ECLI:CZ:NSS:2019:NAD.171.2018:65
sp. zn. Nad 171/2018 - 65
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců
JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce S. H., proti žalované
České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti
rozhodnutí žalované ze dne 18. 5. 2017, č. j. X, o nesouhlasu Krajského soudu
v Českých Budějovicích s postoupením této věci usnesením Krajského soudu v Brně ze dne
8. 6. 2018, č. j. 41 Ad 16/2017-50, vedené nyní u Krajského soudu v Českých Budějovicích
pod sp. zn. 58 Ad 14/2018,
takto:
I. Nesouhlas Krajského soudu v Českých Budějovicích s postoupením věci vedené
u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 41 Ad 16/2017 ne ní dů v o dn ý.
II. Soudem m ís t n ě př í sl uš ný m k projednání a rozhodnutí věci vedené
u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 58 Ad 14/2018, je Krajský soud
v Českých Budějovicích.
Odůvodnění:
[1] Usnesením ze dne 8. 6. 2018, č. j. 41 Ad 16/2017-50, postoupil Krajský soud v Brně
Krajskému soudu v Českých Budějovicích jako soudu místně příslušnému žalobu proti
rozhodnutí žalované ze dne 18. 5. 2017, č. j. X. Krajský soud v Brně konstatoval, že žalobce má
bydliště v Rakousku; s ohledem na tuto skutečnost je tedy příslušným k projednání jeho věci
Krajský soud v Českých Budějovicích, a to dle §89 odst. 2 písm. d) zákona č. 582/1991 Sb., o
organizaci a provádění sociálního zabezpečení.
[2] Krajský soud v Českých Budějovicích, který postoupenou věc vede
pod sp. zn. 58 Ad 14/2018, vyslovil s jejím postoupením dne 25. 7. 2018 nesouhlas. Předložil
proto věc Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti ve smyslu ustanovení
§7 odst. 6 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).
[3] Krajský soud v Českých Budějovicích odkázal na usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 30. 11. 2017, č. j. Nad 315/2017-49, dle něhož je zkoumání a posuzování místní
příslušnosti ovládáno zásadou perpetuatio fori, která vyjadřuje, že místní příslušnost, jako podmínka
řízení, se posuzuje podle okolností, které existují v den zahájení řízení, tj. v den podání žaloby
u soudu, a trvá až do skončení řízení. Zkoumání místní příslušnosti se však na rozdíl
od příslušnosti věcné soustředí jen na počátek řízení. Není-li nedostatek místní příslušnosti
odhalen, ať již soudem samotným či k námitce účastníka řízení, a není-li věc postoupena
k vyřízení soudu místně příslušnému, je pro další řízení případný nedostatek místní příslušnosti
již zhojen. Má se tedy za to, že rozhoduje soud místně příslušný, ačkoli tomu tak není. Tyto
důsledky nastávají nepochybně v okamžiku, kdy místně nepříslušný soud již v době od podání
žaloby učinil řadu úkonů a (jako tomu bylo v odkazované věci), případně také rozhodoval
o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě. V takovém případě dojde ke zhojení nedostatku
místní příslušnosti soudu.
[4] Dle názoru předkládajícího soudu jde o takový případ i v nyní projednávané věci,
neboť Krajský soud v Brně provedl ve věci již veškeré úkony potřebné k tomu, aby mohlo být
ve věci meritorně rozhodnuto.
[5] Při posouzení věci vycházel Nejvyšší správní soud z usnesení rozšířeného senátu tohoto
soudu ze dne 20. 11. 2018, č. j. Nad 99/2018-75, dle něhož může krajský soud „z vlastní iniciativy
zkoumat nedostatek místní příslušnosti jen do doby, než začne jednat ve věci samé, tj. do doby, než při ústním
jednání vyzve účastníky k přednesům ve věci. Rozhoduje-li soud bez jednání, může místní příslušnost zkoumat
do vydání rozhodnutí ve věci samé. Na tomto závěru nic nemění ani skutečnost, že místně nepříslušný krajský
soud již učinil procesní úkony týkající se vedení řízení či vydal rozhodnutí procesního charakteru, ani doba,
která mezitím uplynula od podání žaloby.“
[6] Rozšířený senát ve shora citovaném usnesení konstatoval, že s ohledem na skutečnost,
že soudní řád správní neobsahuje vlastní úpravu zkoumání místní příslušnosti, je třeba v souladu
s §64 s. ř. s. přiměřeně použít §105 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)
i ve správním soudnictví. Ustanovení §105 odst. 1 o. s. ř. je založeno na východisku, že soud
může sám ze své iniciativy otázku místní příslušnosti zkoumat pouze před tím, než začne jednat
o věci samé – typicky do prvního jednání, je-li nařízeno, a rozhoduje-li soud bez jednání,
pak do vydání rozsudku. Rozhodný je tedy okamžik, kdy se soud začne zabývat věcí
z materiálního hlediska, tedy kdy přistoupí k řešení merita věci. Ani v řízení před správními soudy
tedy není vydání rozhodnutí procesního charakteru překážkou pro to, aby se soud z vlastní
iniciativy otázkou místní příslušnosti nadále zabýval, nezačal-li jednat ve věci samé.
[7] Ze spisu vedeného Krajským soudem v Brně vyplynulo, že do vydání usnesení o postoupení
věci ze dne 8. 6. 2018, č. j. 41 Ad 16/2017-50, učinil tento soud v řízení o žalobě celkem pět
úkonů (usnesení ze dne 27. 10. 2018, č. j. 41 Ad 16/2017-26 – výzva k odstranění vad podání,
poučení o obsazení soudu a možnosti podat námitku ze dne 27. 10. 2018, žádost o zapůjčení
spisu adresovaná Okresnímu soudu v Břeclavi ze dne 27. 10. 2018, výzva žalované k vyjádření
k podané žalobě a poučení o obsazení soudu ze dne 16. 1. 2018 a přípis žalobci ze dne 1. 3. 2018
obsahující vyjádření žalované). Poté, tedy ještě před započetím meritorního projednávání žaloby,
Krajský soud v Brně postoupil věc v záhlaví uvedeným usnesením Krajskému soudu v Českých
Budějovicích. Z pohledu právního názoru vysloveného rozšířeným senátem tohoto soudu
(viz body [5] a [6] tohoto odůvodnění) takovému postupu nic nebránilo.
[8] Podle §89 odst. 2 písm. d) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,
„[n]elze-li ve věcech důchodového pojištění určit příslušnost krajského soudu k řízení o žalobě proto,
že navrhovatel nemá na území České republiky bydliště a ani se na tomto území nezdržuje, je k tomuto řízení
příslušný Krajský soud v Českých Budějovicích, má-li navrhovatel bydliště na území Rakouské republiky“.
V nyní projednávané věci má žalobce bydliště v Rakousku; Krajský soud v Brně tedy správně
určil místní příslušnost Krajského soudu v Českých Budějovicích pro projednání a rozhodnutí
této věci.
[9] S ohledem na výše uvedené proto Nejvyšší správní soud rozhodl, že nesouhlas Krajského
soudu v Českých Budějovicích s postoupením věci není důvodný a určil, že soudem místně
příslušným k projednání a rozhodnutí věci je Krajský soud v Českých Budějovicích.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 10. ledna 2019
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu