ECLI:CZ:NSS:2020:1.AS.404.2019:62
sp. zn. 1 As 404/2019 - 62
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců
JUDr. Ivo Pospíšila a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobce: S. M., proti žalovanému:
Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2, o žalobě proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 1. 2019, č. j. MPSV-2019/12050-922, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 16. 10.
2019, č. j. 72 Ad 6/2019 – 100,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků ne m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 6. 11. 2019 Krajským soudem v Ostravě –
pobočka v Olomouci (dále jen „krajský soud“) postoupena kasační stížnost žalobce (dále
jen „stěžovatel“). Kasační stížnost psaná rukou stěžovatele je z valné části nečitelná, a tudíž
nesrozumitelná. Nejvyšší správní soud z ní seznal toliko to, že jde zřejmě o kasační stížnost
a že zřejmě směřuje mj. proti shora označenému usnesení, kterým krajský soud zamítl žádost
stěžovatele o ustanovení zástupce v řízení o žalobě proti rozhodnutí ve věci příspěvku na bydlení.
[2] Poté, co šestý senát Nejvyššího správního soudu rozhodl dne 26. 2. 2020 o námitce
podjatosti stěžovatele směřující proti všem soudcům prvního senátu, soud usnesením ze dne
2. 4. 2020, č. j. 1 As 404/2019 – 47, vyzval stěžovatele, aby ve lhůtě jednoho měsíce čitelně
a srozumitelně sdělil rozsah napadení rozhodnutí krajského soudu, uvedl a konkretizoval důvody
kasační stížnosti a taktéž uvedl, čeho se kasační stížností domáhá. Toto usnesení bylo stěžovateli
doručeno dne 9. 4. 2020.
[3] Stěžovatel reagoval podáním ze dne 17. 4. 2020 (k poštovní přepravě předáno dne
20. 4. 2020), které bylo opět z větší části nečitelné, avšak bylo z něj možné zjistit, že stěžovatel
žádá o ustanovení zástupkyně pro řízení o kasační stížnosti – advokátky JUDr. Rejžkové.
Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 13. 5. 2020, č. j. 1 As 404/2019 – 58, návrh stěžovatele
na ustanovení zástupce zamítl. Zohlednil zejména skutečnost, že v nynější věci stěžovatel žádal
o ustanovení zástupce v řízení o kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu o neustanovení
zástupce poté, kdy krajský soud již v řízení o žalobě stěžovateli dvakrát zástupce ustanovil,
přičemž v obou případech poté rozhodl o zproštění zastupování z důvodů narušení vzájemné
důvěry především v důsledku jednání stěžovatele. V nynější věci není zastoupení stěžovatele
advokátem povinné a ustanovení zástupce zjevně nevede k zákonem předpokládanému cíli. Toto
usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 25. 5. 2020 a stěžovatel na ně již nijak nereagoval.
[4] V usnesení ze dne 2. 4. 2020, č. j. 1 As 404/2019 - 47, kterým byl stěžovatel vyzván
k odstranění vad kasační stížnosti v zákonné lhůtě jednoho měsíce, byl stěžovatel zároveň
poučen, že neodstraní-li ve stanovené lhůtě vady kasační stížnosti a v řízení nebude možno
pro tyto nedostatky pokračovat, soud kasační stížnost odmítne (§37 odst. 5 ve spojení s §120
zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).
[5] V zákonné jednoměsíční lhůtě (§106 odst. 3 s. ř. s.), která při zohlednění doby od podání
návrhu na ustanovení zástupce do právní moci rozhodnutí soudu o tomto návrhu uplynula
nejpozději dne 12. 6. 2020, Nejvyšší správní soud neobdržel žádné podání, v němž by stěžovatel
srozumitelně (jasně a čitelně) vyjádřil, z jakých důvodů a v jakém rozsahu usnesení krajského
soudu napadá. Absence těchto náležitostí kasační stížnosti je nedostatkem, pro který nelze
v řízení pokračovat. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle §37 odst. 5 ve spojení
s §106 odst. 3 a §120 s. ř. s. odmítl.
[6] Pouze pro úplnost a s ohledem na to, že stěžovatel ke svému podání ze dne 17. 4. 2020
přiložil kopii části rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne
18. 12. 2019, č. j. 70 Co 255/2019-2770, jímž byla omezena svéprávnost stěžovatele
až na běžné záležitosti každodenního života, soud uvádí, že této skutečnosti si je vědom,
jak ostatně uvedl již v usnesení ze dne 2. 4. 2020, č. j. 1 As 404/2019 - 47. Má však za to, že daná
věc (kasační stížnost proti rozhodnutí soudu o neustanovení zástupce v řízení o žalobě ve věci
opakující se dávky státní sociální podpory) je záležitostí běžnou; samotné procesní usnesení
o neustanovení zástupce po opakovaném zproštění dříve ustanovených zástupců se nemůže
negativně projevit v majetkové sféře stěžovatele, což je považováno za kritérium tzv. neběžné
záležitosti, v níž by musel soud jednat s ustanoveným opatrovníkem stěžovatele.
[7] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s §60 odst. 3
ve spojení s §120 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. června 2020
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu