ECLI:CZ:NSS:2019:NAO.186.2019:45
sp. zn. Nao 186/2019 - 45
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Langáška (soudce
zpravodaj), a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: Ing. J.
F., proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2, Praha
1, proti rozhodnutí žalovanému ze dne 31. července 2019 č. j. MHMP 1526479/2019, v řízení o
námitce podjatosti vznesené žalobcem ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod
sp. zn. 16 A 51/2019,
takto:
I. Soudce Městského soudu v Praze Mgr. Kamil Tojner ne ní v yl o u čen
z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze
pod sp. zn. 16 A 51/2019.
II. Návrh žalobce na přikázání věci Krajskému soudu v Praze se zamít á .
Odůvodnění:
[1] Žalobou podanou k Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“) se žalobce
domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného ve věci přestupku.
[2] Dne 22. srpna 2019 městský soud doručil žalobci sdělení soudce Mgr. Kamila Tojnera,
jímž ho – v reakci na žalobcovu žádost o osvobození od soudních poplatků – vyzval k vyplnění
a zaslání formuláře prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Městský soud
posléze soudcem Tojnerem, po provedení dalších zjištění, usnesením č. j. 16 A 51/2019 - 29
ze dne 27. září 2019 žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků zamítl. Toto rozhodnutí
bylo žalobci doručeno 7. října 2019.
[3] Podáním ze dne 8. října 2019, téhož dne doručeným městskému soudu, vznesl
žalobce námitku podjatosti vůči soudci Tojnerovi, s odkazem na zmíněné usnesení
č. j. 16 A 51/2019 - 29, v němž spatřuje důkaz o jeho strannosti a neobjektivnosti. Současně
s tím navrhl delegaci věci Krajskému soudu v Praze.
[4] Nejvyššímu správnímu soudu byla námitka podjatosti postoupena k rozhodnutí dne
14. října 2019. Mgr. Tojner k ní připojil své prohlášení, že mu nejsou známy žádné skutečnosti,
jež by zakládaly pochybnosti o jeho nestrannosti.
[5] Nejvyšší správní soud zaslal vyjádření soudce Tojnera na vědomí žalobci, který sdělil,
že na námitce podjatosti trvá.
[6] Podle §8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“) jsou
soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům
nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho
rozhodování v jiných věcech. Podle §8 odst. 5 s. ř. s. musí účastník řízení nebo osoba zúčastněná
na řízení podjatost soudce namítnout do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod
podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží.
[7] Žalobce vznesl námitku podjatosti soudce Tojnera několik týdnů poté, co byl seznámen
s tím, že právě tento soudce je zákonným soudcem pro projednání a rozhodnutí jeho věci.
Pokud však námitku podjatosti vůči soudci Tojnerovi opírá o jeho rozhodnutí o žalobcově
žádosti o osvobození od soudních poplatků, které mu bylo doručeno 7. října 2019, je zřejmé,
že námitka podjatosti vznesená 8. října 2019 a opřená právě o tento důvod byla uplatněna včas.
[8] Opírá-li však žalobce námitku podjatosti od výsledku a odůvodnění rozhodnutí soudce
o žalobcově žádosti o osvobození od soudních poplatků, je tím současně zcela zřejmé, že nemůže
být úspěšný. Důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci může být
pouze jeho vztah k této věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům. Podle výslovného
ustanovení §8 odst. 1 na konci s. ř. s. naopak „důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti,
které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech“.
[9] Proti usnesení o zamítnutí žádosti o neosvobození od soudních poplatků připouští
judikatura Nejvyššího správního soudu podání kasační stížnosti. O tom byl žalobce ze strany
městského soudu poučen. V kasační stížnosti tak může a má vznášet námitky proti usnesení
městského soudu. Námitka podjatosti opravným prostředkem není a být nemůže. Ze stejného
důvodu není vůbec prostor pro to, aby se Nejvyšší správní soud v tomto rozhodnutí o námitce
podjatosti vyjadřoval k zákonnosti či věcné správnosti usnesení o zamítnutí žádosti
o neosvobození od soudních poplatků.
[10] Nejvyšší správní soud současně zamítl žádost žalobce o přikázání věci jinému věcně
příslušnému soudu, konkrétně Krajskému soudu v Praze. Pro takový postup zjevně nejsou
splněny podmínky. Městský soud, resp. jeho soudce Mgr. Kamil Tojner ve věci vyloučen není,
nelze proto vůbec uvažovat o tom, že by bylo nutné věc postoupit jinam (§9 odst. 1 s. ř. s.).
Jiné důvody, např. pro tzv. delegaci vhodnou ve smyslu §9 odst. 2 s. ř. s., žalobce v návrhu
neuvedl.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. října 2019
JUDr. Tomáš Langášek
předseda senátu