Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 23.04.2020, sp. zn. 10 Azs 112/2020 - 30 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2020:10.AZS.112.2020:30

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2020:10.AZS.112.2020:30
sp. zn. 10 Azs 112/2020 - 30 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce Zdeňka Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: D. H. T., zast. Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti rozhodnutí žalované ze dne 2. 7. 2018, čj. MV-53545-5/SO-2018, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 2. 2020, čj. 30 A 179/2018-47, takto: I. Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek. II. Žalobci se uk l á dá zaplatit České republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od doručení tohoto usnesení. Odůvodnění: [1] Rozhodnutím Ministerstva vnitra bylo žalobci podle §77 odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, zrušeno povolení k trvalému pobytu. Odvolání proti tomuto rozhodnutí žalovaná rozhodnutím ze dne 2. 7. 2018 zamítla. Proti rozhodnutí žalované podal žalobce ke krajskému soudu žalobu, který ji v záhlaví označeným rozsudkem zamítl. [2] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost, s níž spojil i návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Stěžovatel se domnívá, že v jeho případě jsou splněny podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Rozhodnutí o zrušení trvalého pobytu je svou intenzitou závažnější z hlediska dopadů do životní situace cizince než např. rozhodnutí o zamítnutí žádosti o trvalý pobyt. Stěžovatel má k ČR vztah již od roku 2006. Má zde svou rodinu, přátele a celkové zázemí. Je bezúhonný; věnuje se podnikání. Ve Vietnamu nemá zajištěno ubytování ani zdroj příjmů. Případné vycestování do země původu by pravděpodobně v případě kladného skončení řízení znamenalo s ohledem na nynější situaci (zavřené hranice) nemožnost navrácení se do ČR. Pobyt ve Vietnamu by mohl ohrozit i jeho zdraví s ohledem na to, že tam nemá žádné zázemí. Stěžovatel rovněž poukázal na usnesení NSS ze dne 18. 8. 2011, čj. 5 As 73/2011-100, a právo na spravedlivý proces spočívající v právu účastníka vystupovat v řízení osobně a být v kontaktu se svým zástupcem. [3] Podle žalované nejsou splněny podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti stěžovatele. Nepřiznáním odkladného účinku by stěžovateli v tomto řízení nevznikla nepoměrně větší újma. Ta by mu mohla vzniknout až v souvislosti s řízením o správním vyhoštění; v případě tohoto řízení by mohlo být rozhodnuto o odkladném účinku. [4] Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjišťuje současné splnění zákonných předpokladů (§73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výrazného nepoměru újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a 2) chybějícího rozporu s důležitým veřejným zájmem. Je-li odkladný účinek přiznán, pozastavují se ty účinky napadeného správního rozhodnutí, které z povahy věci pozastavit lze. [5] NSS dospěl k závěru, že v nyní projednávané věci jsou zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti splněny. Přihlédl přitom zejména k hledisku soukromého a rodinného života stěžovatele. V ČR podniká, má zde rodinu, o kterou se musí starat, a má zde vytvořeno společenské zázemí. Přesun rodiny nebo případné odloučení stěžovatele od rodiny do místa, kde nemá vytvořeno společenské a rodinné zázemí, považuje NSS za závažnou újmu, která by stěžovateli mohla vzniknout. Současně NSS přihlédl k tomu, že krajský soud usnesením ze dne 22. 8. 2018 přiznal odkladný účinek stěžovatelově žalobě, v němž přihlédl zejména k ústavnímu právu na spravedlivý proces s odkazem na usnesení NSS ze dne 18. 8. 2011, čj. 5 As 73/2011-100. Stěžovateli tak vzniklo určité očekávání, že před NSS budou na jeho návrh na přiznání odkladného účinku kladeny srovnatelné nároky, jaké na jeho návrh kladl krajský soud. Nebylo by tedy spravedlivé, pokud by NSS nepřiznal odkladný účinek také stěžovatelově kasační stížnosti, ačkoli tvrzení stěžovatele v návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti v určitých ohledech (stejně jako v návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě) nejsou dostatečně konkrétní a bylo by vhodné, aby je stěžovatel více rozvedl. NSS zdůrazňuje, že se judikatura v cizinecké agendě již nějakou dobu vyvíjí k přísnějšímu pojetí a zdůrazňuje mimořádnost okolností na straně cizince, jež mohou odůvodnit přiznání odkladného účinku jeho žalobě či kasační stížnosti (viz usnesení NSS ze dne 6. 1. 2016, čj. 2 Azs 271/2015-32, či ze dne 5. 10. 2017, čj. 2 Azs 273/2017-19). Cizinec proto musí tvrdit konkrétní újmu, která mu může nepřiznáním odkladného účinku vzniknout a tu také doložit. Nepostačí proto pouze povšechná tvrzení o zásahu do rodinného a soukromého života, práva na spravedlivý proces atd. Cizinec by měl přesně popsat, v čem pro jeho rodinu spočívá závažná újma, kdyby se měl přesunout do země původu nebo žít odděleně. V případě práva na spravedlivý proces je cizinec povinen vylíčit, proč např. v jeho konkrétním případě nestačí, aby jeho práva hájil advokát atd. [6] NSS nezjistil, že by přiznáním odkladného účinku hrozila jakákoli újma jiným osobám, a současně neshledal žádné konkrétní okolnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by samotné přiznání odkladného účinku kasační stížnosti mohlo být v rozporu s důležitým veřejným zájmem. [7] Z těchto důvodů NSS stěžovateli vyhověl a jeho kasační stížnosti přiznal odkladný účinek. Současně NSS upozorňuje, že přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti nijak nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé. [8] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Podle §7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Poplatková povinnost v daném případě vzniká dnem právní moci tohoto usnesení [§4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu usnesení ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32]. NSS proto výrokem II. vyzval stěžovatele ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 23. dubna 2020 Ondřej Mrákota předseda senátu Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek. ke sp. zn.: 10 Azs 112/2020 podpis ................................................. Místo pro nalepení kolkových známek:

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:23.04.2020
Číslo jednací:10 Azs 112/2020 - 30
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
přiznání odkl. účinku
Účastníci řízení:Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2020:10.AZS.112.2020:30
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024