ECLI:CZ:NSS:2019:9.AZS.75.2019:30
sp. zn. 9 Azs 75/2019 - 30
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců
JUDr. Ivo Pospíšila a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: V. H. N., zast. Mgr. Petrem
Václavkem, advokátem se sídlem Opletalova 1417/25, Praha 1, proti žalované: Komise pro
rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti
rozhodnutí žalované ze dne 18. 10. 2017, č. j. MV-106903-4/SO-2017, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 21. 11. 2018, č. j. 30 A 196/2017 - 79,
takto:
I. Kasační stížnost se o d m ít á .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobci se v rací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost a návrh na přiznání
odkladného účinku ve výši 6 000 Kč, který mu bude vyplacen z účtu Nejvyššího
správního soudu ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce
Mgr. Petra Václavka, advokáta se sídlem Opletalova 1417/25, Praha 1.
Odůvodnění:
[1] Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 4. 3. 2019 doručena kasační stížnost žalobce
(dále jen „stěžovatel“) proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 21. 11. 2018,
č. j. 30 A 196/2017 - 79 (dále jen „napadený rozsudek“), kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti
rozhodnutí žalované ze dne 18. 10. 2017, č. j. MV-106903-4/SO-2017. Tímto rozhodnutím bylo
zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 13. 3. 2017, č. j. OAM-
998-15/ZR-2014, kterým bylo žalobci zrušeno povolení k trvalému pobytu.
[2] Kasační stížnost neobsahovala všechny náležitosti podle ustanovení §37 odst. 3 a §106
odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„s. ř. s.“), protože v ní stěžovatel pouze uvedl, že se jedná o kasační stížnost proti napadenému
rozsudku, která bude odůvodněna ve lhůtě 10 dnů.
[3] Podle ustanovení §106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí
podání obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů
jej stěžovatel napadá a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno; ustanovení §37 platí
obdobně. Podle ustanovení §106 odst. 3, věty první, s. ř. s. nemá-li kasační stížnost všechny
náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce
od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání.
[4] Nejvyšší správní soud stěžovatele vyzval usnesením ze dne 7. 3. 2019,
č. j. 9 Azs 75/2019 - 9, k doplnění kasační stížnosti a odstranění jejích vad ve lhůtě jednoho
měsíce od doručení tohoto usnesení. Současně jej poučil o tom, že nebudou-li vady kasační
stížnosti ve stanovené lhůtě odstraněny, bude kasační stížnost odmítnuta.
[5] Toto usnesení bylo zástupci stěžovatele doručeno do datové schránky dne 8. 3. 2019,
lhůta pro odstranění vad tedy stěžovateli uplynula v pondělí 8. 4. 2019. Stěžovatel však důvody
kasační stížnosti ve stanovené lhůtě nedoplnil a učinil tak až po jejím marném uplynutí dne
9. 4. 2019.
[6] Pro neodstranění vad podání ve stanovené lhůtě není možné v daném případě v řízení
o kasační stížnosti pokračovat (k pozdnímu doplnění kasační stížnosti nelze s ohledem
na opožděnost přihlížet, srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 4. 2009,
č. j. 2 As 28/2009 - 28). Protože stěžovatel přes výzvu Nejvyššího správního soudu důvody
kasační stížnosti ve stanovené lhůtě nedoplnil, byla kasační stížnost podle ustanovení §37
odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s. odmítnuta.
[7] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ustanovením §60
odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů
řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
[8] Ve lhůtě stanovené soudem zaplatil stěžovatel soudní poplatek za kasační stížnost ve výši
5 000 Kč a soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku ve výši 1 000. Podle
ustanovení §10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), platí, že byl-li návrh na zahájení řízení
před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Podle §10
odst. 5 téhož zákona soud v řízení, v němž lze rozhodnout bez jednání, postupuje obdobně
podle odstavců 3 a 4, dokud nebylo vydáno rozhodnutí o věci samé.
[9] Z výše uvedeného plyne, že Nejvyšší správní soud má povinnost stěžovateli jím zaplacený
soudní poplatek vrátit dle ustanovení §10 odst. 3 ve spojení s §10 odst. 5 zákona o soudních
poplatcích. Soud tedy vrátí stěžovateli zaplacený soudní poplatek v celkové výši 6 000 Kč.
Třicetidenní lhůta k vrácení zaplaceného soudního poplatku vychází z §10a odst. 1 zákona
o soudních poplatcích
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 18. dubna 2019
JUDr. Radan Malík
předseda senátu