ECLI:CZ:NSS:2019:NAD.58.2019:30
sp. zn. Nad 58/2019 - 30
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Aleše Roztočila
a soudců Mgr. Petry Weissové a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: V. Y. N., zast. Mgr.
Alexandrem Horkým, advokátem, se sídlem Olšanská 2898/4, Praha 3, proti žalovanému:
Velvyslanectví České republiky v Hanoji, se sídlem 13 Chu Van An, Hanoi, Vietnamská
socialistická republika, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 10. 2018, č. j. 3718/2018-
HANOKO, o nesouhlasu Městského soudu v Praze s postoupením věci,
takto:
K projednání a rozhodnutí věci je místně př í s l ušný Městský soud v Praze.
Odůvodnění:
I.
[1] Žalobou ze dne 30. 12. 2018 podanou u Krajského soudu v Praze (dále jen „krajský
soud“) se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, podle nějž
je žalobcova žádost o udělení dlouhodobého pobytu za účelem zaměstnání nepřijatelná, neboť
si předem nesjednal termín k podání žádosti [§169h odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb.,
o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon
o pobytu cizinců“)].
[2] Usnesením ze dne 12. 3. 2019, č. j. 51 A 1/2019 - 20, krajský soud postoupil věc
Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“). Krajský soud dovodil, že ačkoliv žalobce
v žalobě uvedl, že pro případ, že mu bude udělena zaměstnanecká karta, má zajištěno ubytování
v České republice na adrese H. 61, K., což je v obvodu krajského soudu, tato svá tvrzení přes
výzvu soudu dostatečně nedoložil. Pro určení místně příslušného soudu se tedy neuplatní zvláštní
právní úprava vyplývající z §172 odst. 7 zákona o pobytu cizinců, ale obecná právní úprava podle
§7 odst. 2 věty první s. ř. s. Podle ní je místně příslušným městský soud.
II.
[3] Městský soud s postoupením věci nesouhlasil a předložil věc Nejvyššímu správnímu
soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti podle §7 odst. 6 s. ř. s. (v předkládací zprávě městského
soud nesprávně uveden §7 odst. 5 s. ř. s. – poznámka Nejvyššího správního soudu). Podle
městského soudu skutečnosti uvedené žalobcem v žalobě a doplněné k výzvě krajského soudu
zakládají s rozumnou mírou předvídatelnou pravděpodobnost, že žalobce má u svého
zaměstnavatele v České republice zajištěné ubytování na adrese tvrzené v žalobě. To je také
místo, v jehož obvodu by měl žalobce splnit ohlašovací povinnost. V daném případě tak lze určit
místně příslušný soud na základě kritéria upraveného v §172 odst. 7 větě druhé zákona o pobytu
cizinců, pročež místně příslušným je krajský soud a naopak není na místě postupovat podle
obecného kritéria upraveného v §7 odst. 2 s. ř. s.
III.
[4] Nesouhlas městského soudu s postoupením věci není důvodný.
[5] Podle §7 odst. 2 s. ř. s., [n]estanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný
soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl
do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí,
že má sídlo v obvodu své působnosti.
[6] Podle §172 odst. 7 zákona o pobytu cizinců, [k] řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí
a o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je cizinec
v den podání žaloby hlášen k pobytu; jde-li o cizince, který nemusí hlásit pobyt, krajský soud, v jehož obvodu
se převážně zdržuje, a v ostatních případech krajský soud, v jehož obvodu byl zjištěn pobyt cizince na území.
Pobývá-li cizinec v zahraničí, je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu by měl cizinec po vstupu na území
splnit ohlašovací povinnost. To neplatí, jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti uhradit
náklady spojené se správním vyhoštěním, rozhodnutí o zajištění, rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění,
rozhodnutí o umístění cizince do části s přísným režimem zajištění a rozhodnutí o přestupku.
[7] Podle §7 odst. 6 s. ř. s., [n]ení-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný,
postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. Nesouhlasí-li tento soud s postoupením věci, předloží spisy
k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce
jsou soudy vázány.
[8] Krajský soud uvážil o místní příslušnosti městského soudu na základě žalobcových
tvrzení (uvedených v žalobě a doplněných k výzvě krajského soudu), podle nichž má na území
České republiky zajištěno ubytování ze strany budoucího zaměstnavatele družstva Clean Masters
na adrese H. 61, K. K osvědčení uvedených skutečností žalobce předložil výpis z katastru
nemovitostí dokládající vlastnické právo paní L. S. k domu č. p. 61 v obci K., smlouvu o nájmu
domu na dobu neurčitou uzavřenou mezi družstvem Clean Masters jako nájemcem a paní L. S.
jako pronajímatelkou dne 11. 2. 2018, na jejímž základě je družstvo Clean Masters oprávněno
užívat dům č. p. 61 v obci K. k zajištění bytových potřeb svých zaměstnanců, a čestné prohlášení
paní L. S. ze dne 11. 2. 2018 dokládající její souhlas s tím, aby družstvo Clean Masters na základě
uzavřené nájemní smlouvy poskytlo v jejím domě ubytování svým zaměstnancům.
[9] Nejvyšší správní soud již opakovaně judikoval, vycházeje ze speciálního pravidla podle
§172 odst. 7 zákona o pobytu cizinců, že místní příslušnost soudu má být určena podle místa,
kde by měl cizinec splnit ohlašovací povinnost (srov. např. usnesení ze dne 9. 8. 2017,
č. j. Nad 254/2017 - 56, ze dne 16. 8. 2017, č. j. Nad 253/2017 - 44, ze dne 22. 8. 2017,
č. j. Nad 255/2017 - 41). V těchto řízeních však vždy vycházel z podkladů, které osvědčovaly,
že k naplnění podmínky pro určení místní příslušnosti skutečně dojde (např. z nájemních smluv
uzavřených přímo s konkrétním cizincem jako nájemcem). Bylo tak zřejmé, že místo pobytu
na území České republiky cizinec neuvedl pouze za účelem ovlivnění místní příslušnosti
krajského soudu a obava z možného vybírání si místně příslušného soudu nebyla namístě.
[10] V usnesení ze dne 17. 7. 2018, č. j. Nad 61/2018 - 28, Nejvyšší správní soud uvedl,
že „považuje právní úpravu §172 odst. 7 věta druhá zákona o pobytu cizinců za krajně neobvyklou, neboť
místní příslušnost soudu stanovuje podle v budoucnu očekávané, a již proto de facto vždy nejisté, skutečnosti.
Tím spíše je potřeba bedlivě zkoumat, zda existuje podklad, který by s rozumnou mírou předvídatelné
pravděpodobnosti osvědčoval, že k naplnění podmínky pro určení místní příslušnosti dle citovaného zákonného
ustanovení skutečně dojde. Pouhé tvrzení žalobce, že svou ohlašovací povinnost splní právě tam či právě onde,
osvědčením takové skutečnosti není.“
[11] V nyní souzeném případě žalobce v žalobě tvrdil, že pro případ, že mu bude udělena
zaměstnanecká karta, má na území České republiky zajištěno ubytování na adrese K., H. 61, tedy
v obvodu krajského soudu. K výzvě krajského soudu uvedenou skutečnost potvrdil a doložil
listinami uvedenými výše v odst. [8]. Tyto listiny však neprokazují, že právě žalobce má zajištěno
ubytování na jím tvrzené adrese. Předložená nájemní smlouva dokládá pouze to, že družstvo
Clean Masters je oprávněno užívat pronajatý rodinný dům k ubytování svých blíže neurčených
zaměstnanců. Žalobce však nepředložil žádné listiny prokazující, že mu družstvo Clean Masters
udělilo příslib uzavření pracovního poměru a s tím souvisejícího ubytování na uvedené adrese,
přestože poukázal na to, že k žádosti o vydání pracovní karty a víza skutečnost, že měl u družstva
Clean Masters zajištěné pracovní místo, doložil.
[12] Nejvyšší správní soud má shodně se soudem krajským za to, že podmínka pro určení
místní příslušnosti soudu podle §172 odst. 7 zákona o pobytu cizinců v nynější věci splněna
nebyla. Ostatně ke stejnému závěru dospěl kasační soud i v usnesení ze dne 27. 2. 2019,
č. j. Nad 5/2019 - 46, na základě zcela identických podkladů jiného žalobce, jenž shodně tvrdil
zajištění budoucího bydliště na adrese K., H. 61. I v tom případě kasační soud dovodil
nemožnost použití speciální právní úpravy podle §172 odst. 7 zákona o pobytu cizinců
a nezbytnost použití obecného pravidla pro určení místní příslušnosti vyplývajícího z §7 odst. 2
s. ř. s. Podle něj je soudem místně příslušným soud, v jehož obvodu má sídlo správní orgán, který
vydal rozhodnutí v prvním stupni, tedy žalovaný. Jelikož zastupitelský úřad je podle §4 odst. 1
zákona č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční
službě) v institucionální rovině organizačním útvarem Ministerstva zahraničních věcí, je jeho
sídlem v České republice sídlo Ministerstva zahraničních věcí (viz rozsudek rozšířeného senátu
ze dne 30. 5. 2017, č. j. 10 Azs 153/2016 - 52), tedy hlavní město Praha.
[13] Podle §9 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě
soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), [v] obvodu hlavního města
Prahy působnost krajského soudu vykonává Městský soud v Praze a působnost okresních soudů vykonávají
obvodní soudy. Podle §3 odst. 1 s. ř. s. [v]e správním soudnictví jednají a rozhodují krajské soudy a Nejvyšší
správní soud. Místně příslušným projednat a rozhodnout věc je tedy Městský soud v Praze.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 25. dubna 2019
Mgr. Aleš Roztočil
předseda senátu