ECLI:CZ:NSS:2020:16.KSS.4.2020:55
sp. zn. 16 Kss 4/2020 - 55
ROZHODNUTÍ
Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy
JUDr. Karla Šimky a členů JUDr. Pavla Příhody, Mgr. Martina Šalamouna,
JUDr. Petra Vlacha, JUDr. Michala Žižlavského a prof. JUDr. Marie Karfíkové, CSc.
v právní věci kárného navrhovatele: předsedy Městského sodu v Praze, se sídlem Spálená 6/2,
Praha 2, proti kárně obviněnému: JUDr. Petru Kacafírkovi, předsedovi senátu Obvodního
soudu pro Prahu 10, se sídlem 28. pluku 1533, Praha 10, o návrhu na zahájení kárného řízení
o kárné odpovědnosti soudce ze dne 6. 8. 2020,
takto:
Podle §314r odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů, přiměřeně
aplikovaného v kárném řízení dle §25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních
zástupců a soudních exekutorů, na návrh kárného navrhovatele
s e s ch v al u je d o h o d a o v i n ě a k árn ém o p at ř en í ,
která byla uzavřena v Praze dne 9. 9. 2020 mezi kárným navrhovatelem, tehdejším předsedou
Městského soudu v Praze JUDr. Liborem Vávrou, a kárně obviněným, předsedou Obvodního
soudu pro Prahu 10 JUDr. Petrem Kacafírkem,
a
JUDr. Petr Kacafírek
nar. X,
předseda senátu Obvodního soudu pro Prahu 10,
s e uz ná v á v i nn ým
podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních
exekutorů, ve znění pozdějších předpisů,
že
ve věci vedené před Obvodním soudem pro Prahu 10 sp. zn. 51 T 50/2020 v hlavním líčení
konaném dne 16. 6. 2020 vyhlásil rozsudek, kterým obžalovaného F. K., nar. X, zprostil v plném
rozsahu obžaloby a zároveň vydal usnesení, jímž jej podle §72 odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb.,
trestní řád, ve znění pozdějších předpisů, propustil z vazby, avšak nevydal příkaz k propuštění
z vazby, a obžalovaný K. tak byl neoprávněně ve vazbě až do 22. 7. 2020, když byl příkaz k
propuštění vydán předsedou senátu stížnostního soudu
t e dy
zaviněně porušil povinnost soudce rozhodovat na základě skutečností zjištěných v souladu
se zákonem vyplývající z §79 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících
a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, čímž
ohrozil důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů,
t í m s p ách al
kárné provinění podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní
správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
a za t o se mu u kl á dá
podle §88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě
soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
k árn é o p at řen í
snížení platu o 15 % na dobu 6 měsíců.
Odůvodnění:
I. Průběh kárného řízení
[1] Nejvyššímu správnímu soudu jako soudu kárnému byl doručen návrh kárného
navrhovatele na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti předsedy senátu Obvodního
soudu pro Prahu 10, JUDr. Petra Kacafírka, ze dne 6. 8. 2020. Kárnému senátu byl dne
18. 9. 2020 předložen Návrh na schválení dohody o vině a kárném opatření ze dne 9. 9. 2020
a Dohoda o vině a kárném opatření.
[2] Samotná dohoda o vině a kárném opatření se týká skutku spočívajícího v tom, že kárně
obviněný ve věci vedené před Obvodním soudem pro Prahu 10 sp. zn. 51 T 50/2020 v hlavním
líčení konaném dne 16. 6. 2020 vyhlásil rozsudek, kterým obžalovaného F. K., nar. X, zprostil v
plném rozsahu obžaloby a zároveň vydal usnesení, jímž jej podle §72 odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů, propustil z vazby, avšak nevydal příkaz k
propuštění z vazby, a obžalovaný K. tak byl neoprávněně ve vazbě až do 22. 7. 2020, když byl
příkaz k propuštění vydán předsedou senátu stížnostního soudu.
[3] Za tento skutek navrhl kárný navrhovatel, ve shodě s kárně obviněným, kárné opatření
snížení platu o 15% na dobu šesti (6) měsíců, jelikož kárně obviněný přijal osobní odpovědnost
za skutek kladený mu za vinu a jedná se o jeho první kárné provinění.
[4] Soudcovská rada Obvodního soudu pro Prahu 10 ve vyjádření uvedla, že kárně obviněný
je soudcem s mnohaletými zkušenostmi v oblasti nejen trestního práva. Během své soudcovské
praxe získal řadu zkušeností, které efektivně a přiléhavě aplikuje v praxi, je možno jej hodnotit
jako soudce s hlubokou znalostí trestní problematiky. Na trestním úseku Obvodního soudu
pro Prahu 10 je považován za jednoho z nejvýkonnějších soudců, dlouhodobě se řadí mezi
soudce s nejvyšším počtem vyřízených věcí, lze na něho pohlížet jako na oporu trestního úseku.
Taktéž je členem Soudcovské rady Obvodního soudu pro Prahu 10, byl opakovaně zvolen, což
svědčí o důvěře kolektivu soudců k jeho osobě.
[5] Na jednání dne 2. 12. 2020 kárný senát následně posoudil předloženou dohodu o vině
a kárném opatření a neshledal k ní výhrad. Přítomní účastníci potvrdili, že dohoda vyjadřuje jejich
pravou a svobodnou vůli. Předseda kárného senátu proto uzavřel, že další dokazování
se provádět nebude (§314q odst. 5 trestního řádu).
II. Posouzení věci kárným senátem
[6] Užívání dohody o vině a kárném opatření jako institutu kárného řízení vycházejícího
z přiměřeného použití dohody o vině a trestu (§314o a násl. trestního řádu) je již zaběhlou praxí
kárných senátů Nejvyššího správního soudu ve věcech soudců. V rozhodnutí jednoho z nich
ze dne 15. 4. 2019, č. j. 11 Kss 8/2018 – 199, bod 12, se uvádí: „Kárný soud považuje možnost uzavřít
dohodu o vině a kárném opatření za vhodné vyústění kárného řízení, protože jde o projev žádoucí sebereflexe nejen
na straně kárně obviněného soudce, ale i na straně kárného navrhovatele, je-li předsedou soudu, u nějž soudce
působí. (…) Obě strany jsou tak již v procesu sjednávání dohody aktivně vtaženy do řešení jejich společného
problému. Předpokladem účinného a dlouhodobě udržitelného řešení je i „manažerská práce“ se soudcem ze strany
vedení soudu tak, aby v budoucnu byl schopen svou práci efektivněji organizovat, samozřejmě v míře slučitelné
s postavením nezávislého soudce. Schopnost vzájemné otevřené komunikace předurčuje úspěch takového řešení,
sjednání dohody o vině a kárném opatření je pak toho příslibem.“
[7] S ohledem na konkrétní okolnosti případu se kárný senát zabýval podrobněji zejména
povahou skutku, jehož se dohoda týká. Jde o jednání, kterým byla v důsledku odborného
pochybení kárně obviněného omezena osobní svoboda obžalovaného, který byl držen ve vazbě,
v rozporu se zákonem o více než měsíc. V tomto ohledu šlo o citelný zásah do osobní svobody
dané osoby.
[8] Kárný senát v daném případě zvažoval, zda schválit dohodu i za situace, kdy si strany
ujednaly relativně přísné kárné opatření za ojedinělé, lidsky pochopitelné a v ryze „technické“
rovině bagatelní pochybení, vycházející pravděpodobně z přehlédnutí relevantního zákonného
ustanovení, tedy o pochybení, které se takříkajíc může stát každému (viz podobně
např. rozhodnutí kárného senátu NSS ze dne 11. 4. 2018, č. j. 16 Kss 6/2017 – 201, bod 76).
V případě kárně obviněného navíc šlo o soudce vysoce odborně ceněného svými kolegy,
s dlouholetou příkladnou profesní historií. Kárný senát však dospěl k závěru, že i tak je vhodné
respektovat svobodně projevenou vůli stran. Jakkoli v subjektivní a osobnostní rovině jde u kárně
obviněného o pochybení nezávažné, jeho objektivní následek (nezákonné omezení osobní
svobody tím nejintenzívnějším prakticky představitelným způsobem – uzavřením ve věznici,
a to na dobu nikoli bezvýznamnou) relativní přísnost sjednaného kárného opatření ospravedlňuje.
[9] Jelikož dohoda o vině a kárném opatření, kterou strany uzavřely, vyhovovala zákonným
kritériím, kárný soud ji schválil a rozhodl o vině a kárném opatření v souladu s ní.
[10] Kárný senát věří, že kárně obviněný bude i nadále úspěšně pokračovat ve své profesní
dráze.
Poučení: Odvolání proti tomuto rozhodnutí ne ní přípustné.
V Brně dne 2. prosince 2020
JUDr. Karel Šimka
předseda kárného senátu