ECLI:CZ:NSS:2020:1.AS.141.2020:29
sp. zn. 1 As 141/2020 - 29
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové, soudce
JUDr. Ivo Pospíšila a soudkyně Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: JUDr. P. P.,
proti žalovanému: Magistrát města Brna, se sídlem Dominikánské náměstí 1, Brno, za účasti
osob zúčastněných na řízení: I) Ing. P. K., zastoupen JUDr. Ivou Kuckirovou, advokátkou se
sídlem Bašty 413/2, Brno, II) CETIN a.s., se sídlem Českomoravská 2510/19, Praha 9, o
žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 2. 2019, č. j. MMB/00056805/2018, v řízení
o kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení I) proti rozsudku Krajského soudu v Brně
ze dne 12. 3. 2020, č. j. 62 A 48/2019 – 126,
takto:
I. Kasační stížnosti se nepřiznáv á odkladný účinek.
II. Osobě zúčastněné na řízení I) se u k l á d á zaplatit ve lhůtě 15 dnů od doručení
tohoto usnesení soudní poplatek ve výši 1.000 Kč za podání návrhu na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti.
Odůvodnění:
I.
[1] Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 30. 3. 2020 doručena kasační stížnost osoby
zúčastněné na řízení I) (dále jen „stěžovatel“) proti napadenému rozsudku, kterým Krajský soud
v Brně (dále jen „krajský soud“) zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil žalovanému k dalšímu
řízení. Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí, kterým
stavební úřad stěžovateli vydal územní rozhodnutí o umístění novostavby bytového domu
v k. ú. Bohunice. Dle krajského soudu je napadené rozhodnutí nezákonné, neboť správní orgány
dospěly k nesprávnému závěru, že stavba má být umístěna v proluce. V důsledku tohoto
pochybení rezignovaly na povinnost zkoumat, zda stavba bude zásadně měnit stávající účel
a intenzitu využití území, jak požaduje příslušný územní plán (s výjimkou mj. staveb v proluce).
II.
[2] Stěžovatel ke kasační stížnosti připojil návrh na přiznání odkladného účinku. Újmu
spatřuje stěžovatel v tom, že vede v současné době stavební řízení, v němž již vynaložil nemalé
náklady a jeho „zmražení“ by mohlo vést k nepoužitelnosti stávajících závazných stanovisek
a jejich novému vypracování. Již samotná prodleva se stavbou je pak taktéž výraznou újmou.
[3] Žalobce s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí. Uvádí, že stěžovatel nemá jiný motiv
než pokračovat ve stavebním řízení, třebaže bylo zrušeno územní rozhodnutí. Tím v podstatě
říká: „Já jsem vrazil peníze do projektu a ostatních dokladů, územní rozhodnutí sice nemám,
ale dům tam chci, ať se to sousedům líbí nebo ne“. Náklady by stěžovatel mohl mít mnohem
nižší, kdyby před zahájením projektu o věci se sousedy komunikoval. K újmě stěžovatele žalobce
dodává, že projekt už nepochybně existuje a případné náklady na vypracování nových závazných
stanovisek nejsou dramatické.
[4] Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil.
III.
[5] Podle §107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej ale může na návrh stěžovatele přiznat a užije přitom přiměřeně §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle
§73 odst. 2 s. ř. s. soud přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může
vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. K přiznání odkladného
účinku může tedy kasační soud přistoupit teprve poté, osvědčí-li stěžovatel, že jeho újma, jako
důsledek nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti, by byla nepoměrně větší oproti
případné újmě jiné osoby, bylo-li by takovému návrhu vyhověno.
[6] Pravidelně je odkladný účinek spojován s tzv. řádnými opravnými prostředky, např.
odvoláním, v jehož případě účinky rozhodnutí správního orgánu nastávají až v okamžiku
rozhodnutí o opravném prostředku. Naproti tomu u opravných prostředků mimořádných, mezi
něž spadá i kasační stížnost, je přiznání odkladného účinku předmětem úvahy rozhodujícího
orgánu (srov. přiměřeně usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 10. 2006, sp. zn. IV. ÚS 581/06:
Účelem [odložení vykonatelnosti rozhodnutí] je vytvoření časového prostoru pro posouzení ústavní stížnosti
tak, aby před rozhodnutím soudu nedošlo k nevratným krokům, po nichž by se jeho rozhodování stalo
jen akademickým cvičením a ochrana ústavně zaručených základních práv a svobod by byla toliko iluzorní).
[7] Stěžovatel, který přiznání odkladného účinku navrhuje, má povinnost tvrzení a povinnost
důkazní, a je tedy na něm, aby konkretizoval a doložil (prokázal), jakou konkrétní újmu
by pro něj výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly (viz např. usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012 - 32). Hrozící újma musí přitom
být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická či bagatelní.
[8] Soud proto přistoupil k hodnocení újmy, která by v případě nepřiznání odkladného
účinku stěžovateli hrozila. Tato újma spočívá výhradně ve zdržení stavebního řízení, v jehož
důsledku by bylo nutné znovu obstarat některá závazná stanoviska a pozdržet realizaci stavby,
a ve vynaložení nákladů s tím spojených. To vše ovšem za předpokladu, že by kasační stížnost
byla shledána důvodnou.
[9] Ačkoliv snahu stěžovatele získat stavební povolení pro svůj záměr v co možná nejbližší
době lze pochopit, tvrzenou újmu nelze hodnotit jinak než jako újmu bagatelní. Výkonem
napadeného rozsudku nedojde k žádnému nevratnému či obtížně zhojitelnému bezprostřednímu
zásahu do práv stěžovatele. Jedná se v podstatě pouze o zachování stávajícího statu quo.
V takových případech ovšem není namístě prostřednictvím mimořádného institutu odkladného
účinku prolamovat právní moc rozsudku krajského soudu.
[10] Pokud by kasační soud odkladný účinek kasační stížnosti přiznal, mohlo by naopak dojít
k obtížně řešitelné situaci, že bude vydáno stavební povolení a započata realizace stavby, ačkoliv
příslušné rozhodnutí o jejím umístění bylo krajským soudem pro nezákonnost pravomocně
zrušeno. To by mohlo vést nejen k narušení zájmů chráněných stavebním zákonem,
ale též k zásahu do práv územním řízením dotčených osob, tedy zejména vlastníků sousedních
nemovitostí, a vyvolat tak nepoměrně větší újmu, než je újma stěžovatele spojená s tím, že musí
strpět zdržení stavebního řízení a realizace stavby.
IV.
[11] Jelikož skutečnosti tvrzené stěžovatelem neosvědčují, že by výkon napadeného rozsudku
znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může
vzniknout jiným osobám, Nejvyšší správní soud kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal.
[12] Závěrem Nejvyšší správní soud připomíná, že výrok o přiznání či nepřiznání odkladného
účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy
a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé (srov. usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005 - 76, č. 1072/2007 Sb. NSS).
[13] Vzhledem k tomu, že podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá dle položky
20 sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto
usnesení. Soudní poplatek ve výši 1.000 Kč je možno uhradit v kolcích vylepením na vyznačeném
místě v příloze tohoto usnesení (po připojení svého podpisu jej stěžovatel zašle zpět Nejvyššímu
správnímu soudu), anebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710,
vedený u České národní banky, pobočka Brno, závazný variabilní symbol pro identifikaci platby:
1010414120.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. dubna 2020
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu