ECLI:CZ:NSS:2019:NA.47.2019:7
sp. zn. Na 47/2019 - 7
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců JUDr.
Lenky Kaniové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobkyně: Mgr. L. J. O., proti
žalovanému: Katastrální úřad pro Královéhradecký kraj, se sídlem Collinova 481, Hradec
Králové, v řízení o žalobě ze dne 12. 3. 2019,
takto:
Věc se po st up uj e věcně a místně příslušnému Krajskému soudu v Hradci Králové.
Odůvodnění:
[1] Dne 14. 3. 2019 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno podání označené jako
„Žaloba o nápravu dvojího pochybení v zápisu vlastníka na listě vlastnictví č. X k pozemku p. č. X jiná plocha
– ostatní plocha o výměře 791 m
2
vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj se sídlem v Hradci
Králové, Katastrální pracoviště Náchod, pro obec Studnice a kat. území S. u V. uvedením zápisu v katastru
nemovitostí do stavu, jaký byl před podáním žaloby ve spisu 10 C 230/2013“.
[2] Žalobkyně v žalobě uvádí, že má naléhavý právní zájem na podání žaloby, neboť
je vlastníkem výše vymezeného pozemku od roku 1970. V projednávané věci Katastrální úřad pro
Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Náchod, dle žalobkyně pochybil v tom, že v zápise
vlastnického práva k předmětnému pozemku nezohlednil skutečnost, že zapsanému vlastnictví J.
S. nesvědčí rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2015, č. j. 30 Cdo 4464/2014 – 201.
Předmětným rozsudkem došlo ke zrušení rozsudku Okresního soudu v Náchodě a Krajského
soudu v Hradci Králové (společně dále jen „soudy nižšího stupně“), které byly právním titulem
pro zápis vlastnického práva J. S. V dalším řízení soudy nižšího stupně rozhodly ve prospěch
žalobkyně; ta však poukazuje na skutečnost, že na listu vlastnictví není vůbec zaznamenán
rozsudek Nejvyššího soudu. Má obavy, zda její vlastnictví pro tuto vadu nebude v budoucnu
zpochybněno.
[3] Závěrem žalobkyně navrhuje, aby krajský soud nařídil žalovanému zrušit zápis
o vlastnictví výše vymezených pozemků, vyznačit rozsudek Nejvyššího soudu včetně informace,
že se jím ruší rozsudky soudů nižších stupňů, zrušit zápis provedený na základě řízení
V-4503/2014-605 a vyznačit vlastnické právo žalobkyně na základě darovací smlouvy ze dne
4. 6. 1970.
[4] Nejvyšší správní soud posoudil souhrn podání žalobkyně z hlediska jeho obsahu jako
žalobu napadající výše zmíněný postup žalovaného. Na základě této skutečnosti dospěl Nejvyšší
správní soud k závěru, že není k řízení o této žalobě věcně příslušný.
[5] Podle §7 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“),
nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení věcně příslušný krajský soud (případně
Městský soud v Praze). Nejvyšší správní soud je v takovém případě věcně příslušný k rozhodnutí
o kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu (je-li přípustná). Výjimky, při nichž
je v prvním stupni příslušný návrh projednat a rozhodnout o něm Nejvyšší správní soud, stanoví
soudní řád správní a další zákony. Jde zejména o volební věci, věci politických stran a politických
hnutí a kompetenční žaloby. O žádnou z těchto věcí se v daném případě nejedná.
[6] Nejvyšší správní soud na tomto místě nepředjímá, jakým žalobním typem je podaná
žaloba. Nelze totiž postavit najisto, zda v dané věci bylo vydáno rozhodnutí (např. rozhodnutí
o neprovedení opravy údajů), žalovaný je nečinný či jde o jiný zásah do práv žalobkyně (např.
provedení či neprovedení poznámky nebo záznamu do katastru nemovitostí). Posouzení
žalobního typu bude úkolem věcně a místně příslušného soudu.
[7] Věcně příslušný k projednání správní žaloby, ať již proti rozhodnutí správního orgánu,
nečinnostní či zásahové, je tak krajský soud.
[8] Místní příslušnost je stanovena v §7 odst. 2 s. ř. s., podle něhož „[n]estanoví-li tento nebo
zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci
vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento
správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti“.
[9] K projednání předmětné žaloby je tedy místně příslušný krajský soud, do jehož obvodu
spadá sídlo žalovaného. Žalovaným je Katastrální úřad pro Královéhradecký kraj, který má podle
bodu 4 přílohy č. 1 zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřičských a katastrálních orgánech, sídlo
v Hradci Králové. Místně příslušným tak je Krajský soud v Hradci Králové.
[10] Podle §7 odst. 5 s. ř. s., byl-li návrh ve věci správního soudnictví podán u soudu, který
není věcně příslušný k jeho vyřízení, postoupí jej tento soud k vyřízení soudu věcně a místně
příslušnému. Nejvyšší správní soud proto postoupil věc Krajskému soudu v Hradci Králové
jakožto soudu věcně a místně příslušnému.
[11] Soud nepřehlédl, že žalobkyně v žalobě označila za žalovaného pracoviště Katastrálního
úřadu pro Královéhradecký kraj v Náchodě. Pracoviště katastrálního úřadu však není správním
orgánem. Z ustanovení §5 zákona o zeměměřičských a katastrálních orgánech nevyplývá,
že by věcná působnost katastrálních úřadů byla v rámci jejího výkonu katastrálním pracovištěm
jakkoli omezena, tedy že by katastrálním pracovištím jakožto samostatným organizačním
jednotkám náležela výlučná pravomoc, která by zároveň nebyla pravomocí příslušného
katastrálního úřadu. Katastrální pracoviště tedy vykonávají nikoli působnost svěřenou výlučně jim
jakožto případným správním orgánům prvního stupně, nýbrž pouze působnost katastrálního
úřadu, a povahou své činnosti proto nejsou správními orgány prvního stupně samotné tyto
organizační jednotky, nýbrž jsou jimi konkrétní katastrální úřady, které své zákonné kompetence
skrze faktickou činnost jednotlivých pracovišť realizují (blíže usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 14. 1. 2016, č. j. Nad 307/2015 - 42).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
s. ř. s.).
V Brně dne 27. března 2019
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu