ECLI:CZ:NSS:2019:NA.60.2019:5
sp. zn. Na 60/2019 - 5
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy
a soudců JUDr. Lenky Matyášové a Mgr. Gabriely Bašné v právní věci žalobce: A. G., proti
žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 16, Praha 1, v řízení o žalobě proti
rozhodnutí žalované ze dne 11. 3. 2019, č. j. 10.01-000038/19-004,
takto:
Věc se p o st upuj e věcně a místně příslušnému Městskému soudu v Praze.
Odůvodnění:
[1] Dne 3. 4. 2019 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno podání označené jako
„Žaloba“ ve věci „Rozhodnutí o žádosti o určení advokáta k poskytnutí právní porady podle §18a nebo právní
Služby podle §18c zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii ve znění pozdějších předpisů“. Žalobce uvedl,
že svým podáním ze dne 8. 1. 2019 požádal o určení advokáta (ve věci jeho podání
ze dne 22. 10. 2018, č. j. 10.03-000125/18-008) za účelem posouzení uvedené věci a sepsání
žaloby na advokátku Mgr. Lenku Mitáčkovou.
[2] Ke svému podání Nejvyššímu správnímu soudu žalobce doložil také kopii rozhodnutí
žalované ze dne 11. 3. 2019, č. j. 10.01-000038/19-004, o žádosti o určení advokáta k poskytnutí
právní porady podle §18a nebo právní služby podle §18c zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii,
v relevantním znění (dále jen „zákon o advokacii“), v němž bylo konstatováno, že žalobci
advokát určen nebude, jelikož žalobce jednak ve své žádosti nijak nedoložil, že mu nebyla jím
uvedenými advokáty poskytnuta požadovaná právní služba, tj. neosvědčil nemožnost zajistit
si právní službu, a dále také řádně neuvedl a nedoložil skutečnosti týkající se jeho příjmových
a majetkových poměrů.
[3] Nejvyšší správní soud posoudil podání žalobce z hlediska jeho obsahu jako žalobu
napadající zmíněné rozhodnutí žalované. Na základě této skutečnosti dospěl Nejvyšší správní
soud k závěru, že není k řízení o této žalobě věcně příslušný. Podle §12 odst. 1 s. ř. s. „Nejvyšší
správní soud jako vrcholný soudní orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví zajišťuje
jednotu a zákonnost rozhodování tím, že rozhoduje o kasačních stížnostech v případech stanovených tímto
zákonem, a dále rozhoduje v dalších případech stanovených tímto nebo zvláštním zákonem“. Nejvyšší správní
soud je tak v soudním řízení správním příslušný rozhodovat v některých věcech volebních,
ve věcech politických stran a politických hnutí, o kompetenčních žalobách a o kasačních
stížnostech proti rozhodnutím krajských soudů jednajících ve správním soudnictví.
[4] O takovou věc se v daném případě nejedná. Podání doručené Nejvyššímu správnímu
soudu svým obsahem brojí proti výše uvedenému rozhodnutí žalované ve věci týkající se žádosti
o určení advokáta. Jak uvedl Nejvyšší správní soud např. v rozsudku ze dne 17. 9. 2009,
č. j. 7 As 47/2009 – 16, publ. pod. č. 1925/2009 Sb. NSS, v případě, že Česká advokátní komora
rozhoduje o určení advokáta, jedná jako správní orgán a její rozhodnutí splňuje kritéria správního
rozhodnutí dle §65 odst. 1 s. ř. s., které je napadnutelné žalobou proti rozhodnutí správního
orgánu. Nejvyšší správní soud k tomu uvádí, že k řízení o žalobě proti rozhodnutí správního
orgánu dle §65 a násl. s. ř. s. není věcně příslušný a není tedy oprávněn se touto věcí zabývat.
[5] V souladu s §7 odst. 1 s. ř. s. jsou k řízení mj. o žalobách proti rozhodnutí správního
orgánu věcně příslušné krajské soudy.
[6] Místní příslušnost je stanovena v §7 odst. 2 s. ř. s., v relevantním znění, podle něhož
„[n]estanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu
je sídlo správního orgánu, kt erý ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl
do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí,
že má sídlo v obvodu své působnosti“.
[7] K projednání předmětné žaloby je tedy místně příslušný krajský soud, do jehož obvodu
spadá sídlo žalované, jež v tomto případě rozhodovala v jediném stupni řízení. Tímto soudem
je tudíž Městský soud v Praze (pro určení místní příslušnosti není rozhodné, že žalobou napadené
rozhodnutí vydala ředitelka pobočky žalované v Brně, rozhodující je sídlo správního orgánu
jako celku). Podle §7 odst. 5 s. ř. s., byl-li návrh ve věci správního soudnictví podán u soudu,
který není věcně příslušný k jeho vyřízení, postoupí jej tento soud k vyřízení soudu věcně
a místně příslušnému. Nejvyšší správní soud proto v souladu s uvedeným ustanovením postoupil
věc Městskému soudu v Praze jakožto soudu věcně a místně příslušnému.
Poučení:
Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 11. dubna 2019
JUDr. Jakub Camrda
předseda senátu