ECLI:CZ:NSS:2019:9.AZS.292.2019:24
sp. zn. 9 Azs 292/2019 - 24
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců
JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: V. N. P., zast.
Mgr. Vratislavem Polkou, advokátem se sídlem Vinohradská 1233/22, Praha 2, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne
15. 3. 2019, č. j. OAM-1083/ZA-ZA11-HA08-2018, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 10. 2019, č. j. 16 Az 17/2019 – 28,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se zastav uje .
II. Žádný z účastníků nemá práv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále „stěžovatel“) podal prostřednictvím svého zástupce kasační stížnost proti
v záhlaví označenému rozsudku Městského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta jeho žaloba
proti rozhodnutí žalovaného specifikovanému tamtéž. Žalovaný jím rozhodl o neudělení
mezinárodní ochrany stěžovateli podle §12 až §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění
pozdějších předpisů.
[2] Soud v rámci standardních procesních úkonů prověřoval aktuální pobyt stěžovatele
a zjistil, že ze systému AZYL II MVČR, ve kterém jsou evidovány údaje o žadatelích
o mezinárodní ochranu, jsou dostupné informace pouze do dne 18. 10. 2019, kdy stěžovatel
svévolně opustil Pobytové středisko Zastávka. Obrátil se proto na žalovaného a na zástupce
stěžovatele s dotazem na aktuální místo stěžovatelova pobytu (přípis ze dne 31. 10. 2019,
č. j. 9 Azs 292/2019 - 19). Ze strany žalovaného mu bylo potvrzeno, že stěžovatel svévolně
opustil dne 18. 10. 2019 pobytové středisko, současné místo stěžovatelova pobytu nicméně není
žalovanému známo. Zástupce stěžovatele na výzvu soudu nereagoval. Soud dále prověřoval,
zda nelze místo pobytu stěžovatele zjistit z evidence cizinců (AISC), avšak s negativním
výsledkem.
[3] Pro úplnost soud dodává, že nepřehlédl, že zástupce stěžovatele označil v kasační
stížnosti jako místo pobytu stěžovatele adresu V rohu 720/2, Praha 4. Vycházel z toho, že dle
údajů v systému AZYL II MVČR stěžovatel na této adrese pobýval pouze do 17. 10. 2019,
do kdy měl propustku, a následně dne 18. 10. 2019 svévolně opustil pobytové středisko. Tyto
okolnosti výslovně uvedl v přípise citovaném výše, stejně jako to, že mu z dostupných okolností
není zřejmé, že by stěžovatel byl v kontaktu se svým zástupcem. Jak již bylo uvedeno, zástupce
stěžovatele na výzvu soudu nereagoval. Nepodařilo se tedy zjistit místo stěžovatelova pobytu.
[4] S ohledem na výše uvedené soud postupoval podle §33 písm. b) zákona o azylu a řízení
o kasační stížnosti zastavil.
[5] O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl podle §60 odst. 3 ve spojení s §120
s. ř. s., dle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení
o kasační stížnosti zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. listopadu 2019
JUDr. Radan Malík
předseda senátu