ECLI:CZ:NSS:2020:1.AS.468.2019:69
sp. zn. 1 As 468/2019 - 69
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců
JUDr. Ivo Pospíšila a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobce: D. M., proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě na ochranu před nezákonným
zásahem žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v
Praze ze dne 13. 11. 2019, č. j. 14 A 194/2018 – 52,
takto:
I. Řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) domáhal ochrany před
zásahem žalovaného spočívajícím v opakovaném kontaktování žalobce prostřednictvím skrytého
telefonního čísla, a dále určení nezákonnosti zásahu žalovaného, který spočíval ve fyzickém
napadení žalobce příslušníky Policie ČR dne 2. 7. 2018. Napadeným rozsudkem městský soud
žalobu zamítl.
[2] Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) prostřednictvím svého
někdejšího zástupce, advokáta JUDr. Preusse, kasační stížnost. Poté požádal o osvobození
od soudního poplatku a ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Uvedl, že byl křivě
obviněn, nachází se ve vazební věznici a nemá peníze. Se službami stávajícího zástupce nebyl
spokojen. Zástupce JUDr. Preuss dne 20. 1. 2020 sdělil soudu, že smluvní zastoupení vypověděl
a nadále již stěžovatele nezastupuje.
[3] Nejvyšší správní soud přípisem ze dne 15. 1. 2020, č. j. 1 As 468/2019 – 26, vyzval
stěžovatele pro účely rozhodnutí o jeho žádosti k doložení majetkových poměrů vyplněním
přiloženého formuláře „Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech“, a stanovil
mu k tomu lhůtu 15 dnů. Soud zjistil, že stěžovatel byl již před doručením tohoto usnesení
z vazby propuštěn.
[4] Jelikož stěžovatel ve stanovené lhůtě své majetkové poměry žádným způsobem nedoložil,
Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 16. 3. 2020, č. j. 1 As 468/2019 – 45, stěžovateli
nepřiznal osvobození od soudních poplatků a neustanovil mu zástupce. Uvedeným usnesením
soud zároveň vyzval stěžovatele, aby ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení doložil plnou moc
udělenou advokátovi a ve stejné lhůtě zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost. Soud
stěžovatele taktéž poučil, že nebude-li soudní poplatek za kasační stížnost ve stanovené lhůtě
zaplacen, soud řízení o kasační stížnosti zastaví; k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty
se nepřihlíží. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno v pondělí dne 16. 3. 2020. Lhůta tedy
uplynula v úterý dne 31. 3. 2020.
[5] Na toto usnesení reagoval stěžovatel podáním ze dne 19. 3. 2020, v němž opětovně
požádal o osvobození od soudního poplatku a ustanovení zástupce. Doložil, že je v dočasné
pracovní neschopnosti a uvedl, že žije z úspor a státní sociální podpory. Dne 1. 4. 2020 stěžovatel
zaslal soudu vyplněný formulář „Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech“,
v němž uvedl, že pobírá podporu v nezaměstnanosti ve výši 18.000 Kč měsíčně, za bydlení
a stravování vynakládá cca 11.600 Kč měsíčně a v dubnu roku 2019 obdržel odstupné ve výši
313.000 Kč, přičemž však 250.000 Kč vydal ve vazbě za služby advokáta.
[6] O opakované žádosti stěžovatele o osvobození od soudního poplatku již Nejvyšší správní
soud samostatně nerozhodoval. Povinnost soudu rozhodnout o opakované žádosti o osvobození
od soudních poplatků vyvstává tehdy, uvede-li v ní účastník řízení skutečnosti svědčící o změně
jeho majetkových poměrů od doby, kdy byla jeho předchozí žádost zamítnuta. Je přitom
na žadateli, aby prokázal změnu poměrů, která by odůvodňovala opakované rozhodnutí
o osvobození od soudních poplatků (například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne
22. 1. 2015 č. j. 8 Afs 201/2014 – 13, nebo ze dne 17. 6. 2008, č. j. 4 Ans 5/2008 – 65).
[7] Z doložených údajů nic nesvědčí tomu, že by u stěžovatele došlo ke změně majetkových
poměrů od doby, kdy Nejvyšší správní soud rozhodoval o jeho první žádosti. Naopak, všechny
podklady doložené stěžovatelem se vztahují již k období předchozímu. Nejvyšší správní soud
proto konstatuje, že bylo především na stěžovateli, aby svou majetkovou situaci soudu dostatečně
objasnil již na základě první výzvy k doložení osobních, majetkových a výdělkových poměrů
Skutečnost, že tak neučinil, a Nejvyšší správní soud proto jeho žádosti nevyhověl, jde nyní
výhradně k jeho tíži. Ostatně, ani nyní stěžovatel podle všeho v úplnosti své majetkové poměry
nepředestřel. Ve svém podání ze dne 19. 3. 2020 uvádí, že v současné době žije mimo jiné
z úspor, nesdělil však jejich výši.
[8] Podle §47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“),
soud usnesením řízení zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Z dikce §4 odst. 1
písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních
poplatcích“), vyplývá, že poplatková povinnost vzniká podáním kasační stížnosti. Podle §9
odst. 1 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti
zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů;
výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.
K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.
[9] Protože stěžovatel ani přes výzvu soudu a řádné poučení soudní poplatek ve stanovené
lhůtě nezaplatil a o opakované žádosti o osvobození od poplatku není s ohledem na výše uvedené
třeba samostatně rozhodovat, Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti zastavil podle §9
odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s §47 písm. c) s. ř. s.
[10] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s §60 odst. 3
ve spojení s §120 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení,
bylo-li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. dubna 2020
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu