ECLI:CZ:NSS:2019:NA.138.2019:9
sp. zn. Na 138/2019 - 9
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
JUDr. Ivo Pospíšila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: P. N., proti žalovanému:
Krajský soud v O s t r a v ě, se sídlem Havlíčkovo nábř. 34, Ostrava, v řízení o podání žalobce
ze dne 16. 7. 2019,
takto:
Věc se p ostupuj e věcně a místně příslušnému Krajskému soudu v Ostravě.
Odůvodnění:
[1] Nejvyššímu správnímu soudu bylo ve shora označené věci dne 16. 7. 2019 doručeno
podání žalobce označené jako „Žaloba pro protizákonně lživému poskytování informací“.
Z tohoto podání vyplývá, že žalobce není spokojen s tím, jakým způsobem žalovaný vyřizoval
určité žádosti o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím,
ve znění pozdějších předpisů. Proto se rozhodl domáhat se vydání rozhodnutí o porušení svého
práva na informace cestou žaloby. Jelikož by však místně příslušným k vyřízení věci byl Krajský
soud v Ostravě, který je zároveň v dané věci žalovaným, předložil žalobce věc Nejvyššímu
správnímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti. Žalobce taktéž požádal o osvobození od soudních
poplatků a ustanovení zástupce.
[2] Podle §12 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), Nejvyšší
správní soud jako vrcholný soudní orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví zajišťuje
jednotu a zákonnost rozhodování tím, že rozhoduje o kasačních stížnostech v případech stanovených tímto
zákonem, a dále rozhoduje v dalších případech stanovených tímto nebo zvláštním zákonem. O takovou věc
se však v daném případě nejedná, Nejvyšší správní soud se jí tudíž nemůže věcně zabývat.
Z podání je zřejmé, že žalobce nenapadá kasační stížností rozhodnutí krajského soudu a nejde
ani o jiný případ, u nějž by byla zákonem založena věcná příslušnost Nejvyššího správního soudu.
[3] Nejvyšší správní soud nemůže v dané věci rozhodnout ani dle §9 odst. 1 a 2 s. ř. s.,
podle něhož rozhoduje o přikázání věci jinému soudu v případě, že pro vyloučení
soudců místně příslušného soudu nelze u tohoto soudu sestavit senát (tzv. delegace nutná)
nebo je-li to pro rychlost nebo hospodárnost řízení nebo z jiného důležitého důvodu vhodné
(tzv. delegace vhodná). Předpokladem pro rozhodování Nejvyššího správního soudu
dle citovaného ustanovení je totiž existence řízení u věcně a místně příslušného soudu. Ve věci
žalobce však doposud žádné řízení u soudu, který je dle zákona k vyřízení věci věcně a místně
příslušný, zahájeno nebylo, neboť žalobce se se svým podáním obrátil přímo na Nejvyšší správní
soud.
[4] Teprve v rámci řízení u věcně a místně příslušného soudu může účastník řízení vznést
námitku podjatosti soudců tohoto soudu dle §8 odst. 5 s. ř. s., o níž by Nejvyšší správní soud
v souladu s tímto ustanovením rozhodoval. V případě, že by Nejvyšší správní soud rozhodl
o vyloučení všech soudců specializovaného senátu příslušného soudu, rozhodl by též o delegaci
věci jinému než místně příslušnému soudu.
[5] Z předmětného podání je zřejmé, že je žalobou ve správním soudnictví, avšak dosud
nemá všechny zákonem předepsané náležitosti.
[6] Podle §7 odst. 1 s. ř. s. nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení věcně příslušný
krajský soud. Pokud by bylo možné věc ve správním soudnictví projednat, věcně příslušným
k řízení by v takovém případě byl dle §7 odst. 1 s. ř. s. krajský soud. Nejvyššímu správnímu
soudu tudíž nepřísluší činit ve vztahu k podání žalobce jakékoliv další úkony.
[7] Podle §7 odst. 2 s. ř. s., nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný
soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl
do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Jelikož žalobce označil jako žalovaného Krajský soud
v Ostravě a taktéž z obsahu podání vyplývá, že zásah do svých práv spatřuje žalobce v činnosti
tohoto soudu, je místně příslušným soudem Krajský soud v Ostravě.
[8] Podle §7 odst. 4 s. ř. s., pak platí, že byl-li návrh ve věci správního soudnictví podán u soudu, který
není věcně příslušný k jeho vyřízení, postoupí jej tento soud k vyřízení soudu věcně a místně
příslušnému. Nejvyšší správní soud proto postoupil věc k vyřízení Krajskému soudu v Ostravě,
který jediný - jako soud věcně a místně příslušný - je oprávněn posoudit splnění podmínek řízení
a činit další úkony v řízení.
[9] Závěrem Nejvyšší správní soud dodává, že je-li žaloba dle §65 s. ř. s. podána v zákonné
lhůtě u věcně nepříslušného Nejvyššího správního soudu, není její včasnost ovlivněna
tím, že ji tento soud postoupil věcně a místně příslušnému krajskému soudu až po lhůtě k jejímu
podání (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 8. 2008, č. j. 8 As 2/2008 - 112,
nebo ze dne 26. 6. 2014, č. j. 5 Ads 106/2014 - 31).
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. července 2019
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu