ECLI:CZ:NSS:2020:1.AS.355.2020:31
sp. zn. 1 As 355/2020 - 31
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy, soudkyně
Mgr. Sylvy Šiškeové a soudkyně JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobkyně: Bc. Š. K.,
zastoupena Mgr. Martinem Drápalem, advokátem se sídlem nám. Jiřího z Poděbrad 1382/2,
Praha 2, proti žalované: Univerzita Karlova, se sídlem Ovocný trh 560/5, Praha 1, o žalobě
proti rozhodnutí rektora žalované ze dne 28. 2. 2019, č. j. POP/UKRUK/12/146349/2018-3,
v řízení o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 9. 2020,
č. j. 10 A 81/2019 - 66,
takto:
I. Kasační stížnosti se n ep ři zn áv á odkladný účinek.
II. Žalované se u k l ád á zaplatit ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení soudní
poplatek ve výši 1.000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
I.
[1] Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 2. 10. 2020 doručena kasační stížnost žalované
(dále jen „stěžovatelka“) proti napadenému rozsudku, kterým Městský soud v Praze (dále jen
„městský soud“) zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Napadeným
rozhodnutím rektor žalované zamítl odvolání proti rozhodnutí o stanovení poplatku žalobkyni
za delší studium a zároveň rozhodl, že se žalobkyni uvedený poplatek nepromíjí ani nesnižuje.
Městský soud dospěl k závěru, že rektor žalované nesprávně použil §58 odst. 3 zákona
č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých
školách) a přezkoumatelným způsobem neposoudil žádost žalobkyně o zohlednění její tvrzené
tíživé sociální situace.
II.
[2] Stěžovatelka ke kasační stížnosti připojila návrh na přiznání odkladného účinku, který
odůvodňuje neúměrnými obtížemi spojenými s realizací závěrů napadeného rozsudku.
Ta by vedla k právní nejistotě ve vztahu ke studentům v obdobných případech, kterým již byly
poplatky vyměřeny nebo jsou nyní vyměřovány. Stěžovatelka má zájem na tom, aby byl
vybranými poplatky naplňován fond, z něhož jsou vyplácena stipendia.
[3] Žalobkyně s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí. Uvádí, že stěžovatelka je institucí
s mnohamilionovým rozpočtem, újma tudíž nemůže být tak citelná, jak se snaží podsouvat. Navíc
ani netvrdí, že by ukládání poplatků v souvislosti s retroaktivním uplatňováním novely zákona
o vysokých školách (jak učinila v případě žalobkyně) bylo častým či převažujícím jevem.
Stěžovatelka se nadto nemůže dovolávat toho, že i vůči jiným studentům postupuje protiprávně.
Návrh na přiznání odkladného účinku je zároveň zcela nekonkrétní a nepodložený.
III.
[4] Podle §107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), nemá
kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej ale může na návrh stěžovatele přiznat
a užije přitom přiměřeně §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud přizná žalobě
odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší
újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu
s důležitým veřejným zájmem. K přiznání odkladného účinku může tedy kasační soud přistoupit
teprve poté, osvědčí-li stěžovatel, že jeho újma, jako důsledek nepřiznání odkladného účinku
kasační stížnosti, by byla nepoměrně větší oproti případné újmě jiné osoby, bylo-li by takovému
návrhu vyhověno.
[5] Soudy ve správním soudnictví poskytují primárně ochranu subjektivním veřejným
právům a rovněž institut odkladného účinku je tak koncipován především jako dočasná procesní
ochrana žalobce – účastníka správního řízení – před okamžitým výkonem pro něj nepříznivého
správního rozhodnutí. Situace, kdy bude možno dovozovat vznik újmy na straně žalovaného
správního orgánu v důsledku rozhodnutí krajského soudu, tak budou nepochybně představitelné
v poněkud omezenější míře. Újmou žalovaného odůvodňující přiznání odkladného účinku
nebude ohrožení jakéhokoliv veřejného zájmu, resp. veřejného zájmu v širším slova smyslu,
tj. např. zájmu na obecném výběru daní, na jednotném postupu správních orgánů či na procesně
hladkém průběhu řízení. Takovou újmu může představovat pouze ohrožení důležitého veřejného
zájmu, např. situace ohrožení vzácné kulturní památky, vrácení řidičského oprávnění duševně
choré osobě, vystavení zbrojního průkazu nebezpečnému recidivistovi, či udělení povolení
k obchodu s vojenským materiálem zločinnému podniku (srov. usnesení ze dne 1. 1. 2015,
č. j. 10 Ads 99/2014 – 58, č. 3270/2015 Sb. NSS).
[6] Stěžovatelka spatřuje hrozící újmu v tom, že právní následky rozhodnutí městského
soudu mohou vyvolat právní nejistotu ve vztahu ke studentům, kterým již byly poplatky
v obdobných případech vyměřeny nebo jsou nyní vyměřovány. Stěžovatelka v tomto spatřuje
nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout žalobkyni,
vzhledem k tomu, že žalobkyně poplatek spojený se studiem dosud neuhradila.
[7] Případnou možnost studentů úspěšně žalovat totožné vady v procesu vyměření poplatku
za studium, které vedly ke zrušení napadeného rozhodnutí ve věci žalobkyně, nelze odstranit
přiznáním odkladného účinku nynější kasační stížnosti. Pokud by Nejvyšší správní soud následně
vyhověl kasační stížnosti a shledal postup stěžovatelky správným, žaloby studentů podané
ze stejných důvodů nebudou úspěšné. Pokud by ale Nejvyšší správní soud souhlasil s názorem
městského soudu, správní rozhodnutí založená na stejných důvodech by neobstála bez ohledu
na to, zda kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek (obdobné závěry ve vztahu
k téže stěžovatelce již kasační soud vyslovil v usnesení ze dne 21. 6. 2017, č. j. 6 As 166/2017 - 27
nebo v usnesení ze dne 5. 3. 2020, č. j. 1 As 69/2020 - 29).
[8] Pokud jde o zájem stěžovatelky naplňovat vybranými poplatky za studium stipendijní
fond, stěžovatelka žádným způsobem netvrdila ani neosvědčila, jak bude ohrožena výplata
přiznaných stipendií tím, že žalobkyně (v případě úspěchu kasační stížnosti dočasně) nezaplatí
poplatek za studium ve výši 16.000 Kč.
IV.
[9] Nejvyšší správní soud z výše uvedených důvodů odkladný účinek kasační stížnosti
nepřiznal.
[10] Závěrem Nejvyšší správní soud připomíná, že výrok o přiznání či nepřiznání
odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy
a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé (srov. usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005 - 76, č. 1072/2007 Sb. NSS).
[11] Vzhledem k tomu, že podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá dle položky
20 sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů, poplatkové povinnosti a stěžovatelka nespadá mezi osoby osvobozené
od povinnosti soudní poplatek hradit, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno
ve výroku II. tohoto usnesení. Soudní poplatek ve výši 1.000 Kč je možno uhradit v kolcích
vylepením na vyznačeném místě v příloze tohoto usnesení (po připojení svého podpisu
jej stěžovatel zašle zpět Nejvyššímu správnímu soudu), případně v hotovosti na podkladně soudu
anebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České
národní banky, pobočka Brno, závazný variabilní symbol pro identifikaci platby: 1010435520.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. října 2020
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.
podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek: