ECLI:CZ:NSS:2020:2.AS.317.2020:24
sp. zn. 2 As 317/2020 - 24
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců
JUDr. Karla Šimky a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: M. K., zast. Mgr. Michalem
Mazlem, advokátem se sídlem Belgická 276/20, Praha 2, proti žalovanému: Krajský úřad
Libereckého kraje, se sídlem U Jezu 642/2a, Liberec, proti rozhodnutí žalovaného ze dne
17. 12. 2018, sp. zn. OÚPSŘ 194/2018-333-rozh., v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 8. 2020, č. j. 30 A 4/2019 – 66, o návrhu
žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
I. Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.
II. Žalobci se ukládá povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného
účinku ve výši 1000 Kč, a to ve lhůtě 15 (patnácti) dnů od doručení tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 12. 2018, sp. zn. OÚPSŘ 194/2018-333-rozh. (dále jen
„napadené rozhodnutí“) mimo jiné potvrdil výrok I. rozhodnutí Městského úřadu Turnov ze dne
16. 7. 2018, č. j. SU/18/3701/HOI (dále jen „prvostupňové správní rozhodnutí“),
jímž dle §24 odst. 3 písm. a) zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva
k pozemku nebo ke stavbě, ve znění pozdějších předpisů, zřídil na pozemku žalobce parc. č. X
v katastrálním území X (dále jen „pozemek“) věcné břemeno jeho užívání za účelem strpění
umístění stavby distribuční soustavy a jejího provozování (umístění dvou stožárů na předmětném
pozemku, jeho přetnutí vodiči vedení a provozování tohoto vedení), a to na dobu neurčitou
a ve prospěch společnosti ČEZ Distribuce, a.s., IČO 2479035, Teplická č. p. 874/8,
Děčín - Podmokly (dále jen „vyvlastnitel“); další výroky prvostupňového správního rozhodnutí
již nespadají do pravomoci soudů ve správním soudnictví.
[2] Proti napadenému rozhodnutí brojil žalobce podáním žaloby u Krajského soudu v Hradci
Králové (dále jen „krajský soud“). Ten usnesením ze dne 5. 2. 2020, č. j. 30 A 4/2019 – 56,
vyloučil část žaloby týkající se výroku o náhradě za vyvlastnění k samostatnému řízení a v rozsahu
vyvlastňovacího výroku ji zamítl rozsudkem ze dne 26. 8. 2020, č. j. 30 A 4/2019 – 66 (dále
jen „napadený rozsudek“).
[3] Rozsudek krajského soudu následně žalobce (dále jako „stěžovatel“) napadl kasační
stížností, v níž zároveň navrhl přiznat jí odkladný účinek. Uvedl, že se obává toto, že vyvlastnitel
realizuje stavbu dříve, než ve věci meritorně rozhodne Nejvyšší správní soud. Tím by mu údajně
vznikla závažná a nenapravitelná újma a bylo by zasaženo do jeho ústavně zaručeného práva
vlastnit majetek, práva na svobodnou volbu povolání a podnikání; realizací předmětné stavby
by totiž byla zmařena jeho snaha o prosazení ochrany svých práv.
[4] Žalovaný ve svém vyjádření konstatoval, že návrh na přiznání odkladného účinku
nesplňuje podmínku stanovenou v §73 odst. 2 s. ř. s. Stěžovatel dle něj uvádí pouze obecná
a ničím nepodložená tvrzení o zásahu do svých ústavně zaručených práv, avšak žádný konkrétní
zásah ve skutečnosti netvrdí, natož aby ho prokázal. Šance na úspěch kasační stížnosti je navíc
malá, protože v ní pouze opakuje námitky, které vznášel již v průběhu vyvlastňovacího řízení
a v řízení před krajským soudem.
[5] Podle §107 s. ř. s. „kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může
na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně“.
[6] Podle §73 odst. 2 s. ř. s. „soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě
odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší
újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu
s důležitým veřejným zájmem“.
[7] Je třeba zdůraznit, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je mimořádným
institutem, kterým Nejvyšší správní soud prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci
samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět
jako na zákonné a věcně správné, dokud není případně jako celek zákonným postupem zrušeno.
Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy, které zákonodárce
vyjádřil v §73 odst. 2 s. ř. s.
[8] Nejvyšší správní soud již dříve judikoval, že povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy
má stěžovatel (srov. usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012 - 32, všechna rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz). Od stěžovatele, který žádá
o přiznání odkladného účinku, se tak především očekává dostatečně konkrétní
a individualizované tvrzení o tom, že mu v důsledku napadeného rozhodnutí vznikne nepoměrně
větší újma než jiným osobám; vysvětlení, v čem tato újma spočívá, a uvedení jejího rozsahu.
Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě musí svědčit o tom, že negativní
následek, jehož se stěžovatel v souvislosti s rozhodnutím žalovaného obává, by pro něj byl
zásadním zásahem. Kromě výše uvedeného tíží stěžovatele též důkazní břemeno k uplatněným
tvrzením. Unesení tohoto důkazního břemena po stěžovateli vyžaduje, aby tvrzení, kterými
odůvodňuje návrh na přiznání odkladného účinku, také řádně doložil (srov. usnesení NSS ze dne
24. 9. 2015, č. j. 2 As 218/2015 - 50). Stěžovatel, který přiznání odkladného účinku navrhuje,
tedy má povinnost tvrzení a povinnost důkazní; je na něm, aby konkretizoval a osvědčil, jakou
konkrétní újmu by pro něj výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly (srov. usnesení
NSS ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012 – 32). Hrozící újma přitom musí být závažná a reálná,
nikoli pouze hypotetická či bagatelní. Nejvyšší správní soud poukazuje na dispoziční zásadu
ovládající celé řízení o kasační stížnosti – kasační soud není povolán k tomu, aby za stěžovatele
vlastní vyhledávací činností zjišťoval či dokazoval důvody pro přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti. Žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí být proto
dostatečně individualizovaná a podepřená konkrétními důkazy (srov. usnesení NSS ze dne
30. 1. 2012, č. j. 8 As 65/2011 - 74).
[9] V posuzovaném případě musí Nejvyšší správní soud konstatovat (a přisvědčit tak
žalovanému), že stěžovatel výše uvedeným požadavkům na dostatečně konkrétní individualizaci
tvrzené újmy nedostál. Uvedl totiž obecně pouze to, že by mu realizací předmětné stavby vznikla
(nějaká) závažná a nenapravitelná újma, čímž by bylo zasaženo do jeho práv; charakter a podobu
této újmy však nikterak nespecifikoval (tedy v čem zcela přesně spočívá pro něj tak závažný
a mimořádně nepříznivý následek zřízení daného věcného břemene, že by mu měl být odkladný
účinek přiznán). Ani v rámci kasační argumentace týkající se věci samé přitom stěžovatel
nepředestírá konkrétní negativní důsledky výkonu napadeného rozhodnutí, nýbrž brojí především
proti nesprávnému posuzování veřejného zájmu na vyvlastnění daného věcného práva (otázka,
zdali je veřejný zájem na realizaci staveb dle energetického zákona dán již ex lege, nebo je nezbytné
jej v každém řízení prokazovat; nesprávné poměřování veřejného zájmu a vlastnického práva
stěžovatele) a taktéž vytýká vady vyvlastňovacího řízení spočívající v nesprávném doručování
návrhu na uzavření smlouvy. Ze samotného návrhu na přiznání odkladného účinku
ani z jednotlivých kasačních námitek (a dokonce ani ze žaloby) však neplyne, jakou konkrétní
vážnou a nenapravitelnou újmu mu zřízení věcného břemene užívání jeho pozemku za účelem
strpění umístění stavby distribuční soustavy a jejího provozování přivodí. Není přitom
na Nejvyšším správním soudu, aby toto za stěžovatele domýšlel, neboť (jak shora uvedeno) právě
jej tíží břemeno tvrzení. Nutno dále podotknout, že stavba, již je stěžovatel na svém pozemku
povinen strpět (tj. dva stožáry a vodiče vedení natažené mezi nimi) není svou podstatou takové
povahy, že by ji následně (v případě pozdějšího zrušení napadeného rozhodnutí) nebylo možné
bez větších obtíží odstranit a restituovat tak předcházející stav; tvrzenou újmu proto navíc nelze
označit za nenapravitelnou.
[10] Z výše uvedeného je zřejmé, že návrh stěžovatele na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti není důvodný, neboť ten neprokázal splnění již první podmínky (tj. nepoměrně
větší újmy, než jaká by přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti mohla vzniknout jiným
osobám). Všechny podmínky pro přiznání odkladného účinku dle §73 s. ř. s. musí přitom být
naplněny současně, a proto se Nejvyšší správní soud při neshledání naplnění jedné z nich
již nezabýval posuzováním podmínek ostatních a návrh na přiznání odkladného účinku výrokem
č. I. tohoto usnesení zamítl (§73 odst. 2 a contrario ve spojení s §107 s. ř. s.).
[11] Zamítnutím návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti však Nejvyšší
správní soud nijak nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé; svou podstatou se jedná
o rozhodnutí předběžné povahy, proto z něj nelze dovozovat jakékoli závěry ohledně
toho, jak bude meritorně rozhodnuto o samotné kasační stížnosti (usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005 - 76, publ. pod č. 1072/2007 Sb. NSS).
[12] Výrok č. II. tohoto usnesení vychází z toho, že povinnost zaplatit soudní poplatek
za podání návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí,
jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní
poplatek zaplatit, a to podle §4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích,
aplikovaného per analogiam (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012,
č. j. 1 As 27/2012 – 32). Stěžovatel je proto do patnácti dnů od doručení tohoto usnesení
povinen zaplatit soudní poplatek ve výši 1000 Kč. Poplatek je možno zaplatit na účet Nejvyššího
správního soudu č. 3703-46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno,
variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1020431720.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j s o u opravné prostředky přípustné
(§53 odst. 3 §120 s. ř. s.).
V Brně dne 13. října 2020
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám Nejvyššímu správnímu soudu v kolkových známkách určený soudní
poplatek.
ke sp. zn. 2 As 317/2020
podpis .................................................
ˇ místo pro nalepení kolkových známek ˇ