ECLI:CZ:NSS:2020:10.AZS.124.2020:35
sp. zn. 10 Azs 124/2020 - 35
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudce
Ondřeje Mrákoty a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: K. L. X.,
zast. Mgr. Ladislavem Bártou, advokátem se sídlem Purkyňova 787/6, Ostrava,
proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 17. 10. 2019, čj. OAM-380/LE-VL17-HA13-2019, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 2. 2020, čj. 63 Az 48/2019-40,
takto:
I. Kasační stížnost se o dmít á pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Ladislavu Bártovi, advokátu, se p ři zn áv á
odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 3 400 Kč, která mu bude proplacena z účtu
Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
[1] Žalobce je státním příslušníkem Vietnamu. Dne 23. 7. 2019 žalobce při pobytové
kontrole předložil průkaz o povolení k trvalému pobytu a řidičský průkaz, které byly vydány
na jméno jiné osoby. Současně Policie ČR zjistila, že žalobce je zařazen v evidenci nežádoucích
osob, jelikož jej Okresní soud v Teplicích uznal vinným ze spáchání zvlášť závažného trestného
činu – nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy
(rozsudek ze dne 18. 12. 2015). Žalobce byl odsouzen k trestu odnětí svobody na 3 roky
nepodmíněně. Dne 8. 4. 2018 byl propuštěn na svobodu. Okresní soud mu za účelem výkonu
trestu vyhoštění v délce 3 let stanovil lhůtu k vycestování z území ČR do 11. 4. 2018.
[2] Dne 26. 7. 2019 žalobce požádal o mezinárodní ochranu. Mj. uvedl, že do ČR poprvé
přicestoval 17. 9. 2007. Nikdy nebyl politicky aktivní. Ve Vietnamu mu vyhrožovala státní
organizace, která škodí lidem. Chtěli, aby do této organizace vstoupil. Přes poučení o potřebě
uvádět úplné informace žalobce odmítl k tomuto incidentu, resp. k této organizaci říct více,
protože by tím prý ohrožoval vlastní rodinu. Dále uvedl, že nikdy neměl problém s vycestováním
z Vietnamu ani s vyřizováním cestovního dokladu. V ČR pobýval na povolení k pobytu
za účelem podnikání, ale doklady mu prý zrušili v souvislosti s vězením, proto „požádal o azyl kvůli
legalizaci pobytu“. Má špatnou paměť a od roku 2015 trpí bolestmi hlavy, pokud se mění počasí.
U lékaře s tím nebyl. V ČR žije jeho manželka a dvě zletilé děti.
[3] Rozhodnutím vydaným dne 17. 10. 2019 žalovaný neudělil žalobci mezinárodní ochranu
podle §12 až §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí
žalobu, kterou krajský soud zamítl rozsudkem ze dne 25. 2. 2020.
[4] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost z důvodů
uvedených v §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Krajský soud údajně neadekvátně vyhodnotil
stěžovatelovy potíže s pamětí, v jejichž důsledku stěžovatel nebyl schopen dostatečně podrobně
popsat důvody žádosti.
[5] Ve věcech mezinárodní ochrany se NSS po posouzení přípustnosti kasační stížnosti
zabývá otázkou, zda podaná kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy
stěžovatele (§104a s. ř. s.). Není-li tomu tak, soud kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou
(blíže viz usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39, č. 933/2006 Sb. NSS).
[6] Kasační stížnost je nepřijatelná.
[7] Žadatel je primárním zdrojem informací podstatných pro řízení o udělení mezinárodní
ochrany. Je to tedy žadatel, kterého stíhá břemeno tvrzení (srov. již rozsudek ze dne 21. 12. 2005,
čj. 6 Azs 235/2004-57). Otázka věrohodnosti a zejména úplnosti stěžovatelova tvrzení je svým
způsobem neuralgickým bodem celého procesu rozhodování o udělení mezinárodní ochrany.
Zásadním způsobem ovlivňuje další postup ve věci, jakož i její konečný výsledek (např. rozsudek
ze dne 30. 6. 2010, čj. 9 Azs 17/2010-182). Stěžovatel nebyl ochoten žalovanému poskytnout
stěžejní detaily k vlastnímu tvrzení o „státní organizaci“, a to navzdory poučení dle §25 písm. d)
zákona o azylu. Proto nemohla být úspěšná ani jeho žádost o mezinárodní ochranu.
[8] S tím nijak nesouvisí potíže s pamětí, kterými stěžovatel argumentuje v žalobě či v kasační
stížnosti. V protokolu k žádosti ze dne 13. 8. 2019 stěžovatel opakovaně uvedl, že k tvrzení
o státní organizaci „nemůže říci více“. Tím jasně vyjádřil, že nechce odpovědět na konkrétní dotazy
žalovaného. Neřekl, že v této souvislosti si žádné další detaily nepamatuje. A právě kolem toho se
točí celá kasační argumentace, která je již jen proto nepřijatelná.
[9] Institut azylu neslouží k legalizaci pobytu cizince na území ČR. Celý kontext
tohoto příběhu – navíc umocněný o vlastní sdělení stěžovatele (viz bod [2] shora) – svědčí
o účelovosti sporné žádosti o mezinárodní ochranu.
[10] Kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele.
NSS ji proto odmítl podle §104a s. ř. s. Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 3 větu
první ve spojení s §120 s. ř. s.
[11] Podle §35 odst. 10 ve spojení s §120 s. ř. s. zástupci, kterého stěžovateli ustanovil krajský
soud, hradí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát. Ustanovený zástupce provedl ve věci
jeden úkon právní služby, kterým je sepsání kasační stížnosti, tj. písemné podání soudu ve věci
samé [§11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách
advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)]. Za úkon právní služby zástupci náleží
mimosmluvní odměna ve výši 3 100 Kč [§9 odst. 4 písm. d) ve spojení s §7 bodem 5
advokátního tarifu], která se zvyšuje o paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč
[§13 odst. 4 advokátního tarifu]. Částka 3 400 Kč bude Mgr. Bártovi vyplacena z účtu NSS
do 30 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. srpna 2020
Zdeněk Kühn
předseda senátu