ECLI:CZ:NSS:2020:1.AS.417.2020:17
sp. zn. 1 As 417/2020 - 17
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy, soudce
JUDr. Ivo Pospíšila a soudkyně Mgr. Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: Mgr. L. H., Ph.D.,
zastoupený Mgr. Martinem Rezkem, LL.B., advokátem se sídlem Krkonošská 2001/16, Praha 2,
proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 20. 10. 2016, č. j. MV-81255-40/KM-2016, v řízení o kasační stížnosti žalobce
proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2020, č. j. 9 A 225/2016 – 139,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm ít á .
II. Žádný z účastníků ne m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení rozsudku
Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2020, č. j. 9 A 225/2016 – 139; tímto rozsudkem byla
zamítnuta jeho žaloba směřující proti rozhodnutí žalovaného.
[2] Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda byla kasační stížnost podána v zákonné lhůtě,
neboť pouze v takovém případě může být meritorně projednána. Dospěl přitom k závěru,
že stěžovatel podal kasační stížnost předčasně.
[3] Stěžovatel Nejvyššímu správnímu soudu zaslal pouze neodůvodněnou (blanketní) kasační
stížnost, v níž označil rozsudek, který napadá, a zaslal jeho zkrácené znění (bez odůvodnění).
Dotazem u Městského soudu v Praze Nejvyšší správní soud zjistil, že v uvedené věci rozsudek
dosud nebyl vyhotoven, doručen účastníkům řízení, a tudíž nenabyl právní moci. Soudkyni
zpravodajce byla prodloužena lhůta k jeho vyhotovení.
[4] Rozsudek krajského (městského) soudu lze napadnout kasační stížností ve lhůtě do dvou
týdnů po doručení napadeného rozhodnutí [§106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní (dále jen „s. ř. s.“)]. Z ustanovení §102 s. ř. s. dále vyplývá, že kasační stížnost
je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského (městského) soudu; právní
moc rozsudku je přitom spojena s jeho doručením (§54 odst. 5 s. ř. s.). Ustanovení o lhůtě
k podání kasační stížnosti přitom nelze interpretovat jen jako stanovení nejzazšího okamžiku,
kdy může být kasační stížnost podána; nýbrž také jako stanovení počátku běhu lhůty pro podání
kasační stížnosti (ostatně ve vztahu k tzv. opomenutým osobám zúčastněným na řízení zákon
výslovně stanoví, že lhůta začíná běžet ode dne doručení rozhodnutí poslednímu z účastníků).
Dvoutýdenní lhůta k podání kasační stížnosti tedy počíná stěžovateli běžet až po doručení
napadeného rozsudku krajského soudu (srov. obdobně usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 16. 5. 2018, č. j. 6 As 165/2018 – 11).
[5] Ostatně rozšířený senát Nejvyššího správního soudu již ve svém usnesení ze dne
4. 11. 2003, č. j. 1 As 4/2003 - 48, dospěl k závěru, že proti usnesení krajského soudu
ve správním soudnictví, jež pro nedoručení nenabylo právní moci, nelze brojit kasační stížností,
resp. že je předčasná, a musí být proto odmítnuta (předtím usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 19. 6. 2003, č. j. 7 As 8/2003 - 41). V citovaném usnesení tento závěr rozšířený senát
spojoval právě s důsledkem doručení spočívajícím v nabytí právní moci příslušného rozhodnutí
(výslovně přitom odkazoval na §54 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s §55 odst. 5 s. ř. s.).
[6] Uvedený závěr odpovídá i smyslu a účelu stanovení počátku běhu lhůty k podání kasační
stížnosti. Kasační stížnost má již při svém podání obsahovat všechny náležitosti (srov. §106
odst. 3 s. ř. s.), včetně kasačních námitek, které pochopitelně nelze formulovat dříve,
než se stěžovatel seznámí s písemným vyhotovením rozsudku a jeho odůvodněním. Kasační
stížnost stěžovatele takové náležitosti obsahovat nemohla, neboť napadený rozsudek
nebyl dosud písemně vyhotoven a rozeslán. Nejvyšší správní soud by při běžném postupu
v řízení, v němž by vyzval stěžovatele k doplnění kasační stížnosti, mohl stěžovateli upřít právo
na odstranění jejích případných vad, pokud by lhůta k podání kasační stížnosti začala plynout
(nebo dokonce i mohla uplynout) dříve, než by byl napadený rozsudek vyhotoven a stěžovateli
doručen.
[7] V nyní projednávané věci ještě vůbec nedošlo k písemnému vyhotovení rozsudku
krajského soudu. Stěžovatel proto bude mít možnost napadnout rozsudek kasační stížností
ve lhůtě dvou týdnů od okamžiku, kdy mu bude městským soudem řádně doručen, a tedy nabude
právní moci (§54 odst. 5 s. ř. s.).
[8] Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení
s §120 téhož zákona odmítl jako předčasnou.
[9] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. listopadu 2020
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu