ECLI:CZ:NSS:2020:1.AFS.65.2020:19
sp. zn. 1 Afs 65/2020 - 19
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy, soudce
JUDr. Ivo Pospíšila a soudkyně JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobkyně: A. H.,
proti žalovanému: Finanční úřad pro Liberecký kraj, se sídlem 1. máje 97, Liberec, týkající se
žaloby proti rozhodnutím žalovaného ze dne 4. 7. 2019, č. j. 1084385/19/2607-00540-607648, a
č. j. 1084743/19/2607-00540-607648, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení
Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec ze dne 7. 1. 2020, č. j. 59 Af 52/2019 –
29,
takto:
I. Kasační stížnost se o d m ít á .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně se žalobou u Krajského soudu v Brně domáhala zrušení shora uvedených
rozhodnutí – exekučních příkazů, kterými žalovaný nařídil daňovou exekuci prodejem
nemovitých věcí žalobkyně. Krajský soud v Brně věc postoupil místně příslušnému Krajskému
soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (dále jen „krajský soud“), který napadeným
usnesením žalobu odmítl pro opožděnost. Dle doručenky předložené žalovaným byla napadená
rozhodnutí žalobkyni doručena dne 19. 7. 2019 a žaloba byla podána e-mailem (který
byl následně ve lhůtě potvrzen písemným podáním shodného obsahu) až dne 23. 9. 2019, tedy
po uplynutí lhůty k podání žaloby.
[2] Proti tomuto usnesení podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) kasační stížnost,
v níž požádala o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o kasační
stížnosti.
[3] Žádost stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce Nejvyšší
správní soud zamítl usnesením ze dne 27. 3. 2020, č. j. 1 Afs 65/2020 – 13, neboť dospěl
k závěru, že kasační stížnost stěžovatelky představuje zjevně neúspěšný návrh ve smyslu §36
odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Stěžovatelka napadá
kasační stížností usnesení, kterým krajský soud odmítl žalobu pro opožděnost a není přitom
sporu o tom, že žaloba byla odeslána e-mailem (který byl následně ve lhůtě potvrzen písemným
podáním shodného obsahu) po lhůtě k jejímu podání dle §72 odst. 1 s. ř. s.
[4] Uvedeným usnesením soud zároveň vyzval stěžovatelku, aby ve lhůtě 15 dnů od jeho
doručení buď předložila plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační
stížnosti, nebo ve stejné lhůtě prokázala, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle
zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soud stěžovatelku taktéž poučil, že pokud
výzvě ve stanovené lhůtě nevyhoví, bude kasační stížnost odmítnuta. Ve stejné lhůtě soud vyzval
stěžovatelku k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost a poučil ji o následcích
nezaplacení. Toto usnesení bylo stěžovatelce doručeno fikcí v pondělí dne 20. 4. 2020, stanovená
lhůta tak uplynula v úterý dne 5. 5. 2020. Stěžovatelka na toto usnesení reagovala podáním ze dne
11. 5. 2020, v němž opětovně požádala o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti
a osvobození od soudních poplatků. Uvádí, že nejde o zjevně neúspěšnou kasační stížnost
a zároveň došlo ke změně jejích faktických poměrů, neboť veškerý její majetek je obestaven
v důsledku nezákonných exekucí, což muselo být soudu známo. Navrhuje taktéž zrušit §105
odst. 2 s. ř. s. a zpoplatnění kasační stížnosti.
[5] Podle §105 odst. 2 s. ř. s., pro řízení o kasační stížnosti platí, že stěžovatel musí být zastoupen
advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje,
vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
[6] Stěžovatelka ani přes výzvu soudu a řádné poučení nedostatek zastoupení ve stanovené
lhůtě neodstranila. O opakované žádosti stěžovatelky o ustanovení zástupce a osvobození
od soudních poplatků již Nejvyšší správní soud samostatně nerozhodoval i přes obecné tvrzení
stěžovatelky, že se v mezidobí změnily její faktické poměry. Soud totiž zamítl její předchozí
žádost z důvodu zjevné bezúspěšnosti kasační stížnosti ve smyslu §36 odst. 3 s. ř. s., tedy
z důvodu, pro který jsou majetkové poměry stěžovatelky nerozhodné.
[7] Nejvyšší správní soud neshledal důvod k předložení věci Ústavnímu soudu s návrhem
na zrušení povinného zastoupení advokátem a povinnosti zaplatit soudní poplatek za řízení
o kasační stížnosti, neboť Ústavní soud tyto podmínky opakovaně posoudil jako ústavně
konformní (srov. usnesení ze dne 2. 5. 2018, sp. zn. II. ÚS740/18, ze dne 30. 1. 2014, sp. zn.
III. ÚS 1286/13, či nález ze dne 13. 11. 2007, sp. zn. Pl. ÚS 2/07).
[8] Protože stěžovatelka vytýkaný nedostatek podmínek řízení ve stanovené lhůtě
neodstranila, Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl dle §46 odst. 1 písm. a) ve spojení
s §120 s. ř. s. Zbývá doplnit, že stěžovatelka přes výzvu a poučení ve stanovené lhůtě taktéž
nezaplatila soudní poplatek za kasační stížnost, řízení o kasační stížnosti tak mohlo být také
z tohoto důvodu zastaveno.
[9] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s §60 odst. 3
ve spojení s §120 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. května 2020
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu