ECLI:CZ:NSS:2020:10.AZS.410.2019:40
sp. zn. 10 Azs 410/2019 - 40
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudce
Ondřeje Mrákoty a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: A. U., proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne
10. 6. 2019, čj. OAM-1039/ZA-ZA11-P17-2018, v řízení o kasační stížnosti žalobce
proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 10. 2019, čj. 63 Az 35/2019-35, o návrhu
žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení
před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne
10. 6. 2019, čj. OAM-1039/ZA-ZA11-P17-2018.
Odůvodnění:
[1] Žalobce podal dne 5. 12. 2018 opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany.
Žalovaný v rozhodnutí ze dne 10. 6. 2019 uzavřel, že žádost o udělení mezinárodní ochrany
je nepřípustná podle §10a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, a řízení podle §25
písm. i) téhož zákona zastavil. Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce žalobou, kterou krajský
soud zamítl jako nedůvodnou.
[2] Rozsudek krajského soudu napadl žalobce (stěžovatel) kasační stížností, ke které rovněž
připojil návrh na přiznání odkladného účinku. V návrhu mj. uvedl, že mu v zemi původu hrozí
mučení a nelidské či ponižující zacházení. Důvodem podání opakované žádosti o mezinárodní
ochranu byla obava stěžovatele z uvěznění, neboť je v Uzbekistánu hledanou osobou.
Tyto důvody sice v porovnání s předchozí žádostí o mezinárodní ochranu zůstaly neměnné,
v Uzbekistánu se však v mezidobí změnila bezpečnostní situace. Žalovaný se v době rozhodování
o druhé stěžovatelově žádosti bezpečnostní situací v Uzbekistánu vůbec nezabýval a nevypořádal
se s aktuálními zprávami o zemi původu, které potvrzují, že ve vězeňských zařízeních dochází
k mučení.
[3] Žalovaný s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti nesouhlasí. Z předložených
zpráv o zemi původu neplyne, že by po vydání rozhodnutí o první žádosti nastaly takové změny,
které by odůvodňovaly věcné projednání opakované žádosti.
[4] NSS dospěl k závěru, že stěžovatel uvedl přesvědčivé důvody pro přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti podle §73 odst. 2 ve spojení s §107 s. ř. s. Návrat stěžovatele do země
původu by (přinejmenším dle jeho tvrzení) mohl znamenat nenahraditelnou újmu spočívající
v mučení a nelidském zacházení. Jakkoliv se jedná o opakovanou žádost o mezinárodní ochranu,
NSS se dosud k důvodům stěžovatele pro udělení mezinárodní ochrany nevyjádřil (jde o první
stěžovatelovu kasační stížnost). NSS proto považuje za důvodné pozastavit účinky rozhodnutí
žalovaného do doby, než věc meritorně přezkoumá. NSS dále zohlednil také skutečnost,
že současně s tímto rozhodnutím vydal usnesení, ve kterém nevyhověl stěžovatelově žádosti
o ustanovení zástupce a vyzval ho k předložení plné moci advokáta. Nepřiznání odkladného
účinku by stěžovateli fakticky znemožnilo zajistit si vhodného advokáta, jelikož by byl nucen
území ČR opustit. NSS současně neshledal žádné konkrétní okolnosti, které by nasvědčovaly
tomu, že by samotné přiznání odkladného účinku kasační stížnosti mohlo být v rozporu
s důležitým veřejným zájmem. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti se účinky
napadeného rozhodnutí pouze odkládají. NSS proto stěžovateli vyhověl a kasační stížnosti
přiznal odkladný účinek.
[5] Do rozhodnutí o kasační stížnosti se tak pozastavují účinky rozhodnutí žalovaného
ze dne 10. 6. 2019, čj. OAM-1039/ZA-ZA11-P17-2018. Současně NSS upozorňuje, že přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti je svou povahou rozhodnutím předběžné povahy a nelze
z něj předjímat rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. ledna 2020
Zdeněk Kühn
předseda senátu