Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 02.09.2020, sp. zn. 2 Azs 285/2020 - 23 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2020:2.AZS.285.2020:23

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2020:2.AZS.285.2020:23
sp. zn. 2 Azs 285/2020 - 23 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové, soudkyně Mgr. Sylvy Šiškeové a soudce JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobkyně: L. T. P., zastoupené JUDr. Zdeňkem Veberem, advokátem se sídlem Purkyňova 10, Plzeň, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, ve věci žaloby proti rozhodnutí žalované ze dne 1. 6. 2018, č. j. MV-74037-9/SO-2016, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 6. 2020, č. j. 30 A 153/2018 – 66, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti takto: I. Kasační stížnosti se odkladný účinek n ep ři zn áv á. II. Žalobkyni se uk l á dá zaplatit ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení tohoto usnesení soudní poplatek ve výši 1000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Odůvodnění: [1] V záhlaví označeným rozhodnutím žalované (dále jen „napadené rozhodnutí“) žalovaná zamítla odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Ministerstva vnitra. Ministerstvo vnitra zamítlo žádost žalobkyně a platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání podle §35 odst. 3 a §37 odst. 2 písm. b) [správně §37 odst. 2 písm. a), pozn. Nejvyššího správního soudu] ve spojení s §56 odst. 1 písm. j) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, neprodloužilo. K neprodloužení dlouhodobého pobytu vedlo zjištění jiné závažné překážky pobytu žalobkyně na území České republiky – žalobkyně nesplnila účel povoleného pobytu. Proti napadenému rozhodnutí se žalobkyně bránila u Krajského soudu v Plzni (dále jen „krajský soud“) žalobou spojenou s návrhem na přiznání odkladného účinku. Krajský soud žalobě odkladný účinek usnesením ze dne 7. 8. 2018, č. j. 30 A 153/2018 – 49, přiznal, žalobu pak rozsudkem ze dne 30. 6. 2020, č. j. 30 A 153/2018 - 66 (dále jen „napadený rozsudek“), jako nedůvodnou zamítl. [2] Kasační stížnost proti napadenému rozsudku žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) spojila s návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, který se až na nepatrné detaily shoduje s návrhem na přiznání odkladného účinku žaloby. Stěžovatelka je přesvědčena, že následky napadeného rozhodnutí by pro ni znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká může vzniknout přiznáním odkladného účinku jiným osobám. Svým chováním neohrožuje zájmy České republiky, v případě opuštění území pozbude možnost řádně hájit své zájmy, zejména účastnit se jednání soudů, případně též správních orgánů, pokud by soud ve věci žaloby rozhodl v její prospěch. V případě nuceného návratu do Vietnamu nebude mít prostředky k tomu, aby se případně vrátila zpět do České republiky, pokud soud její žalobě proti napadenému rozhodnutí vyhoví. Stěžovatelka má ve Vietnamu rodinu (dvě děti a rodiče), která na ní ekonomicky závisí, většinu příjmu zasílá do Vietnamu. V České republice žije s přestávkou od roku 2009, kdy jí vzniklo živnostenské oprávnění; po celou tuto dobu řádně plnila své zákonné povinnosti. Závěrem poukázala na judikaturu Nejvyššího správního soudu týkající se odkladu účinků pravomocného rozhodnutí správního orgánu a práva na spravedlivý proces. [3] Žalovaná ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedla, že není splněna základní podmínka pro přiznání odkladného účinku, která spočívá v prokázání hrozící újmy stěžovatelce. Pokud by Nejvyšší správní soud přiznal odkladný účinek stěžovatelčině kasační stížnosti, musel by jej přiznat ve všech případech, v nichž cizinci nebylo prodlouženo povolení k dlouhodobému pobytu. Pokud by v takových situacích soudy měly přiznávat odkladný účinek, obsahovala by tuto povinnost sama právní úprava. Na podporu svých závěrů žalovaná odkázala na relevantní judikaturu. [4] Podle §107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jens. ř. s.“) nemá kasační stížnost odkladný účinek. Soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s §107 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. [5] Odkladný účinek představuje institut mimořádné povahy, tedy výjimku ze zákonného pravidla v §107 s. ř. s. Proto i k jeho využití musí nastat mimořádné okolnosti. Současně je na žadateli o odkladný účinek, aby takové mimořádné okolnosti konkrétně vylíčil a podrobně zdůvodnil, proč se domnívá, že jeho mimořádná situace vyžaduje odložení účinků pravomocného rozhodnutí (k tomu např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 1. 2016, č. j. 2 Azs 271/2015 – 32). Stěžovatel, který přiznání odkladného účinku navrhuje, má současně povinnost tvrzení a povinnost důkazní. Je tedy na něm, aby konkretizoval a doložil, jakou konkrétní újmu by pro něj výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. února 2012, č. j. 1 As 27/2012 – 32). [6] Stěžovatelka spatřuje hrozbu nepoměrně větší újmy ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s. v nuceném opuštění území České republiky, které by podle ní vedlo k nepřiměřenému zásahu do jejího práva na spravedlivý proces. Stěžovatelka se na území České republiky nedopustila žádné nelegální činnosti a její další pobyt na území nemůže znamenat hrozící nebezpečí pro třetí osoby, případně jinou újmu. [7] Nejvyšší správní soud si je vědom své dřívější judikatury, zejm. usnesení ze dne 18. 8. 2011, č. j. 5 As 73/2011 – 100. Na citované usnesení stěžovatelka odkázala v návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a právním názorem, který v něm Nejvyšší správní soud dříve vyslovil, se řídil rovněž krajský soud při rozhodování o odkladném účinku žaloby. Závěry dovozené v citovaném usnesení, týkající se práva na osobní účast v řízení o kasační stížnosti, však byly relativizovány pozdějšími usneseními Nejvyššího správního soudu, která krajský soud při svém rozhodování o přiznání odkladného účinku nezohlednil. Jedná se např. o usnesení ze dne 5. 10. 2017, č. j. 2 Azs 273/2017 – 19, usnesení ze dne 27. 9. 2017, č. j. 6 Azs 261/2017 – 25, nebo usnesení ze dne 11. 7. 2017, č. j. 6 Azs 270/2017 – 28. [8] Rozhodovací praxi týkající se návrhů na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti v cizinecké nebo azylové agendě odůvodněných zejména možným dotčením procesních práv sjednotil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v nedávném usnesení ze dne 16. 6. 2020, č. j. 8 Azs 339/2019 – 38. V citovaném usnesení uvedl, že pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nepostačuje pouze v obecné rovině vyjádřený zájem cizozemského stěžovatele na osobní účasti v řízení o kasační stížnosti nebo jeho právo být v kontaktu se svým zástupcem, pokud k tomuto tvrzení nepřistoupí další důvody či individuální okolnosti soudního řízení v dané věci. V nyní řešeném případě však stěžovatelka takové důvody ani specifické okolnosti v návrhu na přiznání odkladného účinku nepředestřela. Stěžovatelka neuvedla žádná tvrzení, z nichž by vyplývalo, že pro výkon práva na spravedlivý proces je její osobní přítomnost opravdu stěžejní. [9] S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud nepovažuje v této věci podmínky pro přiznání odkladného účinku za splněné. Předně je třeba poukázat na skutečnost, že návrh na přiznání odkladného účinku obsahuje pouze zcela obecná tvrzení, která stěžovatelka žádným způsobem nekonkretizovala ve vztahu ke kasační stížnosti a řízení o ní. Stěžovatelka blíže nepopsala, jakých procesních práv by byla v důsledku nepřiznání odkladného účinku zbavena. Neprokázala ani to, že by nepřiznáním odkladného účinku kasační stížnosti utrpěla nepoměrně větší újmu než jiné osoby. Obecné prohlášení o stěžovatelčině rodině, kterou finančně zajišťuje, a o nedostatku finančních prostředků pro případný návrat z Vietnamu zpět do České republiky, ani tvrzené řádné plnění veškerých zákonných povinností nemohou samy o sobě obstát jako důvody pro přiznání odkladného účinku. [10] Nejvyšší správní soud proto po posouzení povahy napadeného správního rozhodnutí a zvážení tvrzení stěžovatelky dospěl k závěru, že výkon, resp. jiné právní následky napadeného rozsudku pro stěžovatelku samy o sobě nepředstavují bezprostředně hrozící újmu na právech. Není proto splněna hned první podmínka pro přiznání odkladného účinku (§73 odst. 2 ve spojení s §107 odst. 1 s. ř. s.), a proto nemohlo být jejímu návrhu vyhověno (výrok I.) [11] Zamítnutím návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti však Nejvyšší správní soud nijak nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé; svou podstatou se jedná o rozhodnutí předběžné povahy, proto z něj nelze dovozovat žádné závěry ohledně toho, jak bude meritorně rozhodnuto o samotné kasační stížnosti (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005 – 76, č. 1072/2007 Sb. NSS). [12] Vzhledem k tomu, že podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá dle položky 20 sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, poplatkové povinnosti a stěžovatelka nespadá mezi osoby osvobozené od povinnosti soudní poplatek hradit, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení. Soudní poplatek ve výši 1 000 Kč je možno uhradit v kolcích vylepením na vyznačeném místě v příloze tohoto usnesení (po připojení svého podpisu jej stěžovatelka zašle zpět Nejvyššímu správnímu soudu), anebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 - 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno, závazný variabilní symbol pro identifikaci platby: 1020528520. [13] Veškeré písemnosti je třeba zaslat ke sp. zn. 2 Azs 285/2020 na adresu Nejvyšší správní soud, Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, případně elektronicky na elektronickou podatelnu (podatelna@nssoud.cz) nebo do datové schránky Nejvyššího správního soudu (wwjaa4f). Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3 §120 s. ř. s.). V případě placení kolkovými známkami je třeba nalepit vždy oba jejich díly (neznehodnocené) na tiskopis na vyznačeném místě, tiskopis podepsat a vrátit jej označenému soudu. V Brně dne 2. září 2020 JUDr. Miluše Došková předsedkyně senátu Vyhovuji výzvě a v kolkových známkách zasílám určený soudní poplatek 1000 Kč za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. sp. zn. 2 Azs 285/2020 podpis ................................................. Místo pro nalepení kolkových známek:

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:02.09.2020
Číslo jednací:2 Azs 285/2020 - 23
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
nepřiznání odkl. účinku
Účastníci řízení:Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2020:2.AZS.285.2020:23
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024