ECLI:CZ:NSS:2020:10.AZS.333.2019:37
sp. zn. 10 Azs 333/2019 - 37
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce Zdeňka
Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: A. E., zast. Mgr. Ladislavem Bártou,
advokátem se sídlem Purkyňova 787/6, Ostrava, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra,
se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 7. 2019, čj. OAM-
352/LE-BA02-VL11-PS-2019, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského
soudu v Plzni ze dne 29. 8. 2019, čj. 17 A 165/2019-27,
takto:
I. Kasační stížnost se zamít á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Ladislavu Bártovi, advokátu, se p ři zn áv á
odměna a náhrada hotových výdajů v celkové výši 6 800 Kč, která bude proplacena
z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Rozhodnutím žalovaného ze dne 8. 7. 2019 byl žalobce podle §46a odst. 1 písm. e)
zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“), zajištěn v zařízení pro zajištění cizinců
a doba zajištění byla stanovena podle §46a odst. 5 téhož zákona do 25. 10. 2019.
[2] Proti rozhodnutí žalovaného brojil žalobce žalobou, kterou krajský soud v záhlaví
označeným rozsudkem zamítl.
II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného
[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností. Namítl
nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku. Stěžovatel uvedl, že již v žalobě namítl, že žalovaný
nesprávně vyhodnotil přípustnost zajištění stěžovatele mj. s ohledem na to, že je stěžovatel starší
osobou a trpí zdravotními problémy (bolestmi zad). Ačkoli stěžovatel podřadil tuto problematiku
k otázce, zda měla být před zajištěním aplikována zvláštní opatření podle §47 zákona o azylu,
je nepochybné, že stěžovatel namítal nesprávnost rozhodnutí žalovaného mj. z důvodu
neposouzení svého zdravotního stavu. Touto argumentací se krajský soud vůbec nezabýval.
Stěžovatel připustil, že námitka nebyla vyjádřena zcela pregnantně. Judikatura NSS však
akceptovala nižší standard požadavků na přesnost vyjádření žalobního bodu v řízení o žalobě
ve věci mezinárodní ochrany (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 23. 2. 2010,
čj. 2 Azs 10/2009-61).
[4] Zákon o azylu chrání zranitelné osoby a v §46a odst. 3 téhož zákona jsou stanoveny
podmínky, na základě kterých lze zranitelnou osobu zajistit. Je povinnost žalovaného posoudit,
zda cizinec není zranitelnou osobou (srov. rozsudek NSS ze dne 20. 8. 2015,
čj. 1 Azs 123/2015-47). Stěžovatel uváděl, že trpí bolestmi zad, navíc je starší osobou. Bylo proto
povinností žalovaného vyhodnotit relevanci stěžovatelových tvrzení ve vztahu k posouzení
stěžovatele jako zranitelné osoby. Vzhledem k tomu, že stěžovatel tímto způsobem
nepostupoval, je jeho rozhodnutí rovněž nepřezkoumatelné.
[5] Stěžovatel navrhl, aby NSS napadený rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil
k dalšímu řízení.
[6] Žalovaný odkázal na spisový materiál, zejména na své rozhodnutí a vyjádření k žalobě.
Podle žalovaného je kasační stížnost stěžovatele nedůvodná. Stěžovatel podal žádost
o mezinárodní ochranu účelově s cílem vyhnout se správnímu vyhoštění, během svého pobytu
v ČR nerespektoval své povinnosti. Podle žalovaného odpovídá kvalifikace případu zjištěnému
skutkovému stavu. Ve svém rozhodnutí popsal, z jakých konkrétních skutečností a podkladů
vycházel, jakým způsobem je hodnotil a k jakému závěru ho vedly. Žalovaný navrhl, aby NSS
kasační stížnost zamítl.
III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[7] Kasační stížnost není důvodná.
[8] K námitce nepřezkoumatelnosti lze poukázat např. na rozsudky NSS ze dne 4. 12. 2003,
čj. 2 Ads 58/2003-75, č. 133/2004 Sb. NSS, ze dne 14. 7. 2005, čj. 2 Afs 24/2005-44,
č. 689/2005 Sb. NSS. NSS přitom rozsudek krajského soudu neshledal nepřezkoumatelným
pro nedostatek důvodů, nesrozumitelnost ani pro jinou vadu řízení. Krajský soud vypořádal
všechny žalobní námitky a učiněné závěry v dostatečném rozsahu odůvodnil.
[9] V žalobě stěžovatel namítal nesprávné a nedostatečné posouzení možnosti uložení
zvláštních opatření dle §47 zákona o azylu a délku doby zajištění. S těmito námitkami se krajský
soud náležitě vypořádal.
[10] Je pravda, že v žalobě stěžovatel konstatoval, že „je vyššího věku a má zdravotní
problémy - konkrétně si stěžuje na bolest zad“. Toto zcela obecné tvrzení stěžovatel uvedl zcela
izolovaně bez jakékoli konkretizace a právní argumentace. Zejména stěžovatel své zdravotní
problémy nijak nerozvedl, zejména neuvedl nic, z čeho by bylo možné dovodit, že bolest zad
je spojena s nějakým vážným onemocněním a mohla by být jakkoli relevantní pro rozhodnutí
v této věci. Jedná se pouze o konstataci věku stěžovatele a zcela běžné zdravotní potíže
přiměřené jeho věku. Stěžovatel ve svých žalobních tvrzeních ani ve spojení s tvrzenou zdravotní
obtíží nijak nepoukazoval na institut zranitelných osob a §46a odst. 3 zákona o azylu,
který se týká zajištění zranitelných osob, jež jsou žadateli o mezinárodní ochranu. Stěžovatel
proto v tomto ohledu řádně nevymezil žalobní bod a nebylo povinností krajského soudu,
aby se tímto obecným tvrzením stěžovatele, který z něj ani v žalobě žádné důsledky nevyvozoval,
blíže zabýval. Za žalobní bod je totiž považováno uvedení konkrétních skutkových tvrzení
a právní argumentace, přičemž výrazem „konkrétní“ je myšleno ve vztahu k žalobci
a k projednávané věci individualizované tvrzení (viz rozsudek rozšířeného senátu
ze dne 20. 12. 2005, čj. 2 Azs 92/2005 - 58, č. 835/2006 Sb. NSS). Shodné požadavky na žalobní
body jsou kladeny také ve věcech mezinárodní ochrany (srov. usnesení rozšířeného senátu
ze dne 20. 3. 2018, čj. 10 Azs 65/2017-72).
[11] Žalovaný se přitom v napadeném rozhodnutí otázkou případné zranitelnosti stěžovatele
ve smyslu §2 odst. 1 písm. i) zákona o azylu zabýval a dovodil, že stěžovatel v průběhu řízení,
která s ním byla vedena, neuvedl nic, z čeho by bylo možné usuzovat, že je zranitelnou osobou.
Žalovaný konstatoval, že stěžovatel je dospělým a zcela zdravým mužem. NSS podotýká,
že ani ze správního spisu, který měl k dispozici, či z jiných částí rozhodnutí žalovaného
nevyplývá, že by stěžovatel v průběhu správního řízení sdělil, že by trpěl zdravotními potížemi.
Žalovaný proto nebyl povinen se jeho zdravotním stavem podrobněji zabývat a posuzovat,
zda stěžovatel není zranitelnou osobou (srov. rozsudek NSS ze dne 20. 8. 2015,
čj. 1 Azs 123/2015-47). Ani sám stěžovatel ostatně v žalobě nevytýkal žalovanému, že by se touto
otázkou dostatečně nezabýval, jeho žalobní námitky směřovaly zcela jiným směrem.
Jen pro úplnost pak NSS podotýká, že „prostou“ bolest zad by ostatně v obecné rovině
ani nebylo možné bez dalšího považovat za vážné onemocnění ve smyslu §2 odst. 1 písm. i)
zákona o azylu.
IV. Závěr a náklady řízení
[12] Ze všech uvedených důvodů dospěl NSS k závěru, že kasační stížnost stěžovatele není
důvodná, a proto ji v souladu s §110 odst. 1 s. ř. s. in fine zamítl.
[13] Stěžovatel neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti (§60 odst. 1 ve spojení s §120 s. ř. s.); žalovanému nevznikly v tomto řízení náklady
nad rámec jeho běžné činnosti.
[14] Podle §35 odst. 10 ve spojení s §120 s. ř. s. advokátovi, který byl stěžovateli ustanoven
usnesením NSS ze dne 17. 10. 2019, hradí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát. Advokát
provedl ve věci dva úkony právní služby, kterými jsou převzetí a příprava zastoupení [§11 odst. 1
písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování
právních služeb (advokátní tarif)] a sepsání kasační stížnosti, tj. písemné podání soudu ve věci
samé [§11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu]. Za provedené úkony právní služby advokátovi
náleží mimosmluvní odměna ve výši 6 200 Kč [§9 odst. 4 písm. d) ve spojení s §7 bodem
5 advokátního tarifu], která se zvyšuje o paušální náhradu hotových výdajů ve výši 600 Kč
(§13 odst. 4 advokátního tarifu). Za úkony právní služby tedy advokátovi náleží 6 800 Kč. Tuto
částku NSS vyplatí do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne n í opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. ledna 2020
Ondřej Mrákota
předseda senátu