ECLI:CZ:NSS:2019:NAD.32.2019:64
sp. zn. Nad 32/2019 - 64
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců
JUDr. Tomáše Foltase a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: a) I. D., b) L. N., proti
žalovanému: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/16, Praha 1, vedeném
u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 6 A 5/2019, o návrhu žalobců na přikázání věci z důvodu
vhodnosti jinému krajskému soudu,
takto:
Věc dosud vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 6 A 5/2019 se p ři k azu j e
k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Brně.
Odůvodnění:
[1] Žalobou podanou k Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“) se žalobci
domáhají zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 11. 2018, č. j. 10.01-001259/18-002,
č. j. 10.01-0001262/18-002, a ze dne 13. 11. 2018, č. j. 10.01-001260/2018-002 a č. j. 10.01-
001261/2018-002. V žalobě zároveň podali návrh na přikázání věci jinému krajskému soudu
z důvodu vhodnosti ve smyslu §9 odst. 2 s. ř. s. Městský soud přípisem ze dne 12. 2. 2019,
č. j. 6 A 5/2019 – 53 postoupil návrh žalobců Nejvyššímu správnímu soudu, který je příslušný
k rozhodnutí o něm.
[2] Žalobci v předmětném návrhu uvedli, že jsou těžce zdravotně postiženi. Žalobkyně
proto není schopna se vůbec k případnému jednání k městskému soudu dostavit. Trpěla
pásovým oparem, v jehož důsledku došlo k poškození nervových zakončení v její levé noze,
což jí způsobuje konstantní bolesti a vyvolává nutnost průběžného střídání poloh nohy. Žalobce
má relativně čerstvě zhojené fraktury zápěstí a neúplně obnovenou funkčnost rukou,
přičemž se u něj projevily výpadky motoriky pravé nohy, jež zapříčiňují nestabilitu pohybu
a pády. Žalobci rovněž poukázali na dřívější rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o jejich
návrhu na delegaci vhodnou v řízení vedeném taktéž u městského soudu, konkrétně na usnesení
ze dne 22. 5. 2018, č. j. Nad 104/2018 – 79. Tímto usnesením přikázal Nejvyšší správní soud
příslušnou věc k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Brně.
[3] Žalovaná ve vyjádření k návrhu žalobců uvedla, že se k otázce přikázání věci jinému
krajskému soudu vyjadřovala již dříve v obdobných věcech žalobců, přičemž důvody měly
vesměs spočívat na žalobkyni I. D. Se žádostí L. N. na přikázání věci jinému soudu
z důvodu vhodnosti proto nesouhlasí. Odkazuje na usnesení NSS ze dne 19. 12. 2018,
č. j. Nad 286/2018 - 38, kterým byl návrh stejného žalobce ze dne 30. 10. 2018 na přikázání věci
z důvodu vhodnosti jinému krajskému soudu zamítnut, neboť nebyl dovozen žalobcův fatální
zdravotní stav. Současně se nejeví, že právo, resp. nárok je oběma žalobcům společný, proto by
mělo být o žalobě každého z žalobců vedeno samostatné řízení. Pokud by se soud s uvedeným
názorem žalované neztotožnil, navrhuje přikázání věci Krajskému soudu v Brně. Soud by měl
rovněž zvážit, zda nejde o účelové podání.
[4] Ačkoli žalobci ve svém návrhu neuvedli konkrétní soud, k němuž by považovali
za vhodné toto řízení přikázat, z jejich požadavku Nejvyšší správní soud dovodil, že navrhují
přikázání věci Krajskému soudu v Brně. Bydliště žalobců se totiž nachází v obci K. ve Zlínském
kraji (v bývalém okrese Kroměříž), tudíž v obvodu Krajského soudu v Brně. Přikázání věci
tomuto soudu (pro případ, že Nejvyšší správní soud návrh nezamítne) ve svém vyjádření
navrhovala rovněž žalovaná.
[5] Podle §9 odst. 2 s. ř. s. může Nejvyšší správní soud „věc přikázat jinému než místně
příslušnému krajskému soudu, je-li to pro rychlost nebo hospodárnost řízení nebo z jiného důležitého důvodu
vhodné.“ Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu k tomu v usnesení ze dne 22. 4. 2004,
č. j. Nad 138/2003 - 26, uvedl, že tento postup představuje výjimku z ústavní zásady zákonného
soudu a soudce a rovněž ze zásady trvání místní příslušnosti (perpetuatio fori). Z tohoto
důvodu je třeba k delegaci vhodné přistupovat pouze v ojedinělých a odůvodněných případech.
[6] Přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti tak nemůže odůvodnit pouze pobyt
toho, kdo delegaci vhodnou navrhuje, v obvodu jiného krajského soudu, než který je místně
příslušný podle §7 odst. 2 s. ř. s. (např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 10. 2003,
č. j. Nad 103/2003 - 40). Zmíněný „důležitý důvod“, který uvádí citovaný §9 odst. 2 s. ř. s.
ve svém závěru, však může spočívat v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu. V usnesení
ze dne 20. 4. 2006, č. j. Nad 11/2006 - 36, Nejvyšší správní soud vyslovil, že zdravotní stav
odpovídající plné invaliditě je důvodem pro přikázání věci jinému než místně příslušnému
krajskému soudu. V usnesení ze dne 23. 3. 2005, č. j. Nad 23/2005 - 41, shledal Nejvyšší správní
soud podmínky pro delegaci vhodnou v případě těhotné navrhovatelky, která nebyla pro narušení
statiky bederní páteře schopna delšího sezení či chůze.
[7] Z návrhu žalobců, ze spisu předloženého městským soudem jakož i z úřední činnosti,
je kasačnímu soudu známo, že žalobkyně trpí závažným onemocněním trávicího traktu
(Crohnova choroba), jež jí znemožňuje cestovat na delší vzdálenosti a které zapříčinilo vznik
její invalidity, k čemuž se v nedávné době připojilo onemocnění v podobě pásového oparu
spojené se zánětem nervů jedné z dolních končetin. Žalobkyně není v řízení zastoupena, a proto
bude-li chtít realizovat své právo nahlížet do spisu či účastnit se jednání, bude tak muset učinit
osobně. Z předložených lékařských zpráv však vyplývá, že ani tohoto není žalobkyně patrně
schopna pro své hluboce podprůměrné kognitivní schopnosti (případné procesní řešení
této skutečnosti však bude teprve předmětem rozhodování krajského soudu v rámci posouzení
návrhu na ustanovení zástupce žalobkyni pro řízení o žalobě).
[8] Žalobce k návrhu doložil kromě dalších listin i čtyři lékařská potvrzení ohledně
zdravotního stavu své osoby vystavená MUDr. D. H. V prvním potvrzení ze dne 10. 1. 2018 je
uvedeno, že žalobce je léčený od 4. 1. 2018. V dalším potvrzení ze dne 6. 4. 2018 se uvádí, že byl
vyšetřen na neurologii, občas ho provází pády na zem a dočasnou pracovní neschopnost chtěl
ukončit k výše uvedenému dni. Ve třetím potvrzení ze dne 20. 6. 2018 je uvedeno, že žalobce je
od ledna 2018 vyšetřován pro stavy opakovaných pádů na zem a současně absolvuje sérii
vyšetření na neurologii. Bylo mu doporučeno vyvarovat se nejištěným plochám a pohybu
ve výškách jako prevence pádů z výšky. Ve čtvrtém potvrzení ze dne 28. 11. 2018 je uvedeno,
že žalovaný je akutně nemocný od 9. 11. 2018. Z těchto listin, ani z návrhu žalobce či ze spisu
předloženého městským soudem nevyplývá, že by byl žalobcův zdravotní stav natolik nepříznivý,
aby vedl ke kladnému rozhodnutí o návrhu na delegaci vhodnou; k tomuto závěru dospěl
Nejvyšší správní soud v již citovaném usnesení č. j. Nad 286/2018 - 38.
[9] Nejvyšší správní soud tak posoudil jako důležitý důvod k přikázání věci jinému krajskému
soudu zdravotní stav žalobkyně. Je třeba podotknout, že žalobce sice neosvědčil svůj tvrzený
zdravotní stav, přinejmenším nikoli v takové míře, jež by měla vést ke kladnému rozhodnutí
o návrhu delegace vhodné. Jelikož však Nejvyšší správní soud shledal důvody k delegaci
již ve vztahu ke zdravotnímu stavu žalobkyně, není uvedený deficit na překážku vyhovění žádosti
žalobců jako takové. V nyní posuzované věci kasační soud neshledal důvod pro odklon
od rozhodovací praxe o společných žádostech žalobců, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno
ve výroku (viz usnesení č. j. Nad 104/2018 - 79, dále usnesení ze dne 30. 1. 2019,
č. j. Nad 282/2018 - 55 a ze dne 30. 5. 2019, č. j. Nad 84/2019 - 59).
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. července 2019
Mgr. David Hipšr
předseda senátu