ECLI:CZ:NSS:2019:APRK.4.2019:70
sp. zn. Aprk 4/2019 - 70
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců
JUDr. Radana Malíka a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce: P. Č., proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem
žalovaného vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 15 A 59/2018, v řízení o návrhu žalobce na
určení lhůty k provedení procesního úkonu dle §174a zákona č. 6/2002 Sb.,
takto:
I. Návrh se zamítá .
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Návrhem ze dne 21. 2. 2019 doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 28. 2. 2019 se žalobce
(navrhovatel) domáhá určení lhůty k provedení procesního úkonu dle §174a zákona č. 6/2002 Sb.,
o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon
o soudech a soudcích), a to vydání rozhodnutí ve věci samé.
[2] V návrhu uvedl, že soud není dostatečně činný, přestože navrhovatel zaplatil nemalý soudní
poplatek a žaloba je přednostní v projednání.
[3] Městský soud v Praze k návrhu uvedl, že jej nepovažuje za důvodný. Ve vyjádření shrnul
podstatné okolnosti navrhovatelovy věci, jejichž správnost Nejvyšší správní soud ověřil v soudním
spisu.
[4] Navrhovatel podal dne 20. 10. 2018 u Krajského soudu v Českých Budějovicích žalobu, kterou
se domáhal vyslovení nezákonnosti zásahu spočívajícího v asistenci příslušníků Policie ČR při údajném
vloupání pronajímatele do žalobcem platně a řádně užívaného bytu. Krajský soud usnesením ze dne 22. 10. 2018
věc postoupil místně příslušnému městskému soudu, kterému byl spis doručen dne 16. 11. 2018.
Usnesením ze dne 28. 11. 2018, č. j. 15 A 59/2018 – 29, rozhodl městský soud o návrhu na nařízení
předběžného opatření (zamítl jej). Usnesením ze dne 14. 12. 2018, č. j. 15 A 59/2018 – 36, navrhovatele
vyzval k úhradě soudního poplatku, který nebyl současně s podáním žaloby a návrhu na nařízení
předběžného opatření uhrazen. Podáními ze dne 13. 12. 2018 a 14. 12. 2018 navrhovatel svou žalobu
rozšířil, doplnil a požádal o osvobození od soudních poplatků. O této žádosti soud rozhodl usnesením
ze dne 10. 1. 2019, č. j. 15 A 59/2018 – 49, tak, že navrhovateli přiznal částečné osvobození
od soudních poplatků (ve výši 90 %). Navrhovatel dne 21. 1. 2019 soudní poplatek uhradil. Městský
soud dne 28. 1. 2019 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil k žalobě a předložil spisový materiál,
a to ve lhůtě jednoho měsíce. Dne 11. 2. 2019 požádal žalovaný o prodloužení této lhůty do 29. 3. 2019.
Městský soud této žádosti dne 19. 2. 2019 vyhověl.
[5] Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu není důvodný.
[6] Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, upravené v §174a zákona
o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu z hlediska naplnění práva
účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů, zakotveného zejména
v ustanovení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, do řízení probíhajícího před soudem.
[7] V řízení podle §174a zákona o soudech a soudcích tedy Nejvyšší správní soud rozhoduje
o návrhu na určení lhůty. Znamená to, že zjistí-li neodůvodněné průtahy v řízení spočívající zejména
v tom, že příslušný soud poté, kdy obdrží podání ve věci, v přiměřené době nečiní žádné úkony, věcí
se vůbec nezabývá, aniž by pro takový postup existovaly ospravedlnitelné důvody, anebo činí úkony
s nedůvodnou časovou prodlevou, usnesením určí tomuto soudu lhůtu, ve které má úkon učinit,
resp. ve které má rozhodnout.
[8] Průtahy v řízení znamenají, že v soudním procesu dochází k neodůvodněně pomalému vyřizování
věci napadlé příslušnému soudu či dokonce ke vzniku excesivního stavu, kdy dochází k nečinnosti
soudu. Soud se tak při posuzování oprávněnosti návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu
zabývá otázkou, zda v řízení dochází k průtahům, s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení
pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu.
[9] Nejvyšší správní soud v projednávané věci po posouzení shora uvedeného postupu městského
soudu dospěl k závěru, že návrh není oprávněný. Z předloženého spisového materiálu vyplývá, že soud
se věcí po jejím obdržení řádně zabýval a činil postupně v přiměřené době procesní úkony, jejichž
vykonání bylo ve věci zapotřebí tak, aby věc mohl projednat a rozhodnout. Nutno poznamenat, že věc
aktuálně není připravena k rozhodnutí, neboť žalovaný dosud nepředložil spisový materiál ani vyjádření
k žalobě. Souzená věci sice spadá do přednostního režimu projednání (§56 odst. 3 s. ř. s.), městskému
soudu však lze přisvědčit, že tato skutečnost neznamená, že soud má ve věci rozhodnout neprodleně,
aniž by dal žalovanému možnost vyjádřit se k žalobě a aniž by se seznámil se spisovým materiálem.
Délku řízení čtyři měsíce od podání žaloby v případě přednostního návrhu nelze považovat s ohledem
na dosavadní postup soudu a účastníků řízení za nepřiměřenou. Lze tedy shrnout, že v řízení nedošlo
k neodůvodněným průtahům či dokonce k nečinnosti soudu.
[10] Ze všech shora uvedených důvodů proto Nejvyšší správní soud návrh navrhovatele podle §174a
odst. 7 zákona o soudech a soudcích zamítl.
[11] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích,
dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh oprávněný. Tak tomu v projednávané
věci nebylo, proto soud rozhodl, že navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. března 2019
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu