobce zajištěn třetí
osobou“ (viz část IV, bod 2 žaloby); „dochází k neopodstatněné tvrdosti zákona ve smyslu, že v okamžiku,
kdy předložil padělaný výpis z rejstříku trestů, který však neobsahoval pozměněné skutečnosti, žalobce již neměl
jakoukoli možnost učinit nápravu“ (viz část IV, bod 3 žaloby); „v případě žalobce byl padělaný výpis
z rejstříku trestů dokladem o (existujícím stavu) jeho trestní bezúhonnosti“ (viz část IV, bod 4 žaloby).
Z uvedených citací je zřejmé, že žalobce skutečnost, že jím předložený doklad byl padělek, nejen
nezpochybnil, nýbrž ji výslovně uznal.
[16] V této situaci žalobní námitka spočívající v tom, že pro vadu úředního záznamu nemá
skutkový stav, který vzaly správní orgány za základ svého rozhodnutí, oporu ve spisech, postrádá
smysl. Žalobce totiž správním orgánům vytýká formální pochybení při zjištění skutkového stavu,
avšak současně zjištěný skutkový stav činí nesporným. Jestliže je skutkový stav mezi účastníky
nesporný, nemá soud důvod přezkoumávat, zda správní orgán při zjišťování skutkového stavu
nebo v rámci utváření skutkových závěrů pochybil či nikoli, jelikož nesporné skutečnosti není
v takovémto případě třeba dokazovat. Žalobce rozsah soudního přezkumu vymezil i tím,
že skutkový stav považuje za nesporný, z čehož soud při přezkumu žalobních bodů vychází.
Správní rozhodnutí proto nemůže zrušit z důvodu, že skutkový stav, který vzal správní orgán
za základ svého rozhodnutí, nemá oporu ve spise. Tato vada nebrání soudu v posouzení
uplatněných žalobních bodů, a to bez ohledu na to, je-li namítána (přiměřeně srov. usnesení
rozšířeného senátu ze dne 8. 3. 2011, č. j. 7 Azs 79/2009 - 84, č. 2288/2011 Sb. NSS). Případná
námitka takovéto vady stojí fakticky vně rozsahu soudního přezkumu, který sám žalobce vymezil
a jímž je soud vázán (§75 odst. 2 vě ta první s. ř. s.). Zároveň lze takovouto námitku považovat
za účelovou, jelikož jí žalobce ze svého pohledu nemůže dosáhnout ničeho jiného než oddálení
vydání obsahově shodného správního rozhodnutí.
[17] Z uvedených důvodů nemůže část argumentace žalobce domáhající se zrušení správních
rozhodnutí pro vadu úředního záznamu (viz část IV, bod 6 žaloby) obstát. Městský soud proto
pochybil, pokud této námitce vyhověl. V dalším řízení městský soud v souladu ze shora
uvedeným právním názorem kasačního soudu vyjde z nesporného skutkového stavu, podle
něhož doklad předložený žalobcem k žádosti o trvalý pobyt byl padělek, a v těchto mezích
(opětovně) posoudí žalobní námitky týkající se důvodů pro vyloučení rozhodnutí o zamítnutí
žádosti navzdory předložení padělaného dokladu (viz část IV, body 1 až 4 žaloby) a dopadů
rozhodnutí do soukromého a rodinného života (viz část IV, bod 5 žaloby).
IV. Závěr a náklady řízení
[18] Z výše uvedených důvodů dospěl Nejvyšší správní soud v souladu s §110 odst. 1 větou
první s. ř. s. k tomu, že kasační stížnost je důvodná, proto zrušil rozsudek Městského soudu
v Praze ze dne 4. 4. 2019, č. j. 6 A 154/2018 - 49, a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
O věci rozhodl bez jednání postupem podle §109 odst. 2 věty první s. ř. s., podle kterého
o kasační stížnosti rozhoduje soud zpravidla bez jednání.
[19] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti bude rozhodnuto v souladu s §110
odst. 3 větou první s. ř. s., podle kterého zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského
(městského) soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, rozhodne krajský (městský) soud v novém
řízení i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. srpna 2019
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu