ECLI:CZ:NSS:2019:9.AZS.15.2019:17
sp. zn. 9 Azs 15/2019 - 17
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců
JUDr. Pavla Molka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: D. D., zast. Mgr. Pavlínou
Zámečníkovou, advokátkou se sídlem Příkop 834/8, Brno, proti žalované: Komise
pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti
rozhodnutí žalované ze dne 25. 4. 2017, č. j. MV-44418-4/SO-2017, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 5. 12. 2018, č. j. 31 A 143/2017 - 69,
takto:
I. Kasační stížnost se o d m ít á .
II. Žádný z účastníků n em á právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále „stěžovatel“) se kasační stížností domáhal zrušení v záhlaví uvedeného
rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) a vrácení mu věci k dalšímu řízení.
Tímto rozsudkem krajský soud znovu, po zrušení předchozího rozsudku krajského soudu ze dne
14. 2. 2018, č. j. 31 A 143/2017 - 36, rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 7. 2018,
č. j. 7 Azs 127/2018 - 47, zamítl žalobu proti rozhodnutí žalované ze dne 25. 4. 2017, č. j. MV-
44418-4/SO-2017. Tímto rozhodnutím žalovaná zamítla odvolání žalobce a potvrdila rozhodnutí
Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 9. 1. 2017, č. j. OAM-2456-32/PP-
2016. Posledně jmenovaným rozhodnutím ministerstvo zamítlo stěžovatelovu žádost o vydání
povolení k přechodnému pobytu na území České republiky podle §87e odst. 1 písm. e) zákona
č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.
[2] Kasační stížnost však neobsahovala všechny náležitosti podle §37 odst. 3 a §106 odst. 1
zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„s. ř. s.“). Nejvyšší správní soud proto vyzval stěžovatele usnesením ze dne 20. 3. 2019,
č. j. 9 Azs 15/2019 - 14, k odstranění vad kasační stížnosti v zákonné měsíční lhůtě (§106 odst. 3
s. ř. s.) a řádně jej poučil o následcích pro případ, že by výzvě nevyhověl.
[3] Zmiňované usnesení bylo podle doručenky stěžovatelově zástupkyni doručeno dne
21. 3. 2019, v souladu s pravidly pro počítání lhůt v §40 odst. 2 a 3 s. ř. s. proto lhůta k doplnění
kasační stížnosti uplynula v úterý 23. 4. 2019 (22. 4. 2019 byl svátek). Stěžovatel během lhůty
výzvě nevyhověl, kasační stížnost nedoplnil a nepožádal ani o prodloužení této lhůty.
[4] S ohledem na uvedené Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl podle §37 odst. 5
ve spojení s §120 s. ř. s.
[5] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. dubna 2019
JUDr. Radan Malík
předseda senátu