ECLI:CZ:NSS:2020:10.AS.122.2019:21
sp. zn. 10 As 122/2019 - 21
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce Zdeňka
Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobkyně: Bc. S. H., proti žalované:
Všeobecná zdravotní pojišťovna, se sídlem Orlická 2020/4, Praha 3, proti rozhodnutí
žalované ze dne 22. 10. 2014, čj. RO/3746/14/Dvo, v řízení o kasační stížnosti podané JUDr. D.
H., Ph.D., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 3. 2019, čj. 6 Ad 1/2015-73,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Rozhodnutím Všeobecné zdravotní pojišťovny, regionální pobočky v Ústí nad Labem
ze dne 22. 9. 2014, čj. S-VZP-14-01855442-U72G, byla zamítnuta žádost Bc. S. H. o úhradu
nákladů vynaložených na zdravotní služby poskytnuté v roce 2009 v Turecku. Odvolání Bc. H.
proti tomuto rozhodnutí žalovaná rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto rozsudku zamítla a
prvostupňové rozhodnutí potvrdila.
[2] Žalobou podanou u městského soudu dne 9. 1. 2015 JUDr. D. H., Ph.D., údajně
v zastoupení Bc. H. se Bc. H. domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované.
[3] Městský soud žalobu odmítl podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., neboť dovodil, že byla
podána neoprávněnou osobou - JUDr. H..
[4] Městský soud konstatoval, že spolu se žalobou byla předložena plná moc ze dne
5. 1. 2015, v níž je uvedeno, že Bc. H. uděluje v této věci plnou moc zmocněnci JUDr. H. pro
celé soudní řízení správní; plná moc se vztahuje také na řádné a mimořádné opravné prostředky a
na žádost o osvobození od soudních poplatků. Dne 3. 1. 2017 však Bc. H. městskému soudu
oznámila, že plnou moc ze dne 5. 1. 2015 nepodepsala, zastoupení zmocněncem na jejím základě
není platné, neboť plná moc byla zfalšována. K výzvě městského soudu JUDr. H. uvedl, že
originál plné moci nemá k dispozici a podpisu plné moci nebyl přítomen; důvodem zastoupení
byla rodinná výpomoc. Bc. H. dále s městským soudem nekomunikovala a soudní písemnosti jí
byly doručovány fikcí. K jednání městského soudu se Bc. H. nedostavila. Řádná plná moc, kterou
by Bc. H. zmocnila JUDr. H. ke svému zastupování, se nenachází ani ve správním spise.
II. Kasační stížnost
[5] JUDr. H. (dále jen „stěžovatel“) napadl usnesení městského soudu kasační stížností.
Stěžovatel namítl, že dne 9. 1. 2018 v řízení před městským soudem vznesl podnět k ustanovení
opatrovníka Bc. H., která je neznámého pobytu. Městský soud ovšem na tento podnět
nereagoval. Stěžovatel uvedl, že Bc. H. podala na některé své příbuzné trestní oznámení, s čímž
může souviset i její stanovisko ke sporné plné moci. Stěžovatel zdůraznil, že Bc. H. se rozhodně
nevyjádřila tak, že by na žalobě netrvala. Důvod, pro který se nedostavila k jednání městského
soudu, mohl spočívat v její hospitalizaci a městský soud mohl o žalobě rozhodnout i v její
nepřítomnosti. Stěžovatel s odkazem na §29 odst. 3 o. s. ř. zdůraznil, že Bc. H. trpí duševní
poruchou a postupem městského soudu jí byla odepřena spravedlnost, protože její zdravotní stav
nebyl vzat v úvahu. Podle názoru stěžovatele městský soud jmenované odepřel spravedlnost
rovněž tím, že odmítl žalobu pro nedostatek plné moci, který měl vyjít najevo až po zahájení
řízení, po osvobození od soudních poplatků, po vyjádření účastníků řízení a po jednání konaném
v březnu 2019. Odmítnutím žaloby ztratila Bc. H. možnost obrany proti rozhodnutí žalované.
[6] Stěžovatel navrhl, aby NSS usnesení městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu
řízení, v němž by měl být Bc. H. ustanoven opatrovník.
III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[7] Stěžovatel napadl usnesení městského soudu kasační stížností z důvodů, které podřadil
pod §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.
[8] Kasační stížnost není důvodná.
[9] NSS předně podotýká, že po podání kasační stížnosti učinil městský soud na základě
pokynu NSS k osobě Bc. H., a to zejména s ohledem na její zdravotní stav, další šetření, které je
rozvedeno níže.
[10] Podáním ze dne 31. 10. 2019 sdělil stěžovatel městskému soudu, že současný pobyt
Bc. H. mu není znám. Její pobyt se nepodařilo zjistit ani dalším šetřením. Podáním doručeným
prostřednictvím datové schránky Bc. H. sdělila, že trvá na tom, že stěžovatel se podílel na
falzifikaci jejího podpisu na plné moci, k čemuž instruoval její matku. Žaloba podaná v roce 2015
byla podána proti její vůli a Bc. H. nebyla o řízení o ní informována stěžovatelem ani svým otcem
MUDr. H.. Z dokumentace opatřené městským soudem je zřejmé, že Bc. H. trpí závažnou
duševní poruchou, pro kterou byla opakovaně hospitalizována (posudek o invaliditě ze dne 17.
12. 2019). Z výsledků rozsáhlého šetření provedeného městským soudem však neplyne, že by
bylo soudem rozhodnuto o omezení svéprávnosti Bc. H. a byl jí ustanoven (hmotněprávní)
opatrovník.
[11] Za této situace nelze než ve shodě s městským soudem konstatovat, že Bc. H. neudělila
stěžovateli plnou moc ze dne 5. 1. 2015. Bc. H. opakovaně udělení plné moci popřela a stěžovatel
jiným způsobem existenci jejího zastoupení neprokázal (srov. rozsudek rozšířeného senátu ze dne
6. 2. 2019, čj. 6 As 405/2017-33, č. 3860/2019 Sb. NSS).
[12] Důvodná v této souvislosti není ani námitka stěžovatele, že městský soud neustanovil
Bc. H. tzv. procesního opatrovníka, a to z důvodu jejího zdravotního stavu a neznámého pobytu.
Za situace, v níž byla žaloba podána za Bc. H., aniž jmenovaná k tomu stěžovatele alespoň
dodatečně zmocnila, nelze než žalobu podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítnout jako podanou
neoprávněnou osobou (viz opět rozsudek rozšířeného senátu ze dne 6. 2. 2019, čj. 6 As
405/2017-33). Bc. H. tak přísně vzato ani účastnicí (žalobkyní) tohoto řízení není. Její označení
jako žalobkyně v záhlaví rozhodnutí městského i zdejšího soudu pouze odráží skutečnost, že
údajně v jejím zastoupení byla žaloba podána.
[13] V této souvislosti NSS podotýká, že sice z lidského hlediska chápe snahu příbuzných
Bc. H. chránit její zájmy, ale nutno říci, že způsob, který zvolili, k tomuto cíli v této věci nemůže
vést.
IV. Závěr a náklady řízení
[14] Ze všech uvedených důvodů dospěl NSS k závěru, že kasační stížnost stěžovatele není
důvodná, a proto ji v souladu s §110 odst. 1 s. ř. s. in fine zamítl.
[15] Stěžovatel neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti (§60 odst. 1 ve spojení s §120 s. ř. s.); žalované nevznikly v tomto řízení náklady
nad rámec její běžné činnosti a Bc. H. v souvislosti s tímto řízením podle obsahu spisu žádné
náklady nevynaložila.
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. června 2020
Ondřej Mrákota
předseda senátu