ECLI:CZ:NSS:2020:10.AFS.371.2020:45
sp. zn. 10 Afs 371/2020 - 45
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty,
soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Zdeňka Kühna v právní věci žalobkyně:
DOSING - Dopravoprojekt Brno group, spol. s r. o., se sídlem Kounicova 13, Brno,
zastoupené JUDr. Ing. Radkem Jurčíkem, Ph.D., advokátem se sídlem Obilní trh 312/6, Brno,
proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 11. 2019, čj. 45082/19/5300-21442-712243, v řízení o kasační
stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 12. 11. 2020,
čj. 62 Af 86/2019-107, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
takto:
Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení
před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky rozsudku Krajského soudu v Brně
ze dne 12. 11. 2020, čj. 62 Af 86/2019-107.
Odůvodnění:
[1] Finanční úřad pro Jihomoravský kraj doměřil žalobkyni šesti dodatečnými platebními
výměry vydanými dne 3. 12. 2018 daň z přidané hodnoty za měsíce říjen až prosinec 2014 a říjen
až prosinec 2015 v celkové výši asi jeden a čtvrt milionu Kč a současně jí uložil povinnost uhradit
penále ve výši asi čtvrt milionu Kč. Žalobkyně podala proti těmto rozhodnutím odvolání,
které žalovaný zamítl dne 4. 11. 2019. Žalobkyně se proti rozhodnutí žalovaného bránila žalobou,
kterou Krajský soud v Brně zamítl rozsudkem ze dne 12. 11. 2020. Žalobkyně (stěžovatelka)
podala proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. Současně s podáním kasační stížnosti
požádala o přiznání odkladného účinku.
[2] Stěžovatelka odůvodnila návrh na přiznání odkladného účinku tím, že výkon rozhodnutí
by mohl ohrozit její další fungování a existenci. Uvedla, že nemá na úhradu dlužné částky
dostatečné prostředky, a pokud by ji musela okamžitě zaplatit, neměla by na mzdy zaměstnanců.
Upozornila, že je na trhu několik desítek let a nikdy neměla s finanční správou problémy.
Dále sdělila, že podklady pro vyhovění návrhu jsou obsaženy ve spise krajského soudu,
který rovněž přiznal žalobě proti rozhodnutí žalovaného odkladný účinek.
[3] Žalovaný s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí. Domnívá se, že stěžovatelka
neprokázala reálnou hrozbu závažné újmy a nedoložila žádné aktuální podklady, u nichž
by byla zřejmá její aktuální majetková a finanční situace. Podle žalovaného by se přiznání
odkladného účinku mohlo dotknout zájmu státu a společnosti na řádném a včasném výběru daní.
[4] Stěžovatelka v reakci na vyjádření žalovaného doložila svou účetní uzávěrku za rok 2019
a výpis z bankovního účtu za období 8. 9. 2020 až 7. 12. 2020. Uvedla, že její měsíční náklady
provozního charakteru činí zhruba jeden milion Kč a zaplacení celé částky by pro ni bylo
likvidační.
[5] Kromě toho jsou součástí spisu krajského soudu výpisy z bankovního účtu za období
srpen až listopad 2019 a pracovní smlouvy s jedenácti stěžovatelčinými zaměstnanci.
Z těchto listin vyplynulo, že stěžovatelčin obvyklý měsíční zůstatek na účtu činí cca jeden
milion Kč a měsíční náklady na mzdy jsou více než půl milionu Kč.
[6] Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. NSS jej však může na návrh
stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje splnění
zákonných předpokladů (§73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výrazného nepoměru újmy způsobené
stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě
způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly, a 2) chybějícího rozporu
s důležitým veřejným zájmem. Je-li odkladný účinek přiznán, pozastavují se ty účinky napadeného
správního rozhodnutí, které z povahy věci pozastavit lze.
[7] Institut odkladného účinku je institutem mimořádné povahy, tedy výjimkou ze zákonného
pravidla v §107 s. ř. s.; proto i k jeho využití musejí nastat mimořádné okolnosti.
Současně je na žadateli o odkladný účinek, aby takové okolnosti tvrdil a podrobně uvedl,
proč mají kvůli nim být odloženy účinky pravomocného rozhodnutí.
[8] Po zhodnocení důvodů a podkladů, které stěžovatelka předložila, dospěl NSS k závěru,
že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle §73 odst. 2 ve spojení
s §107 s. ř. s. jsou naplněny. Přihlédl zejména k tomu, že v důsledku nepřiznání odkladného
účinku by stěžovatelce hrozila bezprostřední újma, tj. nutnost uhradit doměřenou daň a penále,
která by s ohledem na hospodářskou situaci stěžovatelky mohla nevratně ohrozit její fungování
či existenci. NSS vzal v úvahu také to, že se stěžovatelčina ekonomická situace
ode dne rozhodnutí krajského soudu o přiznání odkladného účinku výrazně nezměnila,
částka k úhradě na penále naopak vzrostla.
[9] NSS má za to, že stěžovatelka dostatečně a přesvědčivě prokázala vznik hrozící újmy.
Naopak újma, která by nesplněním uložené povinnosti hrozila státu, je v poměru
ke stěžovatelčině možné újmě zanedbatelná. Zájem na řádném výběru daní nebude ohrožen,
dotčen bude pouze zájem na včasném výběru daní, který však v tomto konkrétním případě
ustoupí prokázané hrozbě nenapravitelné újmy.
[10] NSS proto přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Protože odkladný účinek žalobě
přiznal již krajský soud, vztáhl NSS výrok svého usnesení přímo k rozsudku krajského soudu.
Tím se obnoví účinky odkladného účinku přiznaného krajským soudem. Usnesením o přiznání
odkladného účinku však NSS nijak nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. prosince 2020
Ondřej Mrákota
předseda senátu