ECLI:CZ:NSS:2019:NA.194.2019:10
sp. zn. Na 194/2019 - 10
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců
JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: T. J., proti žalovanému:
Český telekomunikační úřad, se sídlem Sokolovská 219, Praha 9, o žalobě proti rozhodnutí
předsedy žalovaného ze dne 24. 10. 2019, č. j. ČTÚ-30 991/2019-603,
takto:
I. Žaloba se od m ít á .
II. Žádný z účastníků n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce podal u Nejvyššího správního soudu dne 25. 10. 2019 žalobu proti rozhodnutí
předsedy žalovaného specifikovanému v záhlaví. Předseda žalovaného tímto rozhodnutím
zamítl rozklad a potvrdil rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 6. 2019, č. j. ČTÚ-51 787/2018-
638/VI. vyř. - ŠtA, ve věci sporu o zaplacení ceny za poskytnutou veřejně dostupnou službu
elektronických komunikací podle §129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických
komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích),
ve znění pozdějších předpisů.
[2] Podle §2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „s. ř. s.“), poskytují soudy ve správním soudnictví ochranu veřejným subjektivním
právům fyzických i právnických osob a rozhodují o věcech vyjmenovaných v §4 téhož zákona,
mj. o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy správními orgány podle jeho
odst. 1 písm. a). V případě, že se jedná o rozhodnutí jiného než soudního orgánu nikoli
ve veřejnoprávní, ale v soukromoprávní věci, projednávají je a rozhodují o nich soudy
v občanském soudním řízení podle části páté zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
[3] Vzhledem k tomu, že žalobce napadá rozhodnutí předsedy žalovaného ve věci sporu
o zaplacení ceny za poskytnutou veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, jedná
se o právní věc, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§244 odst. 1 a §7 odst. 1 o. s. ř.).
Na tom nic nemění ani zmínka žalobce, že rozhodnutí považuje za nicotné. Jeho námitky se totiž
pojmově netýkají nicotnosti rozhodnutí, ale zákonnosti postupu žalovaného (žalobce tvrdí,
že pohledávka neměla být uplatněna u žalovaného, ale v insolvenčním řízení). Za této situace
nemají správní soudy pravomoc o žalobcově věci rozhodovat a Nejvyšší správní soud proto
postupoval podle §46 odst. 2 s. ř. s. a žalobu odmítl. Žalobce má možnost domáhat se ochrany
svých práv žalobou podanou u soudu v občanském soudním řízení za podmínek uvedených
v poučení níže.
[4] O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle §60 odst. 3 s. ř. s.,
dle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
Žalobce může do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení podat žalobu
k okresnímu soudu (249 odst. 1 o. s. ř.), jehož místní příslušnost se řídí podle
§250 odst. 1 ve spojení s §85 a násl. o. s. ř. Dojde-li soudu příslušnému
k občanskému soudnímu řízení žaloba do jednoho měsíce od právní moci tohoto
usnesení, bude platit, že řízení o ní je u soudu zahájeno dnem 25. 10. 2019
(§82 odst. 3 o. s. ř.).
V Brně dne 31. října 2019
JUDr. Radan Malík
předseda senátu