ECLI:CZ:NSS:2020:10.AZS.226.2020:38
sp. zn. 10 Azs 226/2020 - 38
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty a soudkyň
Michaely Bejčkové a Zuzany Břízové v právní věci žalobce: V. S., zast. Mgr. et Mgr. Markem
Čechovským, advokátem se sídlem Opletalova 1417/25, Praha 1, proti žalované: Komise pro
rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti
rozhodnutí žalované ze dne 30. 8. 2017, čj. MV-86050-4/SO-2017, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2020, čj. 5 A 178/2017-100,
o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
takto:
I. Kasační stížnosti se odkladný účinek ne p ři zn áv á .
II. Žalobci se u k l ád á zaplatit České republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní
poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od doručení tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím Ministerstva vnitra bylo žalobci podle §46 odst. 1 a 7 ve spojení
s §56 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky,
zamítnuta žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání. Odvolání
proti tomuto rozhodnutí žalovaná rozhodnutím ze dne 30. 8. 2017 zamítla. Proti rozhodnutí
žalované se žalobce bránil žalobou, kterou městský soud v záhlaví označeným rozsudkem zamítl.
[2] Proti rozsudku městského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost, s níž spojil
i návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Stěžovatel uvedl, že nepřiznáním
odkladného účinku by mu bylo znemožněno legálně pobývat na území ČR a zároveň by byla
narušena jeho procesní práva; přitom odkázal na usnesení NSS ze dne 18. 8. 2011,
čj. 5 As 73/2011-100. Stěžovatel v ČR žije od roku 2013. Vytvořil si zde silné společenské
i ekonomické pouto. Městský soud jeho žádosti o odkladný účinek žaloby nevyhověl,
a tak s ním bylo zahájeno řízení o správním vyhoštění; stěžovatelovy zakázky z podnikatelské
činnosti proto musel dočasně převzít jeho známý, který na to však nemá kapacitu, a hrozí,
že provoz autodílny zanikne. V takovém případě by stěžovatel nebyl schopen finančně zajistit
partnerku a jejich nezletilou dceru.
[3] Podle žalované nejsou splněny podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti. Žalovaná sdělila, že platnost posledního pobytového oprávnění skončila plynutím času,
nikoli v důsledku jejího rozhodnutí. Nepřiznáním odkladného účinku by stěžovateli
v tomto řízení nevznikla nepoměrně větší újma. Ta by mu mohla vzniknout až v souvislosti
s řízením o správním vyhoštění; v případě tohoto řízení by mohlo být rozhodnuto o odkladném
účinku. Dále žalovaná podotkla, že stěžovatel již třetím rokem nedisponuje oprávněním k pobytu
v ČR, lze tedy předpokládat, že se vrátil do země původu. Stejně tak jeho partnerka a nezletilé
dítě, obě státní příslušnost Ruská federace, nemají v ČR pobytové oprávnění, a pravděpodobně
i ony pobývají v zemi původu. Žalovaná dodala, že z živnostenského rejstříku vyplývá,
že stěžovatel ukončil podnikatelskou činnost ke dni 27. 1. 2018.
[4] Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. NSS jej však může na návrh
stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje
současné splnění zákonných předpokladů (§73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výrazného nepoměru
újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy,
ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly;
a 2) chybějícího rozporu s důležitým veřejným zájmem. Je-li odkladný účinek přiznán, pozastavují
se ty účinky napadeného správního rozhodnutí, které z povahy věci pozastavit lze.
[5] NSS konstatuje, že pouze obecná argumentace osobním setrváním v ČR až do skončení
řízení o kasační stížnosti za účelem využití práv účastníka řízení (tedy argumentace právem
na spravedlivý proces) pro přiznání odkladného účinku nepostačuje (srov. usnesení rozšířeného
senátu ze dne 16. 6. 2020, čj. 8 Azs 339/2019-38, bod 61). Pokud stěžovatel spojuje újmu,
jež mu hrozí, především s nemožností pokračovat v ČR v podnikatelské činnosti, je jeho tvrzení
přinejmenším nevěrohodné. Z veřejné části živnostenského rejstříku totiž plyne, že doba
platnosti jeho podnikatelského oprávnění skončila dne 27. 1. 2018 (tedy ještě před vyhlášením
rozsudku městského soudu). Ani obecné tvrzení o finanční výpomoci partnerce a jejich dceři
z důvodu posledně uvedeného zjevně nenaplňuje hrozbu konkrétní újmy. Žádné jiné důvody
stěžovatel v návrhu neuvedl.
[6] S ohledem na shora uvedené dospěl NSS k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného
účinku podle §107 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. nejsou splněny.
Tímto usnesením soud nepředjímá meritorní posouzení případu a rozhodnutí ve věci samé.
[7] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky 20 sazebníku
soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích,
soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Podle §7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek
splatný vznikem poplatkové povinnosti. Poplatková povinnost v daném případě vzniká dnem
právní moci tohoto usnesení [§4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam;
srov. k tomu usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32]. NSS proto výrokem II.
vyzval stěžovatele ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. srpna 2020
Ondřej Mrákota
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.
ke sp. zn.: 10 Azs 226/2020
podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek: