ECLI:CZ:NSS:2020:2.AZS.102.2020:16
sp. zn. 2 Azs 102/2020 - 16
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců
JUDr. Karla Šimky a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: S. K., zast. Mgr. Martinou
Šamlotovou, advokátkou se sídlem Příkop 8, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra,
Odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 16. 12. 2019, č. j. MV-146249-6/OAM-2019, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 2. 2020, č. j. 32 A 87/2019 – 18,
takto:
I. Kasační stížnost se o d mí t á.
II. Žádný z účastníků n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Včasně podanou blanketní kasační stížností brojil žalobce (dále jen „stěžovatel“) proti
rozsudku Krajského soudu v Brně, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti shora označenému
rozhodnutí žalovaného. Rozhodnutím žalovaného bylo jako opožděné zamítnuto stěžovatelovo
odvolání proti rozhodnutí Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, Přijímací
středisko cizinců Zastávka, ze dne 22. 8. 2019, č. j. CPR-29546-22/ČJ-2019-931200-SV, o uložení
správního vyhoštění dle §119 odst. 1 písm. b) bodů 3 a 4 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu
cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, v rozhodném znění, a stanovena
doba v délce tří let, po kterou nelze stěžovateli umožnit vstup na území členských států Evropské
unie.
[2] Usnesením ze dne 27. 4. 2020, č. j. 2 Azs 102/2020 – 13, vyzval Nejvyšší správní soud
stěžovatele, aby svou blanketní kasační stížnost ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto
usnesení doplnil o důvody, pro něž napadá rozsudek Krajského soudu v Brně. Současně byl
stěžovatel v tomto usnesení poučen, že nevyhoví-li této výzvě, bude jeho kasační stížnost
odmítnuta podle §37 odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s. Toto usnesení bylo doručeno do datové
schránky zástupkyně stěžovatele dne 29. 4. 2020.
[3] Podle §40 odst. 2 s. ř. s. platí, že „[l]hůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím
dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta
uplynutím posledního dne tohoto měsíce.“ Konec jednoměsíční lhůty od doručení usnesení stěžovateli
(prostřednictvím jeho zástupkyně podle §42 odst. 2 věty první s. ř. s.) připadl na pátek
29. 5. 2020. Stěžovatel však výzvě k odstranění vad kasační stížnosti, tj. k doplnění důvodů,
pro které rozsudek Krajského soudu v Brně napadá, v této lhůtě nedostál. Nejvyšší správní soud
podotýká, že tak neučinil ani později.
[4] Vzhledem k tomu, že stěžovatel, ač řádně poučen o důsledcích, výzvě k doplnění důvodů
kasační stížnosti nevyhověl, nezbylo Nejvyššímu správnímu soudu než jeho kasační stížnost
odmítnout podle §37 odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s.
[5] O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60 odst. 3 ve spojení
s §120 téhož zákona. Kasační stížnost byla odmítnuta, a proto žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení o ní.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 10. června 2020
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu