ECLI:CZ:NSS:2019:NAD.134.2019:39
sp. zn. Nad 134/2019 - 39
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: D. K.
proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, v řízení o žalobě
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 3. 2019, č. j. OAM-749/ZA-ZA12-P16-2018,
o nesouhlasu Městského soudu v Praze s postoupením věci,
takto:
K řízení je m ís t n ě př í sl u š ný Krajský soud v Brně.
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
[1] Žalobou adresovanou Krajskému soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) se žalobce
domáhal zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým byla jeho žádost o udělení
mezinárodní ochrany shledána nepřípustnou podle §10a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb.,
o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), a řízení o udělení mezinárodní
ochrany bylo podle §25 písm. i) zákona o azylu zastaveno.
[2] Krajský soud postoupil věc usnesením ze dne 25. 4. 2019, č. j. 34 Az 7/2019 - 24, podle
§7 odst. 6 věty první zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“). Z databáze
Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) zjistil, že dne 10. 4. 2019 (v den podání žaloby)
žalobce opustil Pobytové středisko Zastávka (Havířská 514, Zastávka) a zároveň byl téhož dne
již hlášen k pobytu na adrese X. Místem hlášeného pobytu je azylové zařízení, do něhož byl
žadatel umístěn, nebo místo, které žadatel oznámil ministerstvu a s nímž ministerstvo vyslovilo
souhlas (rozsudek ze dne 16. 12. 2014, č. j. 8 As 111/2014 - 42). Jelikož v den podání žaloby byl
žalobce hlášen k pobytu na adrese X, které lze považovat za místo, s nímž ministerstvo vyslovilo
souhlas, je v souladu s §32 odst. 3 zákona o azylu k řízení místně příslušný městský soud.
[3] S tímto závěrem vyjádřil městský soud dne 11. 7. 2019 nesouhlas a věc podle §7
odst. 6 věty druhé s. ř. s. předložil NSS k rozhodnutí o místní příslušnosti. Žalobce byl ke dni
10. 4. 2019 hlášen k pobytu též v Pobytovém středisku Zastávka, k řízení je proto místně
příslušný rovněž krajský soud.
II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[4] Nesouhlas městského soudu s postoupením věci je důvodný.
[5] Z obsahu soudního spisu NSS zjistil, že žalobce žalobu ze dne 3. 4. 2019, předal
k poštovní přepravě dne 9. 4. 2019 (viz č. l. 21). Krajskému soudu byla doručena dne 10. 4. 2019
(viz č. l. 3). Zároveň ověřil, že od 7. 9. 2018 do 10. 4. 2019 (včetně) byl žalobce hlášen k pobytu
v Pobytovém středisku Zastávka na adrese Havířská 514, Zastávka (tedy v obvodu krajského
soudu) a od 10. 4. 2019 (včetně) na adrese X (tedy v obvodu městského soudu).
[6] Podle §32 odst. 3 zákona o azylu k řízení o žalobě je místně příslušný krajský soud, v jehož
obvodu je žadatel o udělení mezinárodní ochrany (žalobce) v den podání žaloby hlášen k pobytu.
[7] Místní příslušnost soudu tedy odvisí od místa, kde byl žalobce i) v den podání žaloby
ii) hlášen k pobytu.
[8] Krajské soudy pochybily, pokud vyšly z toho, že žaloba byla podána dne 10. 4. 2019. Den
podání žaloby totiž nelze bez dalšího ztotožnit se dnem, kdy žaloba došla soudu a kdy tedy došlo
k zahájení soudního řízení (§32 s. ř. s.). Den podání návrhu a den zahájení řízení mohou splývat,
např. podá-li navrhovatel návrh osobně na podatelně soudu, avšak nemusejí, zpravidla podá-li
navrhovatel návrh prostřednictvím držitele poštovní listence (srov. Potěšil, L., Šimíček, V.
a kol. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Leges, 2014, str. 189). V posledně uvedeném případě
je dnem podání žaloby den, kdy byla žaloba předána k poštovní přepravě.
[9] Výše uvedenému výkladu svědčí též to, že pokud by měl být den podání žaloby totožný
se dnem zahájení řízení, bylo by takové pravidlo nadbytečné. Shodný závěr by totiž plynul již
z §11 odst. 1 věty druhé zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s §64 s. ř. s.
[10] V projednávané věci byla žaloba podána dne 9. 4. 2019, kdy byl žalobce hlášen k pobytu
v Pobytovém středisku Zastávka na adrese Havířská 514, Zastávka. K řízení je místně příslušný
krajský soud.
[11] Pro úplnost soud dodává, že pro posouzení věci není podstatné, že městský soud
usnesením ze dne 4. 6. 2019, č. j. 4 Az 25/2019 - 30, rozhodl o návrhu žalobce na přiznání
odkladného účinku žalobě. Z vlastní iniciativy totiž může soud zkoumat nedostatek místní
příslušnosti až do doby, než začne jednat ve věci samé, resp., rozhoduje-li bez jednání,
až do vydání rozhodnutí ve věci samé (viz usnesení rozšířeného senátu ze dne 20. 11. 2018,
č. j. Nad 99/2018 - 75, č. 3821/2019 Sb. NSS).
[12] Nad rámec rozhodovacích důvodů NSS uvádí, že pokud by byl žalobce v den podání
žaloby hlášen k pobytu na dvou místech a jednalo se o obvody dvou krajských soudů, jsou místně
příslušné oba tyto soudy (viz usnesení ze dne 30. 3. 2007, č. j. Nad 5/2007 - 30). Řízení se proto
může konat u kteréhokoli z nich (viz §11 odst. 2 zákona o. s. ř. ve spojení s §64 s. ř. s.), přičemž
věc projedná a rozhodne o ní soud, u něhož byla podána žaloba (viz již rozsudek bývalého
Nejvyššího soudu Slovenské republiky ze dne 22. 1. 1975, sp. zn. 1 Cz 6/75, č. 29/1976 Sbírky
soudních rozhodnutí a stanovisek; srov. též usnesení ze dne 20. 8. 2014, č. j. Nad 218/2014 - 81,
č. 3122/2014 Sb. NSS). Pokud by proto byla v projednávané věci žaloba podána dne 10. 4. 2019,
nebyl by dán důvod k tomu, aby krajský soud postoupil věc městskému soudu, a i tehdy
by byl k řízení příslušný krajský soud.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. srpna 2019
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu