ECLI:CZ:NSS:2019:NAO.68.2019:32
sp. zn. Nao 68/2019-32
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Mikeše, Ph.D.,
a soudců JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D., a JUDr. Miloslava Výborného v právní věci žalobce:
J. H., proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, se sídlem Pivovarské náměstí
1245, Hradec Králové, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 10. 2018, čj.
KUKHK-30511/KP/2018-6, v řízení o námitce podjatosti soudce ve věci vedené u Krajského
soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 30 A 8/2019,
takto:
Soudci Krajského soudu v Hradci Králové JUDr. Jan Rutsch, JUDr. Pavel Kumprecht,
Mgr. Helena Konečná, JUDr. Ivona Šubrtová, JUDr. Magdalena Ježková, JUDr. Jana Kábrtová
a Mgr. Tomáš Blažek nejsou v y l o u č e n i z projednávání a rozhodnutí věci žalobce
vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 30 A 8/2019.
Odůvodnění:
[1] Žalobce v řízení o žalobě ve věci výše uvedené namítl podjatost všech soudců Krajského
soudu v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“), s návrhem na jejich vyloučení z projednávání
a rozhodování nejen této věci, ale i ze všech ostatních věcí, v nichž jsou účastníky žalobce nebo
jeho rodinní příslušníci.
[2] K námitce se vyjádřili všichni soudci správního úseku příslušného krajského soudu
a žádný z nich přitom neshledal důvody zavdávající pochybnosti o podjatosti.
[3] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.
[4] Nejvyšší správní soud předesílá, že žalobce své námitky podjatosti vznáší mechanicky,
obecně a sériově bez toho, aby je opřel o konkrétní skutečnosti týkající se projednávané věci
a soudců povolaných v dané věci rozhodovat, a že je Nejvyšší správní soud již opakovaně jako
nedůvodné posoudil, např. v usnesení ze dne 23. 1. 2014, čj. Nao 17/2014-37, ze dne 19. 6. 2014,
čj. Nao 184/2014-63, nebo ze dne 31. 8. 2017, čj. Nao 273/2017-26, a v mnoha jiných. Stejně
posoudil Nejvyšší správní soud i nyní předloženou námitku podjatosti.
[5] Podle §8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“),
jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr
k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního
orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které
spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných
věcech.
[6] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak jak zákon tuto
příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci
a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit
soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z opravdu závažných důvodů, které
mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
[7] Reálné pochybnosti o podjatosti namítaných soudců tak s ohledem na výše uvedené může
vyvolat pouze konkrétní tvrzení žalobce týkající se vztahu soudců k projednávané věci, jejím
účastníkům či zástupcům. Pro úsudek o podjatosti soudce a nemožnosti rozhodnout v důsledku
toho nestranně a nezávisle není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení žalobce.
Žádná z žalobcem uvedených skutečností, resp. obecný nesouhlas žalobce s obsazením soudu,
nepředstavuje legitimní důvod pro vyloučení soudce z rozhodování věci.
[8] Nejvyšší správní soud dospěl v posuzované věci k závěru, že nejsou naplněny podmínky
pro to, aby uvedení soudci byli vyloučeni z projednání a rozhodnutí shora uvedené věci. Nejvyšší
správní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 29. května 2019
JUDr. Petr Mikeš, Ph. D.
předseda senátu