ECLI:CZ:NSS:2019:APRK.15.2019:117
sp. zn. Aprk 15/2019 - 117
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: JUDr. Ing. S. H.,
zast. advokátem Mgr. Ing. Ondřejem Blahou, se sídlem Sokolovská 47/73, Praha 8, proti
žalovanému: Národní bezpečnostní úřad, se sídlem Na Popelce 2/16, Praha 5, o žalobě proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 12. 2015, č. j. 121948/2015-NBÚ/P, vedené u Městského
soudu v Praze pod sp. zn. 9 A 85/2016, o návrhu žalobce na určení lhůty k provedení procesního
úkonu dle §174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů
a o změně některých dalších zákonů,
takto:
I. Návrh se zamí t á.
II. Žalobce n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Městskému soudu v Praze (dále „městský soud“) žalobce (dále „navrhovatel“) podal dne
5. 8. 2019 návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu – nahlédnutí do spisu. V něm
uvádí, že dne 2. 4. 2019 podal žádost o nahlédnutí do spisu, konkrétně do zprávy orgánu státu
ze dne 25. 11. 2014, která obsahuje informace, které jsou určeny stupněm utajení „vyhrazené“
a dále popisuje povahu a význam těchto informací. Uvádí, že má za to, že ve věci dochází
k průtahům, neboť mu dosud nebylo umožněno nahlédnutí do spisu.
[2] Návrh byl v souladu s §174a odst. 3 zákona o soudech a soudcích postoupen
Nejvyššímu správnímu soudu dne 15. 8. 2019 spolu s vyjádřením předsedy senátu, který ve věci
rozhoduje; uvedl, že není pravdou, že by ve věci docházelo k průtahům spočívajících v tom,
že by navrhovateli nebylo umožněno nahlédnutí do spisu. Advokát navrhovatele do utajované
části správního spisu nahlížel již dne 15. 1. 2019; soud přitom vyhověl i opakované žádosti ze dne
2. 4. 2019 o nahlížení do utajované části správního spisu; právního zástupce navrhovatele soud
vyrozuměl o tom, že do spisu lze nahlédnout v pátek dne 24. 5. 2019 v 11. 00 hodin v budově
městského soudu na Slezské ulici č. 9, kancelář č. 450/4; přípis s tímto vyrozuměním byl
právnímu zástupci navrhovatele doručen do datové schránky dne 14. 5. 2019, tedy v dostatečném
předstihu. V uvedený termín byl rovněž materiál připraven k nahlédnutí, k němuž se však
navrhovatel ani jeho právní zástupce bez omluvy nedostavili a ani následně nepožádali soud
o stanovení jiného termínu. Dle předsedy senátu je návrh zcela nedůvodný a navrhuje jeho
zamítnutí.
[3] Nejvyšší správní soud ověřil skutečnosti tvrzené navrhovatelem, jakož i ty uváděné
předsedou ve věci rozhodujícího senátu, přitom zjistil, že mají oporu v soudním spise, který byl
předložen; na č. l. 100 soudního spisu je založena žádost o nahlédnutí do spisu, na č. l. 106
je založeno vyrozumění o datu možného nahlížení do spisu s uvedením všech potřebných údajů,
a dále doručenka prokazující doručení této písemnosti do datové schránky právního zástupce
navrhovatele dne 14. 5. 2019.
[4] Návrh není důvodný.
[5] Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, upravené v §174a zákona
č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých
dalších zákonů, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu z hlediska naplnění práva
účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů, zakotveného
zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
[6] Nejvyšší správní soud v projednávané věci po posouzení postupu městského soudu
dospěl k závěru, že soud nebyl v případě navrhovatelem tvrzeného průtahu nečinný. Jak vyplývá
z předloženého spisového materiálu, navrhovateli bylo v jeho žádosti o nahlédnutí do utajované
části správního spisu vyhověno, městský soud tedy úkon, jehož se navrhovatel
domáhá - umožnění nahlédnutí do správního spisu, prokazatelně učinil; pouze vlastním jednáním
však stěžovatel tohoto učiněného úkonu městského soudu nevyužil a k nahlédnutí do spisu
se nedostavil.
[7] Podle §174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích, pokud soud, vůči němuž návrh
na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení,
učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům
v řízení nedochází. Nejvyšší správní soud s ohledem na výše uvedený postup městského soudu
neshledal návrh důvodný, proto jej zamítl.
[8] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích,
dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh uznán jako oprávněný. K tomu
v projednávané věci nedošlo, proto Nejvyšší správní soud rozhodl, že navrhovatel nemá právo
na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. srpna 2019
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu