ECLI:CZ:NSS:2020:10.AZS.76.2019:39
sp. zn. 10 Azs 76/2019 - 39
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Michaely
Bejčkové a soudce Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobkyně: B. T. A., zastoupené Mgr. Petrem
Václavkem, advokátem se sídlem Opletalova 1417/25, Praha 1, proti žalované: Komise
pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4,
proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 1. 2018, čj. MV-144077-4/SO-2017, v řízení
o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 2. 2019,
čj. 57 A 22/2018-41,
takto:
I. Kasační stížnost se zamít á .
II. Žalovaná je povinn a zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 114 Kč,
a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce Mgr. Petra
Václavka, advokáta.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci a kasační řízení
[1] Žalobkyně podala dne 21. 6. 2017 k Ministerstvu vnitra žádost o vydání povolení
k trvalému pobytu podle §68 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České
republiky, po pěti letech nepřetržitého pobytu na území ČR. Ministerstvo dne 4. 10. 2017 žádost
zamítlo, neboť dospělo k závěru, že žalobkyně závažným způsobem narušila veřejný pořádek
[§75 odst. 2 písm. g) zákona o pobytu cizinců ve znění účinném do 14. 8. 2017]. Závažné
narušení veřejného pořádku shledalo ministerstvo v tom, že žalobkyně po dobu tří let neplnila
účel dlouhodobého pobytu za účelem podnikání (OSVČ), k němuž měla povolení, a nelegálně
vykonávala činnost (montáž elektroniky) naplňující znaky závislé práce pro společnost
Gemtek.CZ prostřednictvím společnosti Bontu. Žalovaná byla téhož názoru a odvolání
žalobkyně zamítla.
[2] Žalobkyně však uspěla u Krajského soudu v Plzni, k němuž podala žalobu proti
rozhodnutí žalované. Krajský soud se přidržel závěrů vyplývajících z judikatury Nejvyššího
správního soudu (rozsudku NSS ze dne 21. 4. 2018, čj. 6 Azs 345/2017-37) a rozhodl,
že k narušení veřejného pořádku závažným způsobem nepostačuje, neplnila-li žalobkyně po dobu
tří let účel pobytu. Aby byl obsah neurčitého pojmu naplněn, musely by k tomu přistoupit další
individuální okolnosti. Kromě toho krajský soud ve shodě s rozsudkem NSS konstatoval,
že ministerstvo a žalovaná nejsou orgány příslušnými k postihu nelegální práce, jejich závěry
v této otázce tedy nemohou mít na stěžovatelku nepříznivý dopad.
[3] Proti rozsudku krajského soudu podala žalovaná (stěžovatelka) kasační stížnost
pro nesprávné právní posouzení a nepřezkoumatelnost. Nepřezkoumatelnost rozsudku spatřuje
stěžovatelka v tom, že krajský soud nehodnotil individuální skutkové okolnosti případu a pouze
převzal závěry NSS ve skutkově jiné věci. Stěžovatelka naopak upozornila na rozsudek krajského
soudu ze dne 16. 1. 2019, čj. 30 A 49/2018-46, v němž Krajský soud v Plzni za téměř totožných
okolností rozhodl naopak.
[4] Krajský soud podle stěžovatelky nesprávně posoudil závažné narušení veřejného pořádku.
Stěžovatelka spatřuje závažné porušení veřejného pořádku nejen ve skutečnosti, že žalobkyně
po dobu tří let neplnila účel dlouhodobého pobytu, ale též v opakování tohoto protiprávního
stavu. Žalobkyně již v době, kdy žádala o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému
pobytu za účelem „podnikání – OSVČ“, věděla, že nebude plnit účel dlouhodobého pobytu.
Rozhodnutí žalovaného není v rozporu s rozsudkem 6 Azs 345/2017.
[5] Žalobkyně ve svém vyjádření podpořila závěry krajského soudu a navrhla zamítnutí
kasační stížnosti. Tvrzení, že žalobkyně vědomě podala žádost o prodloužení platnosti povolení
k dlouhodobému pobytu za účelem, který nehodlala plnit, se zakládá pouze na stěžovatelčině
domněnce.
II. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[6] Kasační stížnost není důvodná.
[7] Ve věci jde o výklad pojmu „narušení veřejného pořádku závažným způsobem“
podle §75 odst. 2 písm. g) zákona o pobytu cizinců (ve znění do 14. 8. 2017):
Ministerstvo žádost o vydání povolení k trvalému pobytu zamítne, jestliže cizinec závažným
způsobem narušil veřejný pořádek nebo ohrozil bezpečnost jiného členského státu Evropské
unie, za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého
nebo rodinného života cizince.
[8] NSS se nejprve zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti rozsudku krajského soudu
a dospěl k závěru, že rozsudek není nepřezkoumatelný. Krajský soud se dostatečně zabýval
skutkovými okolnostmi případu v rozsahu, v jakém je zjistila a právně vyhodnotila stěžovatelka
v napadeném rozhodnutí. Z rozsudku je zřejmé, jakými úvahami byl krajský soud při hodnocení
skutkových zjištění veden a k jakým závěrům dospěl. Není pochybením, že vlastní právní
argumentace krajského soudu vychází výlučně ze závěrů rozsudků NSS. Přestože stěžovatelka
namítá nepřezkoumatelnost, obsahově spíše vyjadřuje nesouhlas s právním posouzením věci.
[9] NSS nepřisvědčil ani ostatním stěžovatelčiným námitkám. Krajský soud věc posoudil
správně v souladu s judikaturou NSS, zejména s rozsudkem 6 Azs 345/2017. NSS vydal tento
rozsudek sice až poté, co ministerstvo i stěžovatelka rozhodly o žádosti žalobkyně o trvalý pobyt,
na použitelnost právních závěrů rozsudku to však nemá vliv. NSS ani krajský soud naopak nejsou
vázány judikaturou krajských soudů, tedy ani rozsudkem Krajského soudu v Plzni,
čj. 30 A 49/2018-46, jehož závěry NSS nepřesvědčily.
[10] Šestý senát ve zmiňovaném rozsudku vysvětlil, že neplnění účelu předchozího
dlouhodobého pobytu „samo o sobě“ nedosahuje intenzity narušení veřejného pořádku závažným
způsobem ve smyslu §75 odst. 2 písm. g) zákona o pobytu: „Uplatnit toto ustanovení by bylo možné
jen v případě, že by k onomu (prostému) narušení veřejného pořádku z důvodu neplnění účelu předchozího
dlouhodobého pobytu přistoupily další individuální okolnosti, jež by umožnily kvalifikovaně hodnotit tento způsob
narušení veřejného pořádku jako závažný, například skutečnost, že již v době podání poslední žádosti o povolení
dlouhodobého pobytu žadatel věděl, že účel nebude nebo nehodlá plnit“ (srov. bod 21 rozsudku
a pro podrobnější vysvětlení rovněž body 18-20 rozsudku). NSS tento závěr potvrdil
též v rozsudcích ze dne 24. 7. 2018, čj. 5 Azs 188/2017-46; ze dne 8. 11. 2018,
čj. 9 Azs 344/2018-37; ze dne 6. 12. 2018, čj. 5 Azs 245/2017-51; či ze dne 19. 8. 2020,
čj. 4 Azs 139/2018-29.
[11] Žalovaná dovodila narušení veřejného pořádku závažným způsobem ze skutečnosti,
že žalobkyně po dobu tří let neplnila účel dlouhodobého pobytu za účelem podnikání (OSVČ)
a že nelegálně vykonávala činnost naplňující znaky závislé práce. K otázce výkonu nelegální práce
se vyjádřil již krajský soud, a to tak, že tato okolnost nemá na věc vliv. Stěžovatelka závěry
krajského soudu v tomto bodě nezpochybňuje, NSS se k nim tedy nebude dále vyjadřovat.
Spornou otázkou zůstává, zda stěžovatelčin závěr o narušení veřejného pořádku závažným
způsobem stojí pouze na důvodu, že žalobkyně neplnila účel předchozího pobytu,
nebo zda k němu přistupují další podstatné okolnosti ve smyslu rozsudku šestého senátu.
[12] Stěžovatelka uvádí, že závažné narušení veřejného pořádku nespatřuje pouze
ve skutečnosti, že žalovaná neplnila účel dlouhodobého pobytu po dobu tří let,
ale též v „opakování tohoto protiprávního stavu“. Soudu není jasné, v čem má opakování spočívat;
nevyplývá to ze správního spisu, z napadeného rozhodnutí a ani stěžovatelka to v kasační
stížnosti nijak blíže nerozvádí a nevysvětluje. Je-li opakováním myšleno dlouhodobé neplnění
účelu pobytu, pak je to totéž, co neplnění účelu po určitou dobu, a rozhodně to v tomto případě
není žádná dodatečná okolnost zvyšující závažnost jednání žalobkyně dostatečnou měrou.
Pro úplnost NSS upozorňuje, že i ve věci 6 Azs 345/2017 vycházel soud ze zjištění, že stěžovatel
po dobu tří let z posledních pěti let svého pobytu neplnil jeho účel.
[13] Stěžovatelka dále tvrdí, že žalobkyně již dne 4. 4. 2016, když žádala o prodloužení
platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání, věděla, že nebude plnit účel
pobytu. Žádala totiž o prodloužení za účelem pokračování v činnosti, kterou dle svých slov
vykonávala již minimálně od srpna 2014 a ve které pokračovala minimálně do 23. 8. 2017
(toho dne ministerstvo žalobkyni vyslechlo).
[14] NSS předně uvádí, že zákonnost napadeného správního rozhodnutí se posuzuje podle
skutkového a právního stavu v době jeho vydání. Ministerstvo ani stěžovatelka ve svých
rozhodnutích neargumentovaly úmyslem žalobkyně neplnit účel dlouhodobého pobytu
při podání žádosti o jeho prodloužení. Není možné, aby stěžovatelka v řízení o kasační stížnosti
vznášela nové důvody, které podle ní svědčí o narušení veřejného pořádku závažným způsobem
a na kterých napadené rozhodnutí původně vůbec nepostavila.
[15] Zejména však toto tvrzení nemá oporu ve skutkových zjištěních. Žalobkyně
při zmíněném výslechu dne 23. 8. 2017 popisovala činnost, kterou vykonávala pro společnost
Gemtech, a její organizaci. Z její výpovědi (ani ze zbylého obsahu správního spisu) nelze
usuzovat, že žalobkyně při podání žádosti o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu
za účelem podnikání (OSVČ) věděla, že tento účel pobytu nebude plnit; ostatně není ani zřejmé,
zda si vůbec byla vědoma toho, že účel pobytu kdykoli neplnila a neplní. Žalobkyně nebyla
dotazována na okolnosti, za nichž jí bylo uděleno (či prodlužováno) povolení k dlouhodobému
pobytu za uvedeným účelem.
III. Závěr a náklady řízení
[16] Stěžovatelčiny námitky nebyly důvodné, NSS proto kasační stížnost zamítl
(§110 odst. 1 s. ř. s.).
[17] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle §60 odst. 1 ve spojení s §120 s. ř. s.
Stěžovatelka neměla ve věci úspěch, a proto je povinna nahradit úspěšné žalobkyni náklady
zastoupení ve výši 3 100 Kč za jeden úkon právní služby, tj. vyjádření ke kasační stížnosti
[§7, §9 odst. 4 písm. d) a §11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu], spolu s paušální náhradou
hotových výdajů ve výši 300 Kč (§13 odst. 4 advokátního tarifu). Advokát Mgr. Petr Václavek
je plátcem daně z přidané hodnoty, a odměna za zastupování se tak zvyšuje o tuto daň
ve výši 21 %; výsledná částka činí 4 114 Kč.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. října 2020
Zdeněk Kühn
předseda senátu